Wolfgang Amadeus Mozart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

W. A. Mozart 1789

Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna 1756, Salzburg – 5. prosince 1791, Vídeň) byl rakouský klasicistní hudební skladatel a klavírní virtuos, jeden z největších hudebních géniů všech dob.

[editovat] Život

Pamětní deska na Schrattenbachově paláci v Kobližné ulici v Brně.

Pamětní deska věnovaná Wolfgangu Amadeovi Mozartovi na Václavském náměstí v Olomouci. Jedenáctiletý Mozart tudy utíkal roku 1767 s rodiči z Vídně před černými neštovicemi a během zastávky v Olomouci zkomponoval 6. Symfonii F dur.

Mozart se narodil 27. ledna 1756 v Salcburku jako nejmladší ze sedmi dětí Leopolda a Anny Marie Mozartových. Ze všech sedmi sourozenců se však dospělosti dožil jen Wolfgang a jeho o čtyři a půl roku starší sestra Anna Marie, přezdívaná Nannerl.

V dětství cestoval s celou rodinou na dlouhých hudebních turné po metropolích celé Evropy. Při jeho tři roky trvajícím turné po západní Evropě navštívil severní Německo, Nizozemí, Paříž, dále Londýn, Haag a znovu Paříž, jižní Francii a Švýcarsko. V Anglii se seznámil s Johannem Christianem Bachem, který ho učil hře na klavír, a poznal z blízka prostředí italské opery. Wolfgang a jeho sestra byli na turné představováni jako zázračné děti.

Později podnikl Mozart tentokrát už pouze se svým otcem studijní cesty po Itálii. Pomocí otcových známostí získával od šlechty Mozart objednávky na opery. V Itálii Mozart poznal italský hudební styl, jež byl tehdy uznáván za jediný a dokonalý, a zkomponoval dvě typicky italské opery: Mithridates, král pontský a Lucius Sulla; dále serenádu Ascanius v Albě. Během italské cesty se zhoršil Mozartův vztah k otci. Po návratu z Itálie Mozart navštívil Vídeň a Mnichov, kde se konala premiéra jeho opery Zahradnice z lásky.

Nějakou dobu strávil Mozart v rodném Salcburku, ale brzy byl propuštěn ze služby a odjel na podzim roku 1777 s matkou na další turné po Evropě. Projel několik německých metropolí a když se mu nepodařilo získat místo v Mannheimu, odcestoval i s matkou do Paříže. Ta se zde však nakazila tyfoidní horečkou a za čtrnáct dní zemřela.

Wolfgang Amadeus Mozart, Krafft, 1819

Do Salcburku se Mozart vrátil v lednu 1779 na místo varhaníka. Během dvou let působení v Salcburku zkomponoval kromě obvyklých skladeb souvisejících se službou u dvora také několik oper pro kočovné divadelní společnosti a divadlo v Mnichově. Mozart život v Salcburku špatně snášel. Jako arcibiskupův poddaný usiloval o propuštění ze služby. Tomu arcibiskup nevyhověl, takže do Vídně Mozart uprchl ilegálně.

Ve Vídni se Mozart zapojil do pokrokářských kruhů. Jeho tvorba byla součástí pokusů o vytvoření původní německé opery, tedy včetně zpívané hovorové němčiny. Německá opera měla nahradit italské umění, považované za elitářské. Tak vznikla zpěvohra Zaida a oceňovaná opera Únos ze serailu.

V roce 1782 se Mozart oženil s dcerou své bývalé bytné Konstancí Weberovou. To se setkalo s odporem sestry Anny a otce Leopolda. Dovršila se tím roztržka, která vznikla již při Mozartově konfliktu s arcibiskupem Colloredem a odchodu do Vídně.

Během prvních dvou let dosáhl Mozart ve Vídni vrcholu své tvorby, což se projevilo i na jeho příjmech. Po porodu jeho prvního dítěte Raimunda, jenž však zemřel několik měsíců po narození, Mozart odjel se svou manželkou do Salzburgu, aby ji představil otci a sestře. K usmíření však nedošlo. Dva roky po narození druhého dítěte Carla Thomase, který se dožil dospělosti, porodila Konstance dalšího syna. Ten však zemřel také velmi záhy.

V roce 1785 Mozart vstoupil do vídeňské zednářské lóže Dobročinnost. Mezi lety 1786 a 1790 vznikly Mozartovy nejslavnější opery Don Giovanni a Figarova svatba, která byla zhudebněním politicky kontroverzní komedie francouzského dramatika Beaumarchaise. Autorem libret byl Ital Lorenzo Da Ponte. Obě opery byly s velkým úspěchem uvedeny v Praze, čemuž byl Mozart osobně přítomen a snížilo to jeho finanční problémy.

Po návratu z Prahy byl Mozart přijat do služby u dvora, což mu zvýšilo příjmy, ale přesto se potýkal s finančními obtížemi, které musel překlenovat půjčkami. V roce 1789 podnikl tříměsíční turné po severním Německu, které nebylo příliš výtěžné.

Po smrti Josefa II. v roce 1790 jeho bratr a nástupce Leopold II. reorganizoval dvorský život, to se však Mozarta příliš nedotklo. Náročné však bylo hradit Konstancino léčení v lázních Baden. Čtyři doposud prodělané porody a nervové otřesy způsobené ztrátou tří dětí jí značně podlomily zdraví.

V téže době Mozart získal objednávku na novou italskou operu, jejíž libreto původně odmítl Antonio Salieri, Mozartův konkurent, s názvem Così fan tutte (Takové jsou všechny). Podle romantické fabulace 19. století byl Salieri Mozartovým protivníkem, údajně na něho žárlil a záviděl mu jeho genialitu. Historická pravda je odlišná. Přestože byl Mozart bezesporu mnohem nadanější hudebník, měl Salieri větší úspěch u současníků – zastával velmi prestižní a výnosnou funkci ředitele divadla a dvorního kapelníka, protože jako Ital se těšil přízni dobové módy, která upřednostňovala Italy a italský styl opery. Za takové situace mohl spíš Mozart žárlit na svého protežovaného italského soka, zejména když byla Salierimu často dána přednost před Mozartem při objednávce nové opery pro dvůr. Přesto mezi nimi nebylo nijak silné nepřátelství.

V září roku 1790 uvedl Mozart operu Così fan tutte ve Frankfurtu nad Mohanem a podnikl další koncertní turné. Rovněž složil několik menších komorních děl a také zpěvohru Kouzelná flétna, která byla provedena v periferním divadle „Na Vídeňce“ krátce před Mozartovou smrtí. Ačkoli se Kouzelná flétna na první pohled jeví jako pouhá pohádka, obsahuje řadu radikálních a zednářských motivů.

Na podzim v roce 1791 se Mozart nakazil infekční nemocí a 5. prosince v 0:50 hodin zemřel. Jeho poslední dílo je Requiem. Existují spekulace, dle nichž se tvrdí, že byl otráven a jako nepohodlný odstraněn; ty však nebyly nikdy potvrzeny. Po jeho smrti si jeho žena Constanze vzala dánského diplomata a spisovatele Georga Nikolause von Nissen.

Wolfgang Amadeus Mozart je jedním z největších skladatelů klasické hudby všech dob a stále zůstává velmi uznávaný.

[editovat] Dílo

Dílo W. A. Mozarta je katalogizováno a každá skladba nese označení katalogu KV a pořadové číslo.

[editovat] Seznamy děl

• KV - Köchelův seznam
• Árie, písně, sbory
• Církevní skladby, mše, moteta
• Dua
• Kantáty
• Komorní orchestry
• Koncerty
• Kvartety
• Kvintety
• Opery, oratoria
• Orchestrální díla
• Sólové nástroje
• Tria

[editovat] Interpretace, nahrávky

Nejlepší nahrávka díla W.A.Mozarta je jednou za dva roky oceněna cenou Wiener Flötenuhr.

[editovat] Zajímavosti a souvislosti

• Mozart byl člověk velmi malé tělesné výšky, obličej měl poďobaný od neštovic, v žádném případě se prý nejednalo o nějakého výrazně atraktivního krasavce
• Mozart byl nicméně člověk nesmírně společenský a ve společnosti (zejména v té dámské) byl velice oblíben pro svoji zvláštní povahu, zajímavé na něm je také to, že se dokázal pohybovat a být oblíben prakticky ve všech společenských vrstvách bez rozdílu
• Mozart byl člověk také dosti náruživý, je známo, že byl vynikajícím karetním hráčem a ovládal prý velice nadprůměrně až několik desítek různých karetních her, vedle samotné hudby prý byly karty jeho další velkou osobní vášní
• Mozart měl, jak už to u hudebních géniů bývá, fenomenální hudební paměť, většinu tehdejších hudebních skladeb si dokázal kompletně zapamatovat (a to prý už od raného dětství) doslova na jeden jediný poslech, tuto skladbu pak dokázal velice rychle i zaznamenat v notách
• Mozart mluvil plynně několika světovými jazyky
• Mozartův kult je v Rakousku stále velice živý, jsou po něm pojmenovávány nejen hudební festivaly, ale i výrobky naprosto nehudební (kupř. cukrovinky)

[editovat] Projevy v kultuře

• Amadeus, krátká hra Alexandra Puškina, později operní adaptace Nikolaje Rimskeho-Korsakova
• Amadeus, hra z roku 1979 od Petera Shaffera – částečně založeno na životopisech W. A. Mozarta a A. Salieriho, později stejnojmenná filmová adaptace

[editovat] Reference

• Claudio Casini: Amadeus. Život Mozartův (Amadeus, Vita di Mozarta). Academia, Praha 1995, ISBN 80-200-0862-4

[editovat] Externí odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech.

• Mozart-archiv - většina Mozartových skladeb volně ke stažení ve formátu MP3

Související články obsahuje Portál Hudba