Revizionismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost nebo encyklopedičnost, případně i další aspekty tohoto článku. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi.
|
Revizionismus je úsilí o znovupojetí, změny, úpravy daného (stávajícího) stavu nebo názor
Pojem „revizionismus“ má prakticky několik významů. V encyklopedických slovnících se často setkáváme s tímto pojmem v souvislosti komunistickou ideologií. V tomto pojetí je člověk hlásající revizionismus nazýván jako „revizionista“, což je hanlivý výraz používaný pro ty kteří mají snahu revidovat myšlenky marxismu-leninismu, či pro ty, kteří usilují o dosažení změn vedoucích k socialismu pozvolnou cestou respektování zákonů, což je v rozporu s revolučním pojetím těchto změn, hlásaných oficiální komunistickou ideologií.
Dalším významem termínu „revizionismus“ je úsilí o změnu a revizi dějin, a to tak zásadním způsobem, že dochází nejen k překrucování dějin, ale i k popírání historicky doložitelných událostí[zdroj?]. Typickou ukázkou je revizionismus 2. světové války, či revizionismus holocaustu, spočívající např. v:
- zamlžování nacistické politiky a nacistického režimu v hitlerovském Německu, bagatelizaci jeho totalitního systému
- bagatelizaci německé viny za rozpoutání druhé světové války
- zlehčování německých válečných zločinů
- kladení rovnítka mezi příslušníky národů a občany států, kteří se stali obětí války, a těmi, kteří byli jako agresoři a viníci války nějakým způsobem postiženi
- popírání holocaustu
Tento „historický revizionismus“ je využíván například neonacistickými a extrémistickými hnutími, používají ho i někteří lidé a skupiny, jenž se odmítli smířit s porážkou nacistického Německa ve 2. světové válce
V českých zemích je též používán termín „sudetoněmecký revizionismus,“ což je určitá obdoba historického revizionismu. Spočívá zejména v:
- odmítání jakékoliv odpovědnosti sudetských Němců za rozpoutání otevřeného nepřátelství vůči Čechům a Židům ve 30. letech 20. století, které bylo realizováno Sudetoněmeckou stranou, podporovanou Adolfem Hitlerem
- popírání toho, že vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938 bylo velkým dílem realizováno formou nátlaku a výhrůžek sudetských Němců
- bagatelizování útlaku a strádání českého obyvatelstva za Protektorátu, zlehčování důsledků rozbití Československa a následné německé okupace Čech a Moravy
- zpochybňování počtu československých obětí nacismu
- zpochybňování německých plánů na germanizaci českého prostoru a poválečné vysídlení Čechů ze své vlasti
- bagatelizování teroru Němců vůči Čechům, který byl příčinou mnohých poválečných excesů Čechů vůči Němcům
Sudetoněmecký revizionismus dochází i do takového krajního ztvárnění historie, v níž problém Čechů a českých Němců začíná 9. května 1945, bez ohledu na mnohé významné události tomu předcházející. Sudetoněmecký revizionismus zneužívá i skutečnosti, že některé události československých dějin byly v poválečných 40 letech komunistickým režimem tabuizovány a nejsou dodnes historicky prozkoumány. Tytu události bývají z německé strany neúměrně zveličovány a překrucovány[zdroj?], dochází k manipulaci s čísly, přičemž tyto údaje přebírají i česká média, nemající oporu v seriózním historickém bádání. Jako zcela jednoznačně prokazatelný příklad sudetoněmeckého revizionismu je uvádění počtu obětí odsunu sudetských Němců, kde se i společná česko-německá komise shodla na číslu, pohybující se kolem 20 tisíc osob. Sudetoněmecké krajanské sdružení však stále nehorázně uvádí čísla mezi 200 až 300 tisíc obětí.
