Kašubové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Erb Kašubů

Kašubsko, historické území Kašubů

Dívka v kašubském národním kroji, národní sjezd Kašubů Łeba (2005).

Sjezd Kašubů, Łeba (2005)

Kašubská rodina na sjezdu Kašubů, Łeba 2005

Kašubové (kašubsky: Kaszëbi, polsky: Kaszubi) je západoslovanská etnická skupina, která se odvozuje od Pomořanů osídlivších Gdaňské Pomoří i východní část Západního Pomoří. Dělí se na větší množství etnografických podskupin, které se liší kulturně i jazykově (seznam polských - kašubských pojmenování těchto podskupin: Bylacy - Bëlôcë, Gachy - Gôchë, Józcy - Józcë lub Mucnicy - Mùcnicë, Krubanie - Krëbane, Lesacy - Lesôcë, Morzanie - Mòrzanie, Rybaki - Rëbôcë, Zaboracy - Zabòrôcë).

[editovat] Vnímání Kašubů

V polské společnosti převládá vnímání Kašubů jakožto etnické podskupiny polského národa. Toto rozdělení značně komplikuje také definici celé skupiny Kašubů - podle sčítání lidu z roku 2002 se přihlásilo ke kašubské národnosti asi 5100 obyvatel (polská vláda tuto národnost neuznala a vyškrtla ji z oficiálních výsledků podobně, jako národnost slezskou). Většina Kašubů ovšem deklaruje sama sebe jako obyvatele národnosti polské a etnické příslušnosti kašubské, přičemž počet etnických Kašubů se odhaduje na 500 000. Kašubštinu z nich aktivně používá ovšem pouze asi 50000 z nich, asi 5 % Kašubů pak používá jako rodný jazyk němčinu. Většina Kašubů žije v Kašubsku, malá část je rozptýlena po Polsku, významné diaspory existují v Německu, Kanadě a Spojených státech amerických.

[editovat] Historie Kašubů

První známý výskyt pojmenování Kašubové v historických dokumentech pochází z 19. března 1238: v dokumentu papeže Řehoře IX. je zápodomořský kníže titulován jako dux Slavorum et Cassubia (kníže Slovanů a Kašubů). Na památku toho se v Pomoří řadu let slaví na 19. března Den jednoty Kašubů (Dzień Jedności Kaszubów). Barnim III. Veliký (1320-1368) oficiálně používal titul kníže Kašubů. V roce 1906 byl we Wdzydze Kiszewskie. Jeho tvůrci byli Izydor a Teodorę Gulgowští.

Vývoj Kašubů a jejich kultury byl značně ovlivněn tím, že se nacházeli v pohraniční oblasti, o kterou spolu po staletí zápasilo Polsko se Svatou říší římskou (resp. později Pruskem a Německem). Kašubské teritorium bylo v průběhu historie různě krájeno či obsazováno nebo dobýváno dotčenými státy, řada Kašubů ztrácela svoji kulturní identitu a podléhala germanizaci či polonizaci, z části přirozené, části vynucené. Mnoho polských, pruských i německých vojevůdců mělo kašubské předky - řada z nich se ale ke svému původu nehlásila.

Kašubské národní hnutí má dlouholetou tradici, byť nenáleží k hlavnímu proudu Kašubsko-pomořského hnutí. Za slovanský národ odlišný od polského považoval Kašuby např. Florian Ceynowa, tuto myšlenku po něm převzali tzv. Zrzeszeńcy, kteří byli pro tyto své postoje perzekvováni ze strany komunistických úřadů. Ty je obviňovaly ze separatistických tendencí, šlo však o prefabrikovaná obvinění - kašubské národní hnutí nikdy neusilovalo o odtržení Kašubska od Polska, šlo mu jen o rozvoj kašubštiny a uchovávání tradic jejich národa.

[editovat] Známí Kašubové

Günter Grass
Henryk Muszyński
Donald Tusk

[editovat] Významní badatelé zabývající se Kašuby

Aleksander Hilferding
Friedhelm Hintze
Ryszard Kukier
Friedrich Lorentz
Krzysztof Celestyn Mrongovius
Hanna Popowska-Taborska
Stefan Ramułt
Bożena Stelmachowska
Bernard Sychta

[editovat] Hlavní literatura

Janusz Kutta, Druga Rzeczpospolita i Kaszubi. 1920-1939, Bydgoszcz 2003, ISBN 83-86248-98-X
Gerard Labuda, Kaszubi i ich dzieje, Gdańsk: Oficyna Czec, 1996, ISBN 83-904950-9-0.
Gerard Labuda, Historia Kaszubów w dziejach Pomorza, Gdańsk: Instytut Kaszubski, 2006, ss. 535, ISBN 83-89079-54-2
Cezary Obracht-Prondzyński, Kaszubi. Między dyskryminacją a regionalną podmiotowością, Gdańsk: Instytut Kaszubski, Uniwersytet Gdański, 2002, ISBN 83-914815-8-1 oraz ISBN 83-7326-044-7.
Pomorze - Mała ojczyzna Kaszubów, Praca zbiorowa, Gdańsk 2000, Zrzeszenie Kaszubsko-Pomorskie, Instytut Kaszubski, ISBN 83-86527-11-0
Rzeczpospolita Obojga Narodów, „Nowe Państwo“ nr 8/2003 - artykuł Jacka Borkowicza poświęcony fenomenowi odradzania się kaszubskiej tożsamości narodowej
"Mamy prawo być narodem", "Nowe Państwo" nr 2/2004 - wywiad Andrzeja Talagi z wiceprezesem Zrzeszenia Kaszubsko-Pomorskiego Arturem Jabłońskim