Zábřežská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zábřežská vrchovina
Nejvyšší bod	Lázek (714 m)
Délka	km
Rozloha	734 km²
Střední výška	426,5 m
Nadřazený celek	Jesenická podsoustava
Sousední celky
Podřazené celky	Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina, Zábřežská vrchovina
Světadíl	Evropa
Státy	Česko
Horniny
Poznámka
Povodí

Zábřežská vrchovina se rozprostírá na SZ Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny.

Obsah 1 Přírodní podmínky 1.1 Poloha a rozloha 1.2 Geologie 1.3 Geomorfologie 1.4 Hydrologie 1.4.1 Řeky 1.5 Vegetační stupně 1.6 Krajinný pokryv 1.7 Biocentra 1.8 Chráněná území 1.8.1 PP 1.8.2 PR 1.8.3 PřP 1.9 Živočištvo 1.10 Chráněné druhy 2 Turistika 2.1 Města 2.2 Hrady,zámky,tvrze 2.3 Historické zajímavosti 2.4 Vodácké možnosti 3 Externí odkazy

[editovat] Přírodní podmínky

[editovat] Poloha a rozloha

Vrchovina rozprostírající se na SZ Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny, je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na S je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na J pak Drahanskou vrchovinou, na níž plynule navazuje. Z a V okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Poorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.

• Rozloha: 734 km²
• Nejvyšší vrcholy: Lázek (714 m. n. m.), Kančí vrch (606 m. n. m.), Velký Kosíř (442 m. n. m.)[1]
• Skladba: rula, břidlice, droby, vápenec, žula

[editovat] Geologie

Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.

[editovat] Geomorfologie

Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů, je představován jen mírnými a většinou zalesněnými klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které navzájem oddělují hluboká průlomová údolí Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem připomíná Zábřežská vrchovina Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník.

• Bouzovská vrchovina

Tato část, je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých poboček. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice - Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 - 300 m. Tato východní část tvořená několika krami je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dost výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina s nejmenší střední výškou navazuje na J na Drahanskou vrchovinu.

• Drozdovská vrchovina

Nejevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 714 m n.m.) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny.

• Mírovská vrchovina

Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n.m.), a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV.

Seznam geomorfologických jednotek:

• Provincie: Česká vysočina
  • Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
    • Podsoustava: Jesenická podsoustava
      • Celek: Zábřežská vrchovina
        • Podcelek: Bouzovská vrchovina
          • Okrsek: Ludmírovská vrchovina
        • Podcelek: Mírovská vrchovina
        • Podcelek: Drozdovská vrchovina

[editovat] Hydrologie

[editovat] Řeky

• Březná
• Moravská Sázava
• Mírovka
• Třebůvka

[editovat] Vegetační stupně

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový,jedlový,dubový,habrový,jedlobukový,bukový,ostatní listnáče)

[editovat] Krajinný pokryv

59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.

[editovat] Biocentra

Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné, (v poledníkovém směru) od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn, tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březná, tvoří hranici Čech a Moravy.

• Javoříčské jeskyně
• Mladečské jeskyně

[editovat] Chráněná území

[editovat] PP

• Selský potok

[editovat] PR

• Selský les
• V Dole

[editovat] PřP

• Přírodní park Bohdalov-Hartinkov
• Přírodní park Březná
• Přírodní park Kladecko

[editovat] Živočištvo

• Šelmy:kuna lesní,kuna skalní,jezevec lesní, psík mývalovitý,liška obecná
• Spárkatá:srnec obecný,jelen evropský,muflon evropský,prase divoké
• Ryby:střevle potoční,vranka obecná,pstruh obecný,lipan podhorní,aj.
• Obojživelníci:rak říční,skokan hnědý,rosnička zelená,čolek skvrnitý
• Plazi:užovka obojková,zmije obecná
• Ptáci (Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků)
  • Dravci:káně lesní a káně rousná,jestřáb lesní,krahujec obecný,včelojed lesní,poštolka obecná
  • Noční dravci:kalous ušatý,puštík obecný,sýček obecný,výr velký,sova pálená
  • Šplhavci:strakapoud velký,datel černý,žluna zelená,krutihlav obecný
  • Pěvci:sýkora koňadra, sýkora modřinka, několik druhů pěnic,hýl obecný,strnad lesní,červenka obecná,kos černý,drozd zpěvný,sojka obecná,čížek lesní,střízlík obecný,rehek zahradní,brhlík lesní, aj.
• Bezobratlí: svinutec zploštělý (Anisus vorticulus) , Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens.
• Hmyz: krasci Lampra mirifica, Anthaxia deaurata, kovařík Selatosomus cruciatus, tesaříci Saphanus piceus, Saperda octopunctata, Oplosia fenica aj

[editovat] Chráněné druhy

[editovat] Turistika

[editovat] Města

• Lanškroun
• Mohelnice
• Moravská Třebová
• Štíty
• Zábřeh [2]

[editovat] Hrady,zámky,tvrze

• Bílá Lhota (zámek)
• Bouzov (hrad)
• Cimburk-Trnávka (hrad)
• Hoštejn (hrad)
• Mírov (hrad)
• Moravská Třebová (zámek)
• Podolí (tvrz)
• Tatenice (zámek)
• Zábřeh na Moravě (zámek)
• Žádlovice (zámek)

[editovat] Historické zajímavosti

• rozhledna na Lázku[3],

[editovat] Vodácké možnosti

• Březná
• Moravská Sázava [4]
• Třebůvka

[editovat] Externí odkazy

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.