Hrubý Jeseník
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hrubý Jeseník Wysoki Jesionik |
|
|---|---|
 |
|
| Velká kotlina a Praděd (vpravo) | |
| Nejvyšší bod | Praděd (1 491 m) |
| Délka | km |
| Rozloha | 740 km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Krkonošsko-jesenická soustava |
| Sousední celky | Rychlebské hory, Nízký Jeseník |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí | Morava, Odra |
Hrubý Jeseník je dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke krkonošsko-jesenické subprovincii, (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část. Nejvyšší hora je Praděd (1491 m n. m.).
Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli přírodnímu bohatství a jeho zachování v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km² se sídlem v Malé Morávce. Zahrnuje celkem jedenáct maloplošných chráněných území. Kromě toho nabízí několik lyžařských lokalit (např. Červenohorské sedlo nebo Praděd), které jsou pro tradičně nejbohatší sněhovou nadílku v Česku navštěvovány nejdéle v roce. O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
[editovat] Geologické aspekty
Po geologické stránce patří Jeseníky do Moravskoslezské oblasti, konkrétně Hrubý Jeseník do podoblasti Silesikum. Výrazně se zde projevilo variské vrásnění neboli hercynské, po něm v menší míře následovalo vrásnění alpínské. Napříč horstvem prochází Červenohorský hlubinný zlom, který ho dělí na dvě části, vyznačující se klenbovou strukturou. Západní reprezentuje klenba keprnická a východní desenská. Samotná klenba je tvořená mladšími migmatity. V místech, kde je narušena, tvoří povrch horniny starší, jako žuly nebo ortoruly. V okolí Červenohorského zlomu, například na Pradědu, vystupují na povrch přeměněné krystalické břidlice.
