Šok (lékařství)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pro jiné významy, viz šok.

V lékařství je šok stav ohrožující život, vyžadující urychlenou zdravotní (lékařskou) pomoc. Bez zdravotního zásahu šok obvykle končí smrtí.V obecném povědomí se však tento stav zaměňuje za výšeuvedené psychické stavy.

Z laického hlediska je možné rozdělit šokové stavy na:

vnitřní krvácení - první pomoc tzv. protišoková (viz níže)

zhoršení stavu u jiných onemocnění/úrazů (vnější krvácení, popáleniny, úraz hrudníku, poranění páteře, bolest na hrudi, infekce, …) - první pomoc je zaměřená na vyvolávající stav

Obsah 1 Definice 2 Příčiny šoku v lékařství (medicínské dělení šoku) 3 Příznaky šoku 4 První pomoc při úrazovém šoku (vnitřní krvácení) 5 Anafylaktický šok

[editovat] Definice

• Odborným žargonem

Akutní generalizovaný pokles perfuze tkání a orgánů, který vyvolává neschopnost zásobovat kyslíkem a živinami, a zhoršuje odvod CO2 a metabolitů ze tkání.

• "Lidsky"

Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Nejčastější příčinou je velká ztráta krve. Šetří se zásoby pro mozek a srdeční sval. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů.

[editovat] Příčiny šoku v lékařství (medicínské dělení šoku)

hypovolemický šok (snížení množství krve v cévách)

• vnitřní i vnější krvácení
• ztráta tělesných tekutin (popáleniny, dehydratace)

kardiogenní šok (selhání funkce srdce jako pumpy)

• poškození srdečního svalu (infarkt, pohmoždění srdce)

distribuční šok (roztažení cévního systému)

• septický šok při těžké infekci („otrava krve“ bakteriemi)
• poranění míchy
• těžký alergický stav (anafylaktický šok)

obstrukční šok (stlačení srdce zvnějšku)

• krvácení do obalů srdečních (většinou po nárazu na hrudník)
• přetlakový pneumothorax

[editovat] Příznaky šoku

• Zvýšený tep (postupně se zvyšuje až na 140-160 tepů za minutu)
• Bledá, chladná kůže, pocení
• Žízeň, při vypití většího množství tekutin však hrozí zvracení
• Únava, schvácenost, apatie nebo naopak neklid
• Mdloba

Všechny tyto příznaky mohou být i při duševním otřesu, je proto nutné se rozhodovat podle okolností stavu, mechanismu úrazu - především možnosti vnitřního krvácení.

[editovat] První pomoc při úrazovém šoku (vnitřní krvácení)

• Voláme zdravotnickou záchrannou službu - tel.:155
• Uložíme pacienta do protišokové polohy (hlava a srdce níže než zbytek těla)

• • Pouhým nadzdvihnutím nohou přesuneme k srdci asi 0,5 litru krve. Tzv.autotransfuzní poloha - postižený leží na zádech a ruce a nohy má zvednuty tak, aby byly pokud možno kolmo na podlahu.

Při úrazu lze položit postiženého na tvrdou podložku a tu po té nadzvednout tak aby nohy postiženého byly výš než hlava a aby podložka svírala z podlahou úhel cca. 30°, můžeme též improvizovat a využít terénních nerovností.)

• Zabraňujeme podchlazení pacienta

• Takzvaná protišoková opatření (5 T) jsou diskutabilní, historicky překonané:
  • transport - pouze lékařský, improvizovaný je vysoce rizikový
  • teplo - samo o sobě stav pacienta nijak nezlepší
  • tišící prostředky - tablety NEPODÁVÁME a nic jiného nemáme k dispozici
  • tekutiny - NEPODÁVAT, hrozí zvracení (Můžeme pouze lehce smočit rty postiženého, nebo vyplachovat ústa vodou)
  • ticho stav pacienta nijak neovlivní (je vhodné zachovat spíše klid a zavolat 155)

Lékařská pomoc u úrazového šoku spočívá především v rychlém doplnění tekutiny nitrožilně. To je také důvod proč není vhodné transportovat pacienty vlastními prostředky. Další typy šoku vyžadují komplexní léčbu - především podporu funkce srdce.

[editovat] Anafylaktický šok

Alergický jev, kterým tělo přehnaně reaguje na vnější podnět. Takřka výhradně se jedná o alergie na hmyzí (včelí ) bodnutí, nebo alergii na lék podaný injekčně. Alergeny vstupující jinou cestou ( potravinová alergie) vyvolávají tento život ohrožující stav extrémně vzácně. Postižený začne otékat jak zvenčí tak i zevnitř, zužují se průdušky a člověk umírá na udušení a zástavu srdce, pokud mu nebyla poskytnuta pomoc. Tento stav je vzácný a většina lidí alergických na hmyzí bodnutí má pouze rozsáhlejší otoky.

Příznaky:

• Otoky mimo místo bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách
• Zarudlá horká kůže, svědění (zejména na začátku reakce)
• Dušnost, sípavé dýchání
• Mžitky před očima, ztráta vědomí

První pomoc:

• Volat okamžitě 155
• Povolit postiženému oděv aby mohl dobře dýchat a položit ho na záda.
• Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem - EpiPen (článek v anglické Wikipedii) je možné ji v krajní nouzi podat