Páternoster

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Paternoster v pražském zdravotnickém středisku v Kartouzské ulici

Moderní paternoster v Berlíně

Páternoster (česky oběžný výtah) je druh výtahu s nepřetržitým řetězem kabin, vertikální dopravní zařízení pracující na plynulém oběžném principu. Podle nových právních a technických předpisů oběžné výtahy již nejsou druhem výtahu, ale patří obecně mezi zdvihací zařízení respektive zdvihadla.

V jedné výtahové šachtě jsou dvě řady kabin, z nichž se jedna pohybuje směrem nahoru a druhá dolů. Jednotlivé kabiny jsou umístěny těsně nad sebou. Tak mohou nepřetržitě odbavovat cestující, kteří mohou kdykoli nastoupit a kdykoli vystoupit v libovolném podlaží. Na konci směrové dráhy páternosteru je kolo, podél kterého je obtočen závěsný řetěz kabin. Kabina se tak ve sklepě či ve strojovně (v úvrati) posune do opačného dopravního směru. Kabina se tedy nepřeklopí, ale jen se horizontálně přesune. Páternostery jsou vybaveny čidly, která je zastaví v případě, že by pasažér uvízl mezi kabinou a vchodem.

První oběžný výtah na světě byl instalován roku 1880 v Londýně. Páternostery ale byly instalovány především v první polovině 20. století. Nejvhodnějšími objekty pro jejich využití jsou velké administrativní budovy, například banky, ministerstva, úřady a školy. V mnohých z nich také dodnes slouží. V době kolem vstupu Česka do EU se v médiích objevily informace, podle kterých páternostery nevyhovují evropským normám a nebudou moci být provozovány, tato informace však byla nepřesná, existující výtahy mohou být provozovány i nadále. Páternostery se totiž neřadí mezi „výtahy“, ale mezi „strojní zařízení“, čili se na ně nevztahují normy na výtahy.

Název pochází z modlitby Pater noster (česky Otčenáš), která se vkládala do modlitby růžence, jehož korálky vzdáleně mechanismus páternosteru připomínají.

[editovat] Výhody a nevýhody páternosteru

Výhodami oběžného výtahu oproti běžnému druhu zdviže jsou vysoká přepravní kapacita, energetická nenáročnost, spolehlivost a rychlost použití, jimiž se páternostery blíží eskalátorům.

Nevýhodou je naopak praktická nemožnost přepravovat tělesně postižené osoby a malou rychlostí způsobená problematická použitelnost ve výškových budovách na větší mezipodlažní vzdálenosti.

[editovat] Oběžné výtahy v legislativě a terminologii

V době uvedení do provozu většina oběžných výtahů spadala pod pojem výtah. Nově vybudované by v Česku již pod tento pojem nespadaly.

O oběžných výtazích se zmiňovaly například § 209 a 212 vyhlášky č. 48/1982 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, později zrušená vyhláškou č. 192/2005 Sb.

Na oběžné výtahy se vztahovaly staré normy ČSN 27 4009 část 10 (Elektrické výtahy. Projektování a konstruování. Oběžné výtahy.), obecně též ČSN 27 4002 (Elektrické výtahy. Zřizování, zkoušení a provoz).

Nové normy o výtazích, ČSN EN 81–1 (Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž osobních, nákladních a malých nákladních výtahů. Část 1: Elektrické výtahy) a ČSN 81–80 (Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů. Existující výtahy. Část 80: Předpisy pro zvyšování bezpečnosti existujících výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů) ve vymezení předmětu své působnosti píší: „Tato norma neplatí pro zdvihací zařízení jako jsou oběžné výtahy.“ Na oběžné výtahy se nevztahuje ani nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy ^[1] a které je implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/16/ES.

Pro nové oběžné výtahy by platily obdobné obecné předpisy jako pro zdvihací plošiny k přepravě vozíčkářů, eskalátory nebo travelátory. ^{[2] [3]}

[editovat] Páternostery v provozu (výběr)

• Komerční Banka na Václavském náměstí na Novém Městě v Praze 1. (v této budově jsou dva, jeden přístupný, druhý nepřístupný veřejnosti)
• Magistrát města Ostravy v Prokešově náměstí v Ostravě. (přístupné veřejnosti)
• Vysoké učení technické v Brně
• V Brně na poště u hlavního nádraží
• Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Nám. Curieových 7, Praha 1 - Staré Město
• ČVUT v Dejvicích, Technická 2 a 4, Praha 6 (zde fungují tři, z toho dva v budovách Elektrotechnické fakulty, jeden v budově Strojní fakulty)
• Kancelářská budova Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) v Ústí nad Labem
• Uvnitř paláce Lucerna v Praze1 na Novém Městě u vchodu do pasáže ze Štěpánské ulice
• Kancelářská budova KAUČUK, a.s. v Kralupech nad Vltavou
• Budova sídla Libereckého kraje v Liberci
• Budova bývalých Elektrických podniků, Bubenská ulice, Praha 7 - Holešovice
• Budova Zlínského krajského úřadu ve Zlíně (správní budova č. 21) (nejvyšší v ČR)
• Budova Českého rozhlasu (nejstarší v ČR) na Vinohradské třídě 12 nad Národním muzeem

[editovat] Reference

1. ↑ Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, Sbírka zákonů, částka č. 9/2003
2. ↑ směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES (novelizace 98/79/ES), implementovaná v nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, Sbírka zákonů, částka č. 9/2003
3. ↑ směrnice Rady 73/23/EHS (novelizace 93/68/EHS), implementovaná v nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrické zařízení nízkého napětí, Sbírka zákonů, částka č. 9/2003

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Páternoster

• paternoster.archii.cz – české stránky o oběžných výtazích