Velikonoční ostrov (v domorodém jazyce Rapa Nui) je ostrov ve východní části Polynésie na jihu Tichého oceánu spravovaný Chile (region Valparaíso). Nachází se 3 600 km západně od pobřeží Jižní Ameriky a 2 075 km východně od ostrova Pitcairn. Má rozlohu 163,6 km² a obývá jej 3 791 obyvatel (2002).

[editovat] Historie

Ostrov byl osídlen polynéským obyvatelstvem snad již v polovině prvního tisíciletí. Roku 1722 byl znovu objeven nizozemskými mořeplavci. Původní obyvatelstvo bylo zdecimováno ekologickou katastrofou a kmenovými válkami v 17. a 18. století a otrokářskými nájezdy v 19. století. Na jeho civilizaci upomínají obří kamenné sochy moai a nápisy na dřevěných destičkách v místním obrázkovém písmu (rongo rongo). Roku 1888 byl ostrov anektován Chile.

[editovat] Sochy Moai

Moai-sochy

Těchto sedm moai na Ahu Akivi jsou jako jediní tváří k oceánu

Díky sochám Moai je ostrov světoznámý. Víme jen kde sochy vznikly. V lomu na úpatí kráteru Rano Raraku dokonce ještě jedna nedokončená a od skály úplně neodtesaná moai leží. Celkem jich Rapanujci vztyčili asi 300. Daleko víc jich zůstalo v lomu nebo na cestě na své kamenné plošiny ahu, z nichž měly zhlížet do vnitrozemí ostrova. Dnes stojící moai byly znovu vztyčeny během 20. století.

Kromě neobvyklého tvaru – nemají nohy, tělo je jen naznačeno a nejpropracovanější je hlava – na některých moai zaujme klobouk pukao z červené horniny. Podle nejvíce přijímané teorie nejde o klobouk, ale styl účesu, který se na Rapa Nui nosil v dobách vzniku posledních soch.

Moai, obří kamenné sochy na Velikonočním ostrově patří mezi jedny z největších světových záhad. Nikdo zatím neví, k jakému účelu vlastně sloužily. Většina z nich je asi 3,5 m vysoká, najdou se však i takové, co měří až 12 m a váží až 90 t.

[editovat] Ekologická katastrofa

[editovat] Původní stav ostrova

Když připluli první Polynésané na Rapa Nui, snad kolem 900 n.l. nebo i dříve, našli ostrov pokrytý subtropickým listnatým lesem, a s nejbohatším hnízdištěm mořských ptáků v celém Pacifiku. Půda byla sopečného původu, tedy velmi úrodná, ale deště zde nebyly tak časté, jako na jiných polynéských ostrovech. Novým usedlíkům, kteří s sebou přivezli jen slepice (a chtě nechtě krysy jakožto černé pasažéry), se tu dařilo, a život byl celkem bezpracný. Jejich původní potrava pocházela hlavně ze zahrádek, ptactva (mořského i pozemního), krys, ryb a oblíbených delfínů, které bylo možno lovit s pomocí velkých kánoí na otevřeném moři.

Lesy byly plné vysokých palem, příbuzných chilským palmám vínovým (Jubaea chilensis, dosahujících výšky 18 m a téměř 2 m v průměru). Tyto palmy poskytly ideální kmeny na stavbu kánoí a později na transportaci soch, kromě jedlých ořechů a sladkého sirupu. Také stromové astry (tree daisies), moruše, stromy toromiro a hauhau (příbuzné lípě, ze kterých vyráběli silné provazy), a malé druhy palem rostly v hojnosti, tvoříce baldachýn nad keři, bylinami, kapradinami, a trávou.

[editovat] Konec mořeplavby

Jak populace rostla, rozdělila se na jedenáct klanů. Podobně jako jinde v Polynésii, vedl každý klan náčelník, a každý klan měl po čase svou elitu včetně kněží, a své ceremoniální centrum. Protože obživa byla snadná, zbývalo spoustu času na rituál a stavění platform ahu, sloužícím k pohřbům a uctívání předků. A na tyto platformy se pak začaly vztyčovat sochy moai. Sochy byly tesané v kráteru vyhaslé sopky Rano Raraku. Obsidiánové nástroje vystačily, ale práce šla pomalu. Posléze se hotová socha musela odtáhnout k pobřeží na příslušnou platformu. Tento těžký úkol byl zvládnut pomocí velkých kmenů, sloužících jako válců a saní, a taky jako „jeřábů“ ke zdvižení soch na ahu.

Ježto vysoké palmy Jubaea byly také používány na stavění kánoí, domků a rituálních center, všechny tyto stromy byly vykáceny nedlouho po roce 1400 n.l. Krysy se postaraly o to, aby zbylé ořechy nevyklíčily. Konec této palmy znamenal, že obyvatelé Velikonočního ostrova ztratili nejenom možnost lovit delfíny, ale také schopnost mořeplavby vůbec. Lidé Rapa Nui se sami úplně izolovali od ostatního světa. (Genetické studie ukázaly, ze Thor Heyerdahl se mýlil, a krev ostrovanů byla jen polynéská. Ale existuje evidence, že se ostrované pouštěli na daleké cesty, patrně i do Jižní Ameriky. Tedy v dobách, kdy ještě měli kánoe.)

[editovat] Katastrofa

Není úplně jasné, kolik lidí žilo na ostrově v době největšího rozmachu, kolem r. 1550 n.l. Možná tak 12 tisíc (někteří archeologové tvrdí víc, jiní méně). Přestože ostrovní životní prostředí zřetelně trpělo, tesání, transportování, a stavění soch pokračovalo zrychleným tempem, sochy byly větší a větší, až nakonec existovaly některé sochy v lomu, které byly úplně nesmyslně vysoké, bez jakékoliv šance na postavení. Řevnivost mezi klany zřejmě hrála velkou úlohu v tomto kulturně sebevražedném chování.

Co ale víme, je to, že kolem r. 1600 n.l. se podařilo ostrovanům Rapa Nui zničit veškeré lesy ostrova. Kdysi tak úrodná půda se sesouvala a ztrácela se kvůli erozi. Nebylo z čeho stavět, na čem vařit. Studánky a potoky vyschly. Lidé vyhubili veškeré ostrovní ptáky. Vyhubili i hlemýždě! Bez papírových moruší nemohli už ani plést rybářské sítě. Začali žít v jeskyních a kamenných chyškách, vyhrabaných do svahů. Pak přišel hladomor, válka všech proti všem, a kanibalismus. Sochy moai byly navždy opuštěny, mnohé ještě v kráteru či na cestě.

Velikonoční ostrov je malý, dá se obejít během jednoho dne. Ostrované viděli následky svého chování před sebou jako na dlani. A přesto nebyli schopní zastavit svou ničivou činnost. Kamenní obři, symbolizující zkonzumování celého ostrova, byli pak zvandalizováni potomky těch, co je tak pracně vytvořili. Velká většina soch byla shozena a rozbita už v době, kdy Evropané začali navštěvovat ostrov.

[editovat] Kult Ptačího muže

Ostrůvky Moto Nui, centrum kultu Ptačího muže

Podle legend, zaznamenaných misionáři roku 1860, měl ostrov původně přesně definovaný třídní systém v čele s ariki, králem, který měl na ostrově absolutní moc. Kromě královské rodiny se obyvatelstvo skládalo z kněží, vojáků a prostého lidu. Není jasné, zda kult Ptačího muže existoval už za dob stavění soch; zanikl kolem roku 1867. Snad skupina militantních vůdců nazývaných matatoa přinesla nový kult, který nahradil původní kult boha Make-make. Tangata manu, kult Ptačího muže, vyvrcholil každoroční soutěží o získání prvního vejce ptáka manutara, rybáka černohřbetého (Sterna fuscata), z ostrůvků Motu Nui, nalézajících se v blízkosti jihozápadního mysu Velikonočnho ostrova. Soutěžící museli překonat průliv plný žraloků, oddělující ostrůvky, nalézt ptačí vejce, vrátit se zpět a na ostrově na závěr vyšplhat útesy před vesnicí Orongo. Vítěz získal titul „Ptačí muž roku“. Tento muž a jeho rodina pak měli po dobu jednoho roku kontrolu nad obchodní distribucí na ostrově. Kult Ptačího muže je doložen i archeologickými nálezy. Na útesech v okolí Oronga byly nalezeny petroglyfy Ptačího muže. Někteří odborníci si myslí, že kult Ptačího muže byl částí snahy zbylých ostrovanů o kulturní obnovu.

[editovat] Epilog

Když byl ostrov objeven pro Evropany o Velikonocích r. 1722, to nejhorší už bylo za nimi, a ostrov i ostrované se začínali pomalu rekuperovat. Malé stromky ještě někde existovaly. Bohužel, příchod bělochů přinesl další katastrofy: většina obyvatelstva byla zdecimovaná v 19. století jak epidemií neštovic, tak otrokáři, kteří chytali domorodce pro práci v peruánských dolech. Ve 20. století byl ostrov pronajat jako ovčí farma a eroze půdy a ničení původní vegetace pokračovalo dále. Dnes je ostrov pokrytý travnatou plání. Všechny původní druhy stromů jsou dnes vyhynulé (jen toromiro přežívá v anglických sklenících). Všechny druhy pozemních ptáků byly vyhubeny.

Tento geografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Velikonoční ostrov

Geografie:	Ana O Keke • Anakena • Hanga Roa • Mataveri • Maunga Orito • Maunga Terevaka • Motu Nui • Poike • Rano Aroi • Rano Kau • Rano Raraku
Příroda:	Národní park Rapa Nui • rybák černohřbetý • toromiro • totora
Historie a kultura:	Ahu • Ahu Akivi • Ahu Ko Te Riku • Ahu Nau Nau • Ahu Te Pito Kura • Ahu Tongariki • Ahu Vai Uri • Ahu Vinapu • Hoa Hakananai'a • Hotu Matu'a • Kult Ptačího muže • Make Make • Mata Ngarau • Moai • Orongo • Pukao • Puna Pau • Rongorongo • Tangata Manu • Tahai • Tukuturi
Lidé:	John Flenley • Georg Forster • Thor Heyerdahl • William Mulloy • Pavel Pavel • Jacob Roggeveen • Katherine Routledge