Smíchovská synagoga
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smíchovská synagoga byla vystavěna v roce 1863 v maursko-novorománském stylu, ale následně přestavěna v roce 1931 v monumentalistickém slohu podle projektu Leopolda Ehrmanna. Během přestavby byla synagoga značně rozšířena západním směrem o přístavbu k vestibulu, která sloužila jako zasedací místnost představenstva a ženská galerie. V hlavním sále byl přistaven kůr s varhanami. Synagoga přestavbou získala funkcionalistickou tvář. Synagoga stojí na rohu ulic Stroupežnického a Plzeňské.
Vchod do synagogy tvoří podloubí, nad nímž jsou dva biblické citáty. Na severní straně je česky Mír, mír, dalekému i blízkému (Izajáš 57, 19), na západní straně pak hebrejský לא בחיל ולא בכח כי אם ברוחי אמר ה לפק (Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin Zacharjáš 4, 6 ČEP).
Od roku 1941 zde nacisté skladovali zabavený židovský majetek. V dobách komunistického režimu sloužila jako skladiště pro nedaleké ČKD. V roce 1986 byla dokonce určena k demolici, památkářům se však stavbu podařilo zachránit.[1] V roce 1999 v neutěšeném interiéru synagogy natočil Vladimír Michálek jednu ze scén svého filmu Anděl Exit. V roce 2004 byla zrekonstruována a přestavěna na archiv Židovského muzea v Praze. Byla přistavěna nová budova, předzahrádka a změněno okolí stavby.