Strakapoud velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Strakapoud velký

Strakapoud velký

Vědecká klasifikace

Říše:	Živočichové (Animalia)
Kmen:	Strunatci (Chordata)
Podkmen:	obratlovci (Vertebrata)
Třída:	Ptáci (Aves)
Podtřída:	letci (Neognathae)
Řád:	Šplhavci (Piciformes)
Čeleď:	Datlovití (Picidae)
Rod:	Strakapoud (Dendrocopos)

Binomické jméno

Dendrocopos major
L., 1758

Strakapoud velký (Dendrocopos major) je nejběžnějším šplhavým ptákem, vyskytujícím se na území ČR. Jedná se o typického obyvatele lesa, známého především díky charakteristickému „bubnování“ do kůry stromů nebo na plechové části staveb.

[editovat] Popis

Černobílý strakatý pták, velikosti přibližně kosa, o váze 65–100 g, délce těla kolem 23 cm a s rozpětím křídel asi 47 cm. Stejně jako ostatní šplhaví ptáci má silný zobák a dlouhý vymrštitelný jazyk. Prsty na noze jsou uzpůsobeny šplhání – dva prsty směřují dopředu a dva dozadu, podobně jako u papoušků. Detail zbarvení viz část Determinace.

[editovat] Způsob života a potrava

Vyskytuje se ve všech typech lesů, jedná se o velmi přizpůsobivý druh, který lze zastihnout i v městských parcích a zahradách. Žije buďto jednotlivě nebo v párech. Jako ostatní šplhavci má velmi silné krční svaly, které mu umožňují v kůře stromů hloubit zobákem otvory a získávat z ní potravu, tvořenou různými bezobratlými. V období nedostatku bezobratlých (podzim až jaro) se v jeho potravě zvedá podíl semen šišek.

Zahnizďuje do nadmořské výšky 1 200 m n. m. Hnízda si staví v dutinách stromů, které si sám hloubí. V průběhu let jich vytesá mnohem víc, než potřebuje. Ty jsou poté využity netopýry. Dutiny mají kulaty vletový otvor, který má průměr asi 5 cm. Chodba je krátká, zato hnízdní komůrka je až 30 cm hluboká a 15 cm široká.^[1] Samice klade bílá vajíčka v období od dubna do června. Počet vajíček je 4–7, nejčastěji však 5–6. Mláďata se líhnou po 11–13 dnech. Na rozdíl od dospělců mají na hlavě červenou čepičku. Na hnízdě zůstávají asi 3 týdny, krmí je oba rodiče.

[editovat] Determinace

Nejběžnější z českých strakapoudů. Na rozdíl od ostatních druhů žijících v ČR má samec na hlavě pouze červený proužek, ne „čepičku“. Tu mají strakapoud prostřední, strakapoud malý a strakapoud bělohřbetý. Od strakapouda jižního ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u strakapouda jižního jsou tyto skvrny propojeny. Podle těchto skvrn lze rozlišit i samice těchto dvou druhů, kterým červený proužek na hlavě chybí.

[editovat] Reference

Dungel J., Hudec K.:Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 2001.
Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: Svět zvířat IV - Ptáci(1). Albatros, Praha, 1998.