Tallinn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tallinn
erb	erbovní štít
vlajka
Estonsko a Tallinn
Rozloha	158 km²
Počet obyvatel - v 2007 - hustota obyvatelstva	401 521 2541 ob./km²
Založení - městská práva	10. století 1157
Poloha: zem. šířka zem. délka	0 – 44 m n. m. 59° 26' 24° 46'

Tallinn (česky též Tallin nebo Talin, dříve rovněž Revel, německy dříve Reval, švédsky dříve Lindanäs) je hlavní město Estonska a přístav na Baltickém moři (na jižním pobřeží Finského zálivu).

Obsah 1 Historie 2 Památky 3 Správní členění 4 Doprava 5 Partnerská města 6 Související články 7 Externí odkazy

[editovat] Historie

Tallinn byl silným hospodářským a obchodním centrem už v 10. století. V roce 1154 slavný arabský učenec Al Idrísí zmiňoval místo Kalevanlinna (dřívější jméno Tallinnu). Městská práva obdrželo město v roce 1157. V roce 1219 během křížové výpravy dobyl dánský král Valdemar II. estonský hrad v Kalevanlinně, který nechal zbořit a místo něj vybudovat novou tvrz. Ve finštině i v estonštině se jméno Tallinn vysvětluje jako „dánská tvrz“ („taani linn“), „rolnické město“ („talu linn“) nebo „město Beránkovo“ („Tall-linn“). Další historická jména města jsou Revel (Reveln, Reval, Revalia), Kolyvan (Koluvan, Kolõvan) a Lindanise (Lindanäs).

Dánové v roce 1227 po porážce u Bornhøvedu ztratili město ve prospěch řádu mečových bratří. O tři roky později opět získalo město Reval městská práva. Dánové, kteří město opět ovládli v roce 1236, potvrdili lokaci podle lübeckého práva v roce 1248. V roce 1265 začali budovat v této části svých území největší pevnost s hradbami dlouhými 2,5 km (jedny z nejdelších ve středověké Evropě), vysokými až 16 m a s 45 baštami. Po dvaceti letech se v roce 1285 Reval stal členem Hansy. V roce 1346 bylo Estonsko spolu s Revalem zakoupeno řádem německých rytířů, který přestavěl hrad ze 13. století na vrchu Toompea (mj. přístavba věže Pikk Hermann - Dlouhý Hermann).

Koncem 16. století následkem soupeření čtyř mocností v livonské válce (Polska, Ruska, Dánska a Švédska), připadl Tallinn spolu se severní částí nynějšího Estonska Švédsku. Teprve v průběhu 3. severní války roku 1710 obsadil car Petr Veliký v čele vítězného pochodu ruské armády Estonsko. Od té doby dostalo město ruský název Revel. Revel zůstal v ruských rukou až do roku 1918, kdy po vyhlášení nezávislosti Estonské republiky město získalo název Tallinn. V průběhu druhé světové války město šťastně uniklo vážným zničením (mimochodem ta, ke kterým došlo, se stala následkem sovětského útoku při dobývání města z rukou Němců v roce 1945). Po rozpadu Sovětského svazu a obnovení nezávislosti Estonska roku 1991 získal Tallinn do značné míry opět svůj západní vzhled. Město je nyní jedním z nejvíce navštěvovaných evropských hlavních měst.

[editovat] Památky

Na vrchu Toompea se kromě fortifikace z 13. a 14. století nachází gotická katedrála Panny Marie, ve které jsou náhrobky a epitafy - (mj. renesanční náhrobek Pontuse de la Gardie z roku 1585, švédského místodržícího Estonska). Ve Starém městě pod hradem se nachází gotický kostel sv. Mikuláše (Niguliste) ze 13. století s mohutnou věží a později dostavěnými kaplemi, kostel sv. Michala (původně z 13. - 14. století) přeměněný na pravoslavný kostel v roce 1716 s barokním ikonostasem z roku 1720, kostel sv. Ducha (Püha Vaimu) ze 14. století s pozdně gotickým dřevěným oltářem (1483) od Bernta Notkeho a štíhlou věží, budovy dominikánského kláštera sv. Kateřiny z 14. – 15. století se zříceninami kostela zbořeného roku 1531). Koncem 15. století byl v Tallinnu postaven kostel sv. Olafa (Olaviste) (s kaplí Panny Marie z počátku 16. století), jehož gotická věž, vysoká 159 m, byla pravděpodobně jednou z nejvyšších staveb v Evropě i na světě. Po požárech byla přestavována a nyní měří pouze 123 m. Dále jsou významné zříceniny klášterního kostela brigidek v Piritě z 15. století, zbořeného v roce 1577, kostel sv. Petra a Pavla a pravoslavný kostel z 19. století.

Z nesakrálních budov lze zmínit gotickou radnici spolu s věží a vyřezávanými ozdobnými lavicemi v sále magistrátu z 14. – 15. století, gotický dům Velké Gildy s dvojlodním sálem s křížovou klenbou z 15. století a ze stejného období dům Gildy sv. Olafa, gotické obytné domy (např. Tři sestry – komplex tří domů) a renesanční dům Bratrstva černohlavých z roku 1597.

V Tallinnu přes četná poškození z období druhé světové války bylo pečlivě obnoveno středověké městské opevnění s baštami a bránami – bašty Megede a Kiek in de Kök (14. – 15. století), bašta Tlustá Margarita (16. století), Mořská brána (16. století). Nachází se zde také raně klasicistní (podle jiné klasifikace pozdně barokní) zámek Kadriorg z roku 1718 navržený Italem Nicolem Michettim (letní rezidence Petra Velikého), nyní muzeum umění, obklopený krásnými zahradami, prezidentský palác z roku 1938 ve stylu navazujícím na sousední zámek Kadriorg, palác místodržícího z 18. století, klasicistní palác z roku 1813, četné veřejné budovy (neogotická banka z roku 1904, modernistické divadlo z roku 1910, dům umění z roku 1934 ve funkcionalistickém stylu), památkové vily a činžovní domy. Tallinn se také pyšní nejdéle fungující lékárnou v Evropě - Radniční lékárnou (Raeapteek), která je v provozu již od středověku.

Na břehu zálivu, kilometr od Kadriorského zámku, byl postaven pomník „Rusalky“ – okřídlený anděl zahleděný na mořský obzor. Tento pomník připomíná 177 ruských námořníků, kteří utonuli v roce 1893 spolu se svou válečnou lodí „Rusalka“. Toto místo, orientační bod, je tradičně navštěvován ruskými novomanželi, kteří mají zvyk tam klást květiny.

Tallinnské staré město bylo v roce 1997 zapsáno na listinu světového dědictví UNESCO.

[editovat] Správní členění

Tallinn je administrativně rozčleněn v osm městských částí (linnaosa):

• Haabersti
• Kesklinn
• Kristiine
• Lasnamäe
• Mustamäe
• Nõmme
• Pirita
• Põhja-Tallinn

Tyto městské části se dále člení na čtvrtě (asum), jejichž význam je však dnes ve většině případů jen tradiční a historický.

[editovat] Doprava

Vnitroměstskou hromadnou dopravu zajišťují čtyři tramvajové, osm trolejbusových a několik desítek autobusových linek.

Asi 5 km od centra města se nachází mezinárodní letiště Tallinn-Ülemiste. Město má dobré železniční spojení s Petrohradem v Rusku, zatímco železniční spojení do lotyšské Rigy je od roku 1997 přerušeno. V jižním směru do Lotyšska, Litvy a Polska je evropská silnice E67 „Via Baltica“. Tato silnice je v některých úsecích čtyřproudová, dálničního typu. Na jihu Estonska je částečně ve výstavbě, ovšem její propustnost je zatím dostatečná a nevznikají zde dopravní problémy. Na výstavbu této magistrály v celém Pobaltí přispívá Evropská unie. Trajektem se lze dostat do Helsinek a Stockholmu.

[editovat] Partnerská města

• - Dartford, Velká Britáie
• - Los Gatos, USA
• - Schwerin, Německo
• - Kiel, Německo
• - Gent, Belgie
• - Gothenburg, Švédsko
• - Malmö, Švédsko
• - Riga, Lotyšsko
• - Annapolis, USA
• - Groningen, Nizozemsko
• - Łomża, Polsko

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Estonsko

• Ülemiste järv

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky města (estonsky, rusky, anglicky, německy, švédsky, finsky)

Tallinn – městské části a do nich náležející čtvrti

Haabersti (Astangu, Haabersti, Kakumäe, Mustjõe, Mäeküla, Õismäe, Pikaliiva, Rocca al Mare, Tiskre, Veskimetsa, Vismeistri, Väike-Õismäe) | Kesklinn (Juhkentali, Kadriorg, Kassisaba, Keldrimäe, Kitseküla, Kompassi, Luite, Maakri, Mõigu, Raua, Sadama, Sibulaküla, Südalinn, Tatari, Tõnismäe, Torupilli, Uus Maailm, Vanalinn s Toompea, Veerenni, ostrov Aegna) | Kristiine (Järve, Lilleküla, Tondi) | Lasnamäe (Katleri, Kurepõllu, Kuristiku, Laagna, Loopealse, Mustakivi, Pae, Paevälja, Priisle, Seli, Sikupilli, Sõjamäe, Tondiraba, Uuslinn, Väo, Ülemiste) | Mustamäe (Kadaka, Mustamäe, Siili, Sääse) | Nõmme (Hiiu, Kivimäe, Laagri, Liiva, Männiku, Nõmme, Pääsküla, Rahumäe, Raudalu, Vana-Mustamäe) | Pirita (Iru, Kloostrimetsa, Kose, Laiaküla, Lepiku, Maarjamäe, Merivälja, Mähe, Pirita) | Põhja-Tallinn (Kalamaja, Karjamaa, Kelmiküla, Kopli, Merimetsa, Paljassaare, Pelgulinn, Pelguranna, Sitsi)

	Samosprávné jednotky estonského kraje Harjumaa (Harju maakond)
	Aegviidu – Anija – Harku – Jõelähtme – Keila (město) – Keila (obec) – Kernu – Kiili – Kose – Kuusalu – Kõue – Loksa – Maardu – Nissi – Padise – Paldiski – Raasiku – Rae – Saku – Saue (město) – Saue (obec) – Tallinn – Vasalemma – Viimsi