Anděl (Praha)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anděl (nebo také U Anděla) je velmi významná levobřežní dopravní křižovatka v Praze, faktické centrum zdejší městské čtvrti Smíchov. Prochází tudy velké množství tramvajových linek. Jedná se o linky vedené jak podél řeky Vltavy v severojižním směru tak i o linky spojujíci (skrz Lidickou ulici a na ní navazující Palackého most) čvrť Smíchov s Novým Městem ve východozápadním směru. Křižovatka Anděl tak již dlouhou dobu fakticky vzájemně propojuje větší množství místních čvrtí Velká Chuchle, Barrandov, Hlubočepy na jihu, Radlice a Jinonice na jihozápadě, Košíře a Motol na západě a to jak s Malou Stranou na severním levém břehu tak i s Novým Městem na východním pravém břehu řeky Vltavy.
Nachází se zde i stejnojmenná stanice metra. Kromě toho se jedná o významné obchodní a společenské centrum s velkým počtem kin a nákupních center.
Obsah |
[editovat] Historie
Křižovatka Anděl nese svůj název podle původního nárožního domu u Zlatého Anděla, který získal svoje pojmenování podle sochy zlatého Anděla umístěného ve výklenku na jeho fasádě těsně nad křižovatkou. Jednalo se o dvouposchoďový dům z 19. století a hostinec.
S tím jak byly postupně připojovány další a další okrajové obce k hlavnímu městu Praze (včetně levobřežního druhdy samostatného města Smíchova) se křižovatka Anděl během doby stala velmi významným místem. V roce 1896 sem byla byla zavedena například jedna z prvních tramvajových traťí v Praze. Nedaleko se nacházely významné továrny (například Righofferova vagónka /tehdy ovšem bez výroby tramvají/, smíchovský pivovar Staropramen, v nedalekých Radlicích pak sídlila továrna na výrobu spalovacích motorů). Na přelomu 19. a 20. století měla nejen tato oblast křižovatky U Anděla, ale celá čtvrť Smíchov vůbec, ryze dělnický ráz. V prostoru za vagónkou navíc procházela i důležitá trolejbusová linka do nedalekých Jinonic, které byly také průmyslovým centrem této části Prahy.
V tomto stavu křižovatka v podstatě zůstala až do 70. let minulého století. Tehdy zde začala výstavba metra včetně jeho stanice Moskevská (původní místní název Anděl tehdy nebyl použit záměrně, komunisté jej považovali za příliš nábožensky zabarvený, tímto se jej snažili odstranit z povědomí lidí. Dům U Zaltého Anděla byl zbořen v únoru roku 1980, nahradil jej betonový vestibul metra s velkou florentinskou mozaikou moskevského Rudého náměstí (známou například ze Svěrákova filmu Kolja). Kromě výstupu z metra a zeleně zde ale také byla i velká tržnice[zdroj?].
V porovnání s proměnou, kterou posléze prožila křižovatka na přelomu století dvacátého a jedenadvacátého byla tato proměna jen málo významná. Na začátku 90. let byl zdejší závod na výrobu tramvají ČKD Tatra (což byla původní Ringhofferova vagónka) přesunut do nového objektu ve Zličíně a obě původní tramvajové vagónky byly postupně zcela zlikvidovány. Nahradily je nové obchodní domy a multikina, otevřená v roce 2000. U křižovatky samotné pak vyrostla kancelářská budova Zlatý Anděl od francouzského architekta Jeana Nouvela, z jejíž fasády shlíží anděl z Wendersova filmu Nebe nad Berlínem (původní vestibul metra byl zbořen a nahrazen novým).
Když byly tyto stavby dokončeny, opravena byla ještě synagoga a na křižovatce vznikla pěší zóna (zachován byl ale tramvajový provoz). Během století se tak z okrajové dělnické křižovatky stalo reprezentativní centrum jedné z velmi významných částí Prahy. Nachází se zde i menší autobusové nádraží v prostoru Na knížecí odkud jsou vedeny veřejné autobusové linky na jih a jihozápad Čech.
Proměny v 90. letech se projevily i v řeči Pražanů. Dříve se místu říkalo u anděla a jezdilo se k andělu, v 90. letech po přejmenování stanice metra Moskevská na Anděl převládlo označování křižovatky Anděl a začalo se říkat, že se jezdí na Anděl.
