Mastaba
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mastaba je nadzemní stavba z cihel, která byla používána jako hrobka vládnoucích vrstev ve starověkém Egyptě. Tento typ hrobek se začal používat během období nakády II (kolem 3400 př. n. l.). Název pochází z egyptsko-arabského slova pro lavici. Tvarem připomíná nízký komolý čtyřboký jehlan.
Do mastaby se ukládaly pohřební dary, často do komplexu místností. Pohřeb byl uložen pod zemí v prostorách, jejichž stěny mohly být obloženy rohožemi nebo zpevněny dřevěnými deskami.
V královských hrobkách 1. dynastie se používaly pohřební komory obložené dřevem nebo dřevěné rakve, které nahradily pokrývku těla z rohoží.[1]
Z mastaby se později vyvinuly stupňovité pyramidy. První kamenná pyramida (stupňovitá pyramida v Sakkáře krále Džosera 2690/2640–2670/2620 př. n. l.) byla původně navržena jako hrobka typu mastaby, na kterou později stavitel navršil několik postupně zmenšujících se stupňů. Každý stupeň opět připomíná mastabu.
[editovat] Reference
- ↑ Rosalie Davidová: Náboženství a magie starověkého Egypta, ISBN 80-7341-698-0