České středohoří
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
České středohoří | |
---|---|
Milešovka | |
Nejvyšší bod | Milešovka (837 m) |
Délka | km |
Rozloha | 1 266 km² |
Střední výška | {{{středvýška}}} m |
Nadřazený celek | Krušnohorská soustava |
Sousední celky | Krušné hory, Děčínská vrchovina, Lužické hory |
Podřazené celky | Milešovské středohoří, Verneřické středohoří |
Světadíl | Evropa |
Státy | Česko |
Horniny | čedič |
Poznámka | geologicky nejmladší pohoří v Česku |
Povodí | Labe |
České středohoří je geomorfologický celek o rozloze 1 265 km². Z hlediska horopisného patří do Podkrušnohorské oblasti, která je součástí Krušnohorské subprovincie. Leží zhruba mezi městy Louny a Nový Bor. Rozkládá se na území okresů: Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem. Na 84 % území Českého středohoří zaujímá chráněnou krajinnou oblast (CHKO) České středohoří o výměře 1 063,17 km². Nejvyšším vrcholem je Milešovka (836 m). Nejnižším bodem je hladina Labe v Děčíně (121,9 m). Maximální výškový rozdíl tedy činí 714,6 m.
Obsah |
[editovat] Geologie
Hluboké údolí Labe rozděluje České středohoří na dva geomorfologické podcelky: Verneřické středohoří na pravém břehu a Milešovské středohoří na levém břehu. Rozlohou 1266 km², délkou přes 70 km a šířkou až 25 km patří České středohoří k menším orografickým celkům. Přesto je však nejmohutnějším projevem sopečné činnosti v Česku. V oblasti převažují čedičové horniny (73,6 %), zbytek tvoří trachytické a v malé míře andezitické horniny. Územím prochází Litoměřický hlubinný zlom, který z geologického hlediska tvoří hranici mezi krušnohorskou a středočeskou oblastí. Pod povrchem se hromadilo magma v žilách a tvořily se tzv. lakolity, což byly podpovrchové balvany z utuhlého magmatu. V mladších třetihorách, v miocénu (asi před 23 miliony let) se začaly vyzdvihovat z pískovcového podloží sopečné kužely. V pliocénu (před 4,8 miliony let) vulkanity místy prorážely Českou křídovou pánev (Trosky, Kunětická hora). Vodní toky obnažily ztuhlé podpovrchové magma a prohlubovaly údolí, což dalo Českému středohoří majestátní krajinný ráz. Jedním takovým údolím je Porta Bohemica, kterou vymodelovala řeka Labe. Z výlevných hornin tu převažují čediče a znělce, v menším zastoupení trachyty, z usazenin pískovce a opuky.
[editovat] Zvláštnosti
- Loupežnická jeskyně u Velkého Března je největší pseudokrasová jeskyně v neovulkanitech v Česku.
- Na Borečském vrchu a Plešivci jsou ledové jámy.
- V širším okolí Třebívlic se vyskytuje český granát, ojediněle i diamant.
- Jihozápad Českého středohoří patří k nejteplejším a nejsušším místům republiky.
- Severozápad středohoří byl v zájmu těžby uhlí vyňat z původně navrhované CHKO a krajina je zde silně negativně ovlivňována těžbou uhlí a souvisejícím průmyslem.
[editovat] Vrcholy
K významným vrchům kromě nejvyšší hory Milešovky patří Hradišťany (752 m), Kletečná (706 m) a Lovoš (570 m). Ve východní části, oddělené Labem, najdeme kopce poněkud nižší - nejvyšší z nich je Sedlo (726 m).
[editovat] Významné vrcholy
|
[editovat] Vodní toky
Osu středohoří tvoří mimořádně úrodné údolí Labe. Dalším větším tokem je Ploučnice. Centrální části obou podcelků jsou odvodňovány drobnými toky směřujícími k Labi, Ploučnici a Bílině. Na labských přítocích v okolí Ústí nad Labem jsou zpětnou erozí vytvořeny vysoké vodopády (Moravanský, Vaňovský, ve Vlčí rokli, u Budova, v údolí Peklo u Týniště). Nejvyšší z nich má 12 m.
[editovat] Lesy
Lesnatost je malá, 28,4 %. Vyskytuje se především dub, buk, habr, bříza, jasan, lípa a javor. Nejvyšší zastoupení má smrk (32,8 %).
[editovat] Drobná fauna a flóra
České středohoří má příznivé podmínky pro výskyt náročnějších druhů rostlin a živočichů, běžně žijících v teplých krajích, díky své přirozené uzavřené poloze ze severu a otevřené z jihu. Najdeme zde např. lilii zlatohlávek.
[editovat] Ochrana přírody
- Velkoplošná chráněná území: CHKO České Středohoří
- Maloplošná chráněná území: Celkem 39, z toho národní přírodní rezervace 5, národní přírodní památky 8, přírodní rezervace 11, přírodní památky 15.
[editovat] Lidová architektura
Pro České středohoří je specifická venkovská sídelní struktura, daná hustou sítí malých obcí, osad a drobných sídel. Početné jsou památky lidové architektury, prolíná se tu několik regionálních typů lidových staveb (objekty zděné, roubené, hrázděné). O bohaté historii svědčí i několik předslovanských a slovanských hradišť, řada středověkých hradů na vrcholech kopců, tvrzí, zámků a dalších šlechtických sídel.