Vladimír Neff
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| syn | |
Vladimír Neff (13. června 1909 Praha – 2. července 1983 Praha) byl český spisovatel, překladatel a scénárista, otec spisovatele Ondřeje Neffa.
Obsah |
[editovat] Život
Neff se narodil v Praze, kde také absolvoval elitní obecnou školu. Pocházel z bohaté podnikatelské rodiny, život obchodníka však vyměnil za uměleckou dráhu. Mezi lety 1921 a 1925 navštěvoval reálné gymnázium v Truhlářské ulici a poté až do roku 1928 obchodní akademii v Ženevě.
Po studiu pracoval ve skladu porcelánu ve Vídni, a jako dobrovolník v obchodním domě v Brémách. Od roku 1935 pracoval jako cizojazyčný lektor v pražském nakladatelství Melantrich, ale už od roku 1939 se živil jako spisovatel z povolání. Roku 1977 podepsal Antichartu.
[editovat] Dílo
Jeho první literární počiny se datují už do druhé poloviny 30. let, především jsou to detektivní parodie a částečně politická satira. Za okupace jej pak zaměstnávala především práce na popularizačně vědeckém slovníku dějin filosofie Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias, jenž pak vyšel těsně před komunistickým převratem roku 1948. První výrazný úspěch u veřejnosti zaznamenal psychologickým románem Třináctá komnata z r. 1944 a následně novelou Marie a zahradník.
Jeho vrcholnými díly pak jsou historické romány, především pentalogie Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj a trilogie Královny nemají nohy, Prsten Borgiů a Krásná čarodějka.
Neff také překládal, a to z francouzštiny, němčiny a ruštiny. Psal rovněž filmové scénáře (např. Tajemství krve nebo Minulost Jany Kosinové).
- Nesnáze Ibrahima Skály, 1933 – parodie na detektivku
- Lidé v tógách, 1934 – parodie na detektivku
- Papírové panoptikum, 1934
- Temperament Petra Bolbeka, 1934
- Malý velikán, 1935
- Poslední drožkář, 1935
- Dva u stolu, 1937 – spor dvou bratrů o dědictví po otci
- Omyl růžového stařečka a jiné pohádky pro malé i velké, 1937
- První nálet, 1937
- Bůh zbytečnosti, 1939
- Vyhnaní z ráje, 1939
- Minulost Jany Kosinové, 1940
- Pokušitel, 1940
- Před pultem a za pultem, 1940
- Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias, 1940 – 1947
- Soused, 1941
- Gabriela, 1942
- Třináctá komnata, 1944 – román z prostředí pražské Kampy, zabývající se spíše než epickou (příběhovou) rovinou citovým vývojem dětského hrdiny Kosti; v roce 1968 zfilmován Otakarem Vávrou
- Marie a zahradník, 1945 – novela opět z prostředí Kampy
- Nikdo nic neví, 1947
- Mladá léta, 1952
- Srpnovští páni, 1953 – ironicky laděný historický román z doby posledních Přemyslovců
- Tajemství krve, 1953
- Nezlob, Kristino!, 1956
- Rodová pentalogie:
- – tento na poměry české literatury ambiciózní projekt zachycuje formou kroniky osudy dvou pražských měšťanských rodů (Nedobylů a Bornů) v době od 50. let 19. století až po druhou světovou válku. Je inspirován osudy vlastní Neffovy rodiny.
- Pochodně, 1961
- Trampoty pana Humbla, 1967 – portrét typického reprezentanta nižší (spíše dělnické) třídy, který mění přesvědčení dle režimu, překmitává od bojůvkových předválečných nacistů až ke komunistům 50. let, „převléká kabáty i korouhve“ – jak se mu to hodí a zdá, přitom si vše vnitřně omluví
- Trilogie:
- – tato trilogie popisuje životní osudy Petra z Kukaně, syna pražského alchymisty za doby Rudolfa II. a posléze za třicetileté války
- Roucho pana de Balzac, 1981
- Večery u krbu, 1986 – kniha vzpomínek na rodinu a život, která vznikla jako seriál rozhovorů se synem Ondřejem
