Kjóto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kjóto (京都市)
Základní data
Region:	Kansai
Prefektura:	Kjóto
Rozloha:	827,90 km²
Počet obyvatel:	1 464 990 (2008)
Hustota zalidnění:	1775,8 ob./km²
Souřadnice	35° 01' s. š., 135° 45' v. d.
Radnice
Starosta:	Jorikane Masumoto
Adresa:	〒604-8571 Kjóto-ši, Nakagjó-ku, Teramači-Oike, 488
Telefon:	075-222-3111
Oficiální web

Kjóto (japonsky: 京都市; Kjóto-ši) je město v Japonsku s populací více než 1,5 milionu. Kjóto bylo dříve hlavním městem celého Japonska, dnes je hlavním městem prefektury Kjóto a současně je významnou částí souměstí Ósaka-Kóbe-Kjóto.

Obsah 1 Historie 2 Geografie 3 Městské čtvrti 4 Obyvatelstvo 5 Kultura 6 Ekonomika 7 Vzdělávání 8 Doprava 9 Festivaly 10 Sport 11 Sesterská města 12 Fotogalerie 13 Externí odkazy

[editovat] Historie

I když archeologické vykopávky naznačují, že se lidé na japonských ostrovech poprvé usídlili již kolem roku 10.000 př.n.l., v oblasti Kjóta se lidé usadili teprve v 7. století. Během 8. století mocné budhistické duchovenstvo již natolik ovlivňovalo státní záležitosti, že se císař rozhodl přeložit hlavní město daleko z dosahu budhistických chrámů. Nové hlavní město Heiankjó (Hlavní město Heian) se stalo sídlem japonského císařského dvora v roce 794. Později bylo město přejmenováno na Kjóto (Hlavní město). Kjóto zůstalo japonským hlavním městem až do reforem Meidži, kdy se císař v roce 1868 přestěhoval do Eda. Poté, co bylo Edo přejmenováno na Tokio (Tókjó, 東京, Východní hlavní město), Kjóto bylo po krátký čas známé jako Saikjó (西京, Západní hlavní město).

Během 2. světové války se Kjóto ocitlo na seznamu měst, na která chtěli USA svrhnout atomovou bombu. Z tohoto seznamu bylo nakonec vyškrtnuto kvůli svému kulturnímu významu.

Kjóto je jediné velké japonské město, které se může pochlubit větším množstvím předválečných budov, jako jsou například mačija (tradiční městské domy).

Kjóto se 1. září 1956 stalo „městem z titulu vládního nařízení“ (tzn., že je de facto postaveno na úroveň prefektury).

V roce 1997 se v Kjótu konala konference, která vyústila v přijetí dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Na počest místa konání byla dohoda nazvána Kjótský protokol.

[editovat] Geografie

Kjóto leží uprostřed západní části ostrova Honšú. Město je ze všech stran obklopeno horami, což způsobuje, že letní noci v Kjótu jsou proslulé svým bezvětřím a dusnem.

Rozvržení města bylo založeno na síťovém vzoru, který respektoval tradiční čínskou geomantii. Dnes se obchodní centrum nachází v jižní a střední části města; severní část je méně obydlená a uchovává si tak více uvolněnou atmosféru.

[editovat] Městské čtvrti

Kjóto má 11 čtvrtí (ku):

• Fušimi-ku 伏見区
• Higašijama-ku 東山区
• Kamigjó-ku 上京区
• Jamašina-ku 山科区
• Kita-ku 北区
• Minami-ku 南区
• Nakagjó-ku 中京区
• Nišikjó-ku 西京区
• Sakjó-ku 左京区
• Šimogjó-ku 下京区
• Ukjó-ku 右京区

[editovat] Obyvatelstvo

V roce 2003 byl odhadovaný počet obyvatel města 1 466 163 a hustota osídlení 2 402,68 obyvatel na km². Celková rozloha města je 610,22 km².

[editovat] Kultura

Památky starobylého Kjóta (města Kjóto, Udži a Ócu)
Světové dědictví
Smluvní stát	Japonsko
Typ	Kulturní
Kritérium	ii, iv
Odkaz	688 (en)
Oblast	Asie
Zařazení do seznamu
Zařazení	1994  (18. zasedání)
Název podle oficiálního zápisu v seznamu; oblast podle oficiálního určení UNESCO. (en)

Kjóto je považováno za kulturní centrum japonska. Během 2. světové války byla japonská města těžce poničena spojeneckým bombardováním, pouze Kjóto a jeho 1600 budhistických chrámů, 400 šintoistických svatyní, paláce, zahrady a architektura bylo ušetřeno. Díky tomu je dnes Kjóto jedním z nejlépe uchovaných měst v japonsku. V Kjótu se nacházejí některé z nejznámějších chrámů, svatyň, paláců a zahrad v Japonsku, včetně:

• Kijomizu-dera, nádherný dřevěný chrám na svahu hory opírající se o systém pilířů,
• Kinkakudži, Zlatý pavilon,
• Ginkakudži, Stříbrný pavilon,
• Heian Džingú, šintoistická svatyně zasvěcená císařům Kammu a Kómei (postavená v roce 1895),
• Rjóandži, chrám proslavený svou kamennou zahradou,
• chrám Šunkoin,
• Kjótský císařský palác, sídlo japonských císařů po mnoho staletí,
• císařský palác Kacura, jeden z pokladů japonské architektury,
• císařský palác Šugaku-in, jedna z nejlepších ukázek japonské zahradní architektury

Mezi další významné lokality patří Arašijama a její malebné jezero, gejša okrsky Gion a Pontočó, Stezka mudrců a vodní kanály podél některých starých ulic.

Od roku 1994 jsou některé památky v Kjótu a jeho okolí zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod názvem „Památky na starobylé Kjóto“. Mezi tyto památky patří Svatyně Kamo (Kami a Šimo), chrámy Tódži (Kjó-ó-gokoku-dži), Kijomizu-dera, Daigodži, Ninnadži, Saihódži (Kokedera), Tenrjúdži, Rokuondži (Kinkakudži), Džišódži (Ginkakudži), Rjóandži, Hongandži, Kózandži a Hrad Nidžó. Na seznamu je i několik památek za hranicemi města.

Kjóto je v Japonsku známé svou pestrou etnickou kuchyní.

Obyvatelé Kjóta mluví dialektem japonštiny zvaným Kjóto-ben, ten je variantou Kansaiského dialektu používaného v západním Japonsku.

[editovat] Ekonomika

Turismus je důležitou součástí Kjótské ekonomiky. Díky velkému množství památek je město navštěvováno skupinami školáků z celého Japonska a také většinou zahraničních turistů, kteří přijedou do Japonska.

Průmysl je založen ponejvíce na malých továrnách a dílnách, z nichž většina produkuje tradiční japonské výrobky. Obzvláště známá je výroba Kjótských kimon - město stále zůstává hlavním centrem jejich výroby. V posledních letech ale odbyt tradičních výrobků stagnuje, což se projevuje na problémech, do kterých se místní firmy dostávají.

Důležité místo v Kjótu zaujímá elektronický průmysl: ve městě mají ústředí společnosti Nintendo, OMRON Corporation, Kyocera (Kyoto Ceramic) Corporation a Murata Manufacturing. Oděvní gigant Wacoal Corporation také působí v Kjótu. Ovšem růst high-tech průmyslu nedokázal vyrovnat pokles průmyslu tradičního, a tak celkový Kjótský produkt relativně poklesl ve vztahu k produktu ostatních japonských měst.

[editovat] Vzdělávání

Kjóto je známé jako jedno z akademických center Japonska, sídlí v něm 37 institucí vyššího vzdělávání. Tři největší a nejznámější místní univerzity jsou Univerzita Dóšiša, Kjótská univerzita a Univerzita Ricumeikan. Kjótská univerzita je považována za jednu z nejlepších v Japonsku (vychovala několik držitelů Nobelovy ceny, např. Jukawu Hidekiho).

Kjóto má také unikátní síť vyššího vzdělávání zvanou Společenství univerzit v Kjótu, kterou tvoří tři národní, pět veřejných a 41 soukromých univerzit, čtyři další organizace a samo město.

[editovat] Doprava

Mezinárodní letiště Kansai je od Kjóta vzdáleno 72 minut cesty vlakem (Haruka Express). Mnoho zahraničních návštěvníků přijíždí do Kjóta šinkansenem z Tokia, což trvá jen něco málo přes dvě hodiny. Z města rovněž vedou běžné železniční spoje do dalších měst v regionu Kansai.

Městská doprava je tvořena systémem metra a autobusových linek. Většina turisticky zajímavých míst je od sebe značně vzdálena a autobus je nejvýhodnějším způsobem dopravy mezi nimi.

Vzhledem k tomu, že Kjóto leží v celkem rovinatém terénu, je pronájem kola jednou z praktických možností cestování po městě.

Autobusová jízdenka stojí 220 jenů (za jednu jízdu), celodenní jízdenka pak 500 jenů (bez omezení počtu jízd).

V centru Kjóta se ulice protínají v pravých úhlech. Mnoho hlavních ulic vedoucích od východu na západ má ve svém názvu číslovky, např. Nidžo a Sandžo (ni znamená dvě a san znamená tři). Kjótské nádraží leží na Hačidžo (hači znamená osm). Hlavní severo-jižní ulice mají názvy jako Karasuma nebo Horikawa. Metro má dvě linky - severo-jižní linku Karasuma a východo-západní linku Tozai.

[editovat] Festivaly

• Aoi Macuri
• Gion Macuri
• Džidai Macuri
• Gozan Okuribi

[editovat] Sport

Fotbalový klub Kjóto Purple Sanga hraje v druhé japonské lize J. League's Division 2 neboli J2. Kjóto nikdy nemělo vlastní klub v profesionální basebalové lize, a tak nedaleký klub Hanšin Tigers hraje několikrát do roka na místním stadionu utkání na „neutrální půdě“.

[editovat] Sesterská města

• Boston, Spojené státy americké
• Chinju, Korejská republika
• Florencie, Itálie
• Guadalajara, Mexiko
• Kolín nad Rýnem, Německo
• Kyjev, Ukrajina
• Paříž, Francie
• Praha, Česká republika
• Si'an, Čínská lidová republika
• Záhřeb, Chorvatsko

[editovat] Fotogalerie

Chrám Kijomizu-dera na dřevěných pilířích

Cesta tvořená bránami torii u svatyně Fušimi Inari

Kjótské nádraží

Ulice ve čtvrti Gion

[editovat] Externí odkazy

• (en) Historic Monuments of Ancient Kyoto - UNESCO World Heritage Centre
• (en) Oficiální stránky města Kjóto
• (en) World Heritage Historic Monuments of Ancient Kyoto

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Kyoto na anglické Wikipedii.