Beringův průliv
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Beringův průliv je přirozený průliv mezi asijským a severoamerickým kontinentem. Odděluje také Tichý oceán od Severního ledového oceánu. Průliv spojuje Beringovo a Čukotské moře. Průliv je široký 88 kilometrů. Hloubka dosahuje maximálně 52 metrů (jedná se tedy o šelfovou oblast). Průměrná hloubka se pohybuje mezi 30 až 50 metry. Byl „objeven“ roku 1728 mořeplavcem Vitusem Beringem, po kterém obdržel i své jméno.
Uprostřed průlivu lze navštívit americko-ruské souostroví Diomédovy ostrovy.
[editovat] Historie
Během historie planety docházelo k markantnímu poklesu a nárůstu vodní hladiny, což se projevilo nejvýrazněji během ledových dob. Při poslední době ledové došlo k výraznému poklesu , který se projevil vystoupením souše v oblasti průlivu. Vzniklá souš vytvořila spojnici mezi Asii a Amerikou, po které se dalo přejít suchou nohou. Náhlý pokles vodní hladiny umožnil přibližně před 25 000 lety migraci předchůdců původních obyvatel Ameriky.
[editovat] Budoucnost
Existují smělé plány na spojení Ruska a USA pomocí přemostění, či podkopání úžiny.
