Bitva u Midway

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bitva Midway

USS Yorktown zasažena torpédem z letadla

Trvání:	3. červen - 7. červen, 1942
Místo:	Okolí atolu Midway, Tichý oceán
Casus belli:	{{{příčina}}}
Výsledek:	Drtivé vítězství Američanů
Změny území:	{{{Území}}}

Strany

Japonsko

USA

Velitelé

Čúiči Nagumo
Isoroku Jamamoto

Frank J. Fletcher
Raymond A. Spruance
Chester Nimitz

Síla

4 letadlové lodě a asi 150 podpůrných lodí

3 letadlové lodě a asi 50 podpůrných plavidel

Ztráty

4 letadlové lodě, 1 křižník, asi 300 letadel, přes 4500 mužů

1 letadlová loď, 1 torpédoborec, 98 letadel, 307 mužů

{{{poznámky}}}

Bitva u Midway (anglicky: Battle of Midway; japonsky: ミッドウェー海戦, Middové Kaisen) byla rozhodující námořní bitva druhé světové války. Proběhla od 3. června do 7. červnem 1942. Během bitvy námořnictvo Spojených států zničilo čtyři japonské letadlové lodě a jeden těžký křižník. Američané ztratili jednu letadlovou loď a jeden torpédoborec. Spojené státy dosáhly rozhodujícího vítězství.

Obsah

1 Strategie stran
- 1.1 Jamamotův plán
- 1.2 Organizace japonských sil
2 Před bitvou
3 Průběh bitvy
4 Výsledek bitvy
5 Reference

[editovat] Strategie stran

Japonsko dosáhlo v začátku války svých válečných cílů, obsazení Filipín, obsazení Malajsie a Singapuru a zabezpečení zásob a surovin na Jávě a Borneu a ostatních ostrovech Holandské východní Indie (Indonesie).

Jamamotovým primárním cílem bylo zničení zbývajících amerických letadlových lodí. Tento plán byl částečně podpořen Doolittlovým náletem na Japonsko. Potopení amerických letadlových lodí a obsazení Midway se zdálo být jedinou cestou k odstranění této hrozby. Midway v rukou Japonců by poskytla dostatečně předsunutý kontrolní bod, který by propříště před takovým útokem varoval a navíc by z ní bylo možno ohrožovat Havajské ostrovy s námořní základnou v Pearl Harboru. Američané pokládali Midway za vitální bod obrany proti japonskému loďstvu.

[editovat] Jamamotův plán

Plán bitvy vymyslel admirál Isoroku Jamamoto. Isoroku Jamamoto chtěl vnutit rozhodující bitvu americkému loďstvu a zničit ho, zejména zničit americké letadlové lodě, čímž by následně Japonsko ovládlo Tichý oceán a přinutilo by Spojené státy k míru. Japonský plán však selhal. Američané rozluštili japonské kódy a znali japonský plán do značných podrobností.

Američané se většinou vyhýbali přímému střetnutí se silnějším japonským loďstvem, ovšem Jamamoto správně předpokládal, že Midwaye se nevzdají bez boje. Napadením Midway chtěl vlákat americké síly do střetnutí, ve kterém by jej zničil.

Aby Američany zmátl, ohledně cíle útoku, naplánoval také obsazení Aleutských ostrovů 24 hodin před prvním leteckým úderem na Midway. Pro absolutní jistotu také navrhl den před útokem na Aleuty letecký průzkum nad Pearl Harborem pro zjištění, jestli v přístavu kotví americká flotila.

Jamamoto hodlal k realizaci plánu využít těch největších japonských letadlových lodí a těch nejlepších admirálů japonského císařského loďstva. Letadlové lodě byly nakonec nasazeny proti Midway čtyři: Akagi, Kaga, Hirjú a Sorjú. Jako jejich nejvyššího velitele zvolil admirála Naguma.

Kombinace výhody naprostého překvapení na straně Američanů, jejich technických vymožeností (radaru), nerozhodnosti admirála Naguma a v neposlední řadě i obrovského štěstí rozhodla bitvu a zasadila zdrcující porážku japonskému námořnictvu, které ztratilo všechny čtyři nasazené letadlové lodě a tím i jakoukoliv šanci na vedení dalších útočných operací většího rozsahu. V následných bojích pak již jasně převládal průmysl a technická převaha Spojených států, neboť Japonsko nemohlo s nedostatkem nerostných zdrojů konkurovat Spojeným státům ani ve výrobě zbraní, ani v jejich vývoji.

[editovat] Organizace japonských sil

Organizace japonského loďstva pro útok na Midway vypadala takto:

Hlavní síly pod velením admirála Jamamota. 3 bitevní lodě Jamato, Nagato a Mucu, lehká letadlová loď Hóšó (19 letounů), lehký křižník Sendai, 2 mateřské lodě hydroplánů Čijoda a Niššin (nesly trpasličí ponorky), 8 torpédoborců a 2 tankery.

Úderný svaz letadlových lodí pod velením viceadmirála Naguma. 4 letadlové lodě Akagi, Kaga, Hirjú, Sorjú (234 letounů) , 2 bitevní lodě Haruna a Kirišima, těžké křižníky Tone a Čikuma, lehký křižník Nagara, 12 torpédoborců a 5 tankerů

Okupační svaz pro Midway pod velením viceadmirála Nobutake Kondó. 2 bitevní lodě Kongó a Hiei, lehká letadlová loď Zuihó (24 letadel), 8 těžkých křižníků Atago, Čókai, Mjókó, Haguro, Kumano, Sujuza, Mikuma, Mogami, 2 lehké křižníky Jura a Džincú, 2 mateřské lodě hydroplánů Čitose a Kawikawa Maru, 19 torpédoborců , 12 transportních lodí , 4 transportní torpédoborce, 6 tankerů, dílenská loď a 5000 mužů výsadku.

[editovat] Před bitvou

Z hirošimské zátoky vyplul hlavní svaz a úderný svaz letadlových lodí za zdravení rybářů v polovině května. Radiová stanice na Havajských ostrovech již zpozorovala množství zpráv mezi veliteli japonského loďstva. Vzkazy sice uměli rozluštit, ale nerozuměli zkratce AF, která označovala cíl útoku. Napověděla jim zpráva japonského pilota, který hlásil, že se nachází jižně od AF. Po několika dnech horečné práce vypočítali jeho možný kurs a přišli na domněnku, že AF je Midway. Mezi admirálem Nimitzem, který věřil, že jde o Midway, a štábem ve Washingtonu došlo ke sporu o to, kam umístit americké síly. Aby tuto domněnku potvrdil, poslal Nimitz šifrovaný vzkaz na ostrov Midway, aby mu poslali zpět (v otevřené řeči) falešnou zprávu, že jim selhal generátor pitné vody. Krátce poté zachytili i zprávu z atolu Kwajalein, která byla poslána do Tokia, že AF má potíže s generátorem pitné vody.

Tím bylo potvrzeno, že AF je Midway. Nimitz okamžitě začal soustřeďovat letadlové lodě. Mohl nasadit pouze pouze tři: USS Enterprise, USS Hornet a USS Yorktown, který byl ovšem těžce poškozen. 28. května vypluly Enterprise a Hornet. Yorktown je následoval za 72 hodin, během kterých se v Pearl Harbouru podařilo opravit poškození. Opravárenské čety předvedly neuvěřitelný výkon: původně se předpokládalo, že opravy potrvají skoro měsíc. Velitelem svazu se stal kontraadmirál Fletcher.

Na obou stranách ale nastaly vážnější komplikace. Američanům zkřížilo plány to, že Japonci změnili po vyplutí svůj šifrovací kód. Na japonské straně se Naguma hned po odplutí z hirošimského zálivu dozvěděl, že kapitán Genda, velitel složek námořního letectva ve všech lodích, které byly připojeny k hlavnímu svazu oněmocněl chřipkou, a jeho zástupce měl zánět slepého střeva. Oba dva vedli útok na Pearl Harbor a byli nejzkušenějšími veliteli Japonska hned po Jamamotovi. Daleko horší bylo ale to, že operace K (letecký průzkum nad Pearl Harborem) byla zrušena, protože nebylo možné dotankovat hydroplány na Francouzských fregatních mělčinách. Japonci toto místo totiž již dříve pro dotankování hydroplánů použili a tak tam Američané umístili své jednotky, aby dalším podobným operacím zabránili. Admirál Jamamoto ale kvůli radiovému tichu nepředal informaci dál Nagumovu svazu, protože předpokládal, že Nagumo informaci o zrušení operace zachytil také. Nagumo se ale nacházel ve větší vzdálensoti od vysílače a antény na nízkých nástavbách jeho letadlových lodí již tuto zprávu nezachytily.

[editovat] Průběh bitvy

Pomozte Wikipedii tím, že tuto část vhodně rozšíříte.

Pohled na poškozené letadlové lodě Japonců Sorjú, Akagi a Kaga. Zatím se ještě drží nad vodou.

Bitva začala japonským útokem na Aleutské ostrovy severně od Midway. Tento útok měl zmást Američany, kteří si měli myslet, že Aleuty jsou hlavním cílem útoku. Prezident Roosevelt opakovaně žádal Nimitze, aby svaz vyplul k Aleutám místo k Midway, ale Nimitz věřil dešifrovaným japonským zprávám a připravoval se k obraně Midway. Japonci obsadili v Aleutách dva ostrovy, Attu a Kisku, které však byly jako základna ohrožující Aljašku nepoužitelné.

4. června v 4:30 vypustil admirál Nagumo útočnou vlnu letadel, která měla vyřadit z boje základnu na Midway. V 6:20 dorazily tyto sily k Midway; útok byl drtivý, přestože jej provedli mladší piloti. Letiště však vyřadit nedokázal.

Jedno průzkumné letadlo odhalilo polohu japonského svazu, nepovšimnuto Japonci. Proti japonskému loďstvu vzlétly nejprve bombardéry z Midway, ale nezpůsobily žádné škody a utrpěly obrovské ztráty. Japonské průzkumné letadlo č. 4 (Aiči E13A Jake z těžkého křižníku Tone) mělo půlhodinové zpoždění, a proto podalo zprávu o americkém loďstvu pozdě. Navíc jeho pilot zprvu nezahlédl žádnou letadlovou loď. Admirál Nagumo se proto rozhodl znovu zaútočit na Midway. S americkým loďstvem, které pro něho bez letadlových lodí nepředstavovalo hrozbu, se mohl vypořádat později. Letadla na japonských lodích, která byla připravena k útoku na americké loďstvo, začala být přezbrojována bombami k ničení pozemních cílů. V polovině prací však přišla od letounu č. 4 konečně zpráva o přítomnosti amerických letadlových lodí a začalo se znovu přezbrojovat na torpéda.

Ovšem než mohlo být přezbrojení dokončeno, zaútočily letouny z amerických letadlových lodí. Jako první útočily torpédové bombardéry, ty však nezasáhly žádný cíl a japonští stíhači je skoro všechny sestřelili. Všechny TBD-1 Devastator z 8. torpédové eskadry (VT-8 z Hornetu) byly sestřeleny — přežil pouze podporučík (Ensign) Gay. Z VT-6 (z Enterprise) se zpět vrátily čtyři a z VT-3 (z Yorktownu) pouhý jediný Devastator. Přitom ale museli japonští stíhači klesnout do nižších letových hladin a začínalo jim docházet palivo i munice. Nemohli proto zasáhnout proti vysoko letícím střemhlavým bombardérům z Yorktownu (VB-3) a Enterprise (VB-8 a VS-8), jejichž piloti tak měli snadnou práci. Piloti z Yorktownu si vybrali za cíl Sorjú a piloti z Enterprise si mezi sebou rozdělili Akagi a Kaga. Během pěti minut byly tyto tři ze čtyř japonských letadlových lodí zasaženy. Výbuchy pum zapálily plně vyzbrojená a natankovaná letadla na palubách lodí, letadla explodovala a požáry se na zasažených lodích vymkly kontrole. Kromě toho v plamenech zahynula většina elitních pilotů japonského námořního letectva. Do večera už zbývaly z lodí Kaga, Akagi a Sorjú jen ohořelé a potápějící se vraky, které byly posádkami opuštěny.

Čtvrtá japonská letadlová loď Hirjú však nebyla zasažena. Její letouny vzlétly a zaútočily na americkou letadlovou loď Yorktown, kterou několika zásahy pumami a torpédy těžce poškodily. Poté však i Hirjú podlehla novému náletu amerických letounů. Nepřežil však ani Yorktown, který se druhého dne společně s torpédoborcem USS Hammann potopil po torpédovém útoku japonské ponorky I-168. Mezitím už japonské loďstvo ustupovalo, pronásledováno americkými letadlovými loděmi Hornet a Enterprise. Jejich bombardéry dokázaly potopit těžký křižník Mikuma a jeho sesterskou loď Mogami těžce poškodit, zbytek japonského loďstva unikl.

[editovat] Výsledek bitvy

Bitva u Midway ukončila nadvládu Japonců na tichomořském bojišti. Japonci ztratili převahu v počtu letadlových lodí i v počtu kvalitních pilotů. Tyto dva faktory byly přitom po celou válku v Tichém oceánu klíčové. Příčin japonské porážky by se dala najít celá řada. Třemi nejdůležitějšími bylo zřejmě podcenění síly amerického loďstva, rozptýlení vlastních sil, nerozhodnost velitele japonských letadlových lodí Naguma i neopatrnost při přezbrojování letadel, protože bomby zůstaly na palubě, místo toho, aby byly v bezpečí muničního skladu.

[editovat] Reference

[editovat] Související články

[editovat] Literatura

FUČIDA, Micuo; OKUMIJA, Masatake. Midway : Osudová bitva japonského válečného loďstva. Překlad Robert Miller. 2., (v Pasece 1.) vyd. Praha - Litomyšl : Paseka, 2001. 205 s. ISBN 80-7185-349-6.
SAUNDERS, Hrowe H. Duel v Pacifiku. Překlad Václav Pauer. 1. vyd. Plzeň : Mustang, 1995. (Military; sv. 5.) ISBN 80-85831-65-1. Kapitola Bitvy letadlových lodí u Midway, s. 94-101.
HUBÁČEK, Miloš. Pacifik v plamenech. [s.l.] : Panorama, 1990. ISBN 80-7038-049-7.
HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Krvavé oceány. [s.l.] : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0391-3.