Výr velký
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Výr velký |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Výr velký
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Bubo bubo L., 1758 |
||||||||||||||||
 rozšíření druhu
|
Výr velký (Bubo bubo) je velký noční pták z čeledi puštíkovití. Je největší evropskou sovou. Často je mu přezdíváno král noci.
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Výr velký je rozšířen v téměř celé Evropě (s výjimkou Britských ostrovů severozápadní Francie a severní Skandinávie), v severozápadní Africe (středomořské oblasti Alžírska a Maroka) a ve značné části Asie (mimo severních a jižních oblastí).
[editovat] Stanoviště
Nachází se všude, kde má vhodné podmínky pro hnízdění a lov. S oblibou osidluje kamenité stráně, zříceniny s lesy v okolí. Někdy však osidluje i oblasti beze skal, pak osidluje dutiny stromů či opuštěná dravčí hnízda.
[editovat] Vzhled
Výr velký je velký pták, větší než káně lesní, ale na druhou stranu zřetelně menší než např. orel skalní. Samice jsou zřetelně větší než samci. Délka těla se u dospělce pohybuje mezi obvykle mezi 60–70 cm, rozpětí křídel se u dospělce pohybuje okolo 170 cm, výjimečně údajně může dosáhnout až k 200 cm. Hmotnost se pohybuje obvykle mezi 1800–3000 g, obzvlášť velcí jedinci však dosahují až hmotnosti přes 4 kg.
Silueta výra sedícího výra velkého je jen těžko zaměnitelná, na hlavě má totiž z peříček výrazné pohyblivé chvostky připomínající ouška (proto se mu říká ušatá sova). V souvislosti s jeho velikostí jde o poměrně jednoznačný určovací znak. Zbarvení je značně proměnlivé, obecně svrchu žluto(oranžovo-rezavo)hnědé s tmavohnědými skvrnami, na břiše světlejší odstín téhož s výraznými podélným tmavým skvrněním a jemným příčným mramorováním. V oblasti krku a okolo zobáku je peří světlejší až bílé. Duhovka je ohnivě oranžová. Nohy a prsty jsou porostlé jemnými, zpravidla žlutohnědými až rezavými pírky. Mláďata jsou porostlá zprvu jemným žlutobílým prachovým peřím, po opeření mají matnější zbarvení a kresby.
[editovat] Etologie
Výr velký je noční pták a samotářský tvor. Stejně jako ostatní sovy létá velmi tiše a střídá mávavý let s plachtěním. Jsa vyrušen a nemaje možnost rozumného ústupu, nafukuje se, čepýří peří a výhrůžně syčí. Loví v noci v rozsáhlém revíru (v době hnízdění v okruhu až 15 km okolo hnízda) a není příliš vybíravý. Kořistí jsou zejména hlodavci, zajíci, králíci a další drobní savci, ale nepohrdne ani spícími ptáky (včetně dravců), s oblibou loví ježky.
Výr musí čelit značnému nepřátelství řady denních ptáků, zejména dravců a havranovitých, kteří jej za dne vztekle napadají na potkání. Toho je využíváno myslivci a ornitology k lovu či odchytu na výrovku. Výr (v hantýrce označovaný jako kuba či kubina, dle svého pohlaví) je někde přivázán na relativně viditelném místě a poblíž se usadí lovec s puškou či jsou rozvěšeny sítě. Rozzuření ptáci chtějí výra napadnout a vše ostatní ignorují, dostanou se tak před pušku nebo vlétnou do ornitologických sítí.
[editovat] Rozmnožování
Počínaje zimou (prosinec až únor) si výr značkuje teritorium výrazným hú-hú, občas ho prokládá i jinými zvuky, které mohou připomínat zvláštní řehot. Samice houká hlouběji než samec. Výři vytváří stabilní páry s velkou věrností k hnízdišti. Obvykle mají v jedné oblasti několik hnízd, které postupně střídají. Zpravidla zůstávají věrní i hnízdům, ve kterých jim byla vybrána mláďata.
Koncem března nebo počátkem dubna (v českých podmínkách) snáší samice 2–4 téměř kulatá, čistě bílá vejce. Někdy leží na volném prostranství mezi kameny na nepříliš příkrých stráních, jindy jsou skryta pod převisem a vyskytují se i případy převzetí hnízd dravců vysoko ve skalách či na stromech. Samice na nich sedí a hlídá je, samec ji krmí (obvykle ale kořist nepředává přímo v hnízdě). Mláďata se líhnou asi po 35 dnech (v českých podmínkách). Staří je krmí, samice pak i chrání před nepohodou. Postupem času se mláďata rozlézají dál po okolí, po 6 týdnech se už v hnízdě moc nezdržují a postupně se rozcházejí. Dobrými letci se stávají ve věku cca 100 dnů. Obvykle jsou mláďata dostatečně zásobena potravou, v případě nedostatku potravy rodiče mohou některá mláďata zabít a sežrat.
Přijdou-li výři o vejce, zpravidla zahnízdí znovu, ztratí-li mláďata, již se tak zpravidla nestává. Je paradoxní, že ačkoliv je výr velký největší sova, vybírat jeho hnízdo je zpravidla jednoduché. Matka se sice staví výhrůžně, syčí a nafukuje se, ale pokud to člověka neodradí, dává se zpravidla na rychlý ústup a pouze z povzdálí smutně houká (na rozdíl od podstatně menších puštíků, kteří svou snůšku fanaticky brání proti jakémukoliv útočníkovi, včetně člověka nebo medvěda).
[editovat] Odkazy
[editovat] Externí odkazy
- Výr velký na biolibu
- hlasová ukázka v projektu Českého rozhlasu Hlas pro tento den
- Obrázky výra velkého na Google
[editovat] Literatura
- Jan Hanzák v Jan Hanzák, Miroslav Bouchner, Karel Hudec: Světem zvířat II. díl - 2. část. Ptáci, str. 76-79
