Egyptské pyramidy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Pyramida v hieroglyfickém zápisu |
||||
|
Egyptské pyramidy jsou zvláštní stavby typu pyramidy, které byly ve starověkém Egyptě budovány od doby vlády panovníka Džosera ze 3. dynastie až do doby prvního krále 18. dynastie Ahmose I., tedy po dlouhé období přibližně 1 500 let, jako hrobky králů a později také některých jejich významných manželek a matek. Každá z pyramid byla ovšem nikoli samostatnou izolovanou stavbou, ale součástí celého rozsáhlého plánu funkčně a nábožensky propojených budov; proto je přesnější hovořit ne o pyramidách, ale o pyramidových komplexech.
Přesný počet egyptských pyramid není znám: některé jsou doloženy písemnými prameny a nebyly doposud objeveny či identifikovány, jiné už zcela zanikly; badatelé odhadují, že v současné době jich existuje přibližně sto.[1] Do tohoto počtu jsou zahrnovány jak samotné pyramidy, tak stavby, které sice byly jako pyramidy plánovány, ale nakonec byly dokončeny v podobě mastaby, nebo takové stavby, které sice původně pyramidami být neměly, ale po svém dokončení nebo v průběhu realizace stavebního plánu byly do tohoto tvaru doplněny.
Za vrcholné období doby stavitelů pyramid je považována vláda 4. dynastie, kdy vznikly nejznámnější z pyramid – Chufuova, Rachefova a Menkaureova v Gíze; ty jsou také pokládány za první (a jediný do současnosti zachovaný) z tradičních divů světa. Právě ony a z nich obzvláště pyramida panovníka Chufua (označovaná někdy jako Velká pyramida), v mnoha ohledech jediněčná a odlišující se ostatných staveb tohoto typu, byly od středověku předmětem pozornosti autorů nejrůznějších žánrů. Vzhledem k tomu, že se zánikem staroegyptské kultury a znalosti hieroglyfického písma se vytratilo i povědomí o původním účelu pyramid, staly se předmětem spekultací, jejichž cílem bylo tyto stavby začlenit a interpretovat v rámci určitého historického (například biblického) kontextu. V polovině 19. století vznikl až do současnosti živý zvláštní proud reflektující staroegyptskou kulturu a zejména pyramidy (odtud označení pyramidologie) v duchu hermetismu a esoteriky jako nositele odvěké moudrosti či zvláštních tajemství,[2] která jsou zde „zašifrována“ a která třeba „odhalit“. Tyto představy ovšem stojí mimo rámec současné vědy a nejsou egyptologií akceptovány.[3]
Obsah |
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 319.
- ↑ v české literatuře viz např. KOZÁK, Jaromír. Hermetismus: tajné nauky starého Egypta. Praha : Eminent, 2002. 327 s. ISBN 80-7281-109-6. S. 45n.
- ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy: tajemství minulosti. Praha : Academia, 1997. 407 s. ISBN 80-200-0583-8. S. 371.
[editovat] Literatura
- VERNER, Miroslav. Pyramidy: tajemství minulosti. Praha : Academia, 1997. 407 s. ISBN 80-200-0583-8.
[editovat] Související články
- Pyramidologie
- Seznam egyptských pyramid
[editovat] Externí odkazy
- Eternal Egypt, multimediální průvodce starým Egyptem
|
|
 |
|---|---|
|
Egyptské pyramidy |
