Zelený paprsek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zelený paprsek, původní ilustrace Léona Benetta.

Zelený paprsek (1882, Le rayon vert) je méně známý román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires).

Upozornění: Stejnojmenný francouzský film z roku 1986 režiséra Erica Rohmera není filmovou adaptací tohoto románu.

V jednom svazku s tímto románem vyšla současně Vernova krátká satirická povídka Deset hodin na lovu (Dix Heures en chasse) z roku 1881.

[editovat] Obsah románu

Dílo Zelený paprsek, pojmenované po optickém přírodním jevu (viz dále), se dá považovat za jediný Vernův milostný román. Jeho zápletka spočívá v tom, že mladá skotská dívka Helena Champbellová se odmítá provdat za muže, kterého jí vybrali její strýcové, a to do té doby, než s ním společně uvidí zelený paprsek, který je podle pověstí znamením věrné lásky. Po četných neúspěšných pokusech je jev konečně viditelný, ale mladí hrdinové nacházejí lásku navzájem ve svých očích a nevěnují pozornost obzoru.

[editovat] Vědecký základ románu

Zelené parsky (zelené záření) jsou vzácným optickým přírodním jevem vyskytujícím se především těsně před západem slunce. Jev je obvykle pozorovatelný tam, kde je z nízké polohy volný pohled na obzor, tedy zejména na moři. Než slunce zmizí, je na krátký čas díky změnám v optickém spektru, které je zaviněno silným teplotním rozdílem mezi mořem a vzduchech, zcela zelené, neboť červená a oranžová vlnová délka spektra zmizí jako první. Idea vyjádřená v románu, že lze předpovídat, kde a kdy je možno zelené záření uvidět, nemá ale žádné vědecké opodstatnění. Vernův popis zeleného záření („záře nevšedně nádherná a se žádnou zelení, vyskytující se na zemi, srovnatelá“) je však zcela správný a je zřejmě založen na osobním zážitku.