Čedič
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čediče, též bazalty, jsou tmavé, intruzivní, výlevné vyvřelé horniny, porfyrické nebo sklovité struktury. Odlučnost čediče je obvykle sloupcovitá. Textura bývá proudovitá nebo všesměrná. Zrnitost čediče je jemná, barva šedo černá až černá. Zvětralý čedič má barvu spíše šedou.
Obsah |
[editovat] Složení
Obsahuje pyroxeny (augit, titanaugit), plagioklasy (labradorit – anortit), olivín.
[editovat] Výskyt
[editovat] Česká republika
České středohoří, např. kopec Tlustec nebo hora Říp
[editovat] Svět
Čedič tvoří z velké části zemskou kůru. Čedič je nejhojnější magmatická hornina zemského povrchu. Tvoří části dna oceánů, plošinové kontinentální bazalty (oblast Columbia River).
[editovat] Zpracování tavením
[editovat] Česká republika
Čedič se taví při teplotách kolem 1300 °C. Je odolný proti obrusu a chemickým látkám. České republice je čedič zpracováván tavením ve ve firmě [EUTIT s.r.o.] ve Staré Vodě u Mariánských Lázní.
[editovat] Využití
Ve 20. století s rozvojem petrurgie, slévárny čediče produkují např. dlažby, žlaby nebo třeba otěruvzdorná potrubí, která se nejčastěji používají pro pneumatickou nebo hydraulickou dopravu abrazivních materiálů. Dlažby se používají i pro odolné průmyslové podlahy. Žlaby, cihly a trouby jsou pro své vlastnosti používány i pro kanalizace.
Čedičová tavenina se také dá rozvláknit, vznikají tak vlákna vysoce pevná a ohebná. Vlákna předčí svými fyzikálními, mechanickými a chemickými vlastnostmi vlákna skleněná i azbestová. Tkaniny z čedičových vláken se dají použít ve stavebnictví, v leteckém průmyslu, k výrobě tepelných, zvukových a chemických izolací atd.
Dále se čedič stále používá na štěrk a kamenivo do betonů.
Čedičová brekcie |
Olivinický čedič |
Panská skála u Kamenického Šenova. |