Austrálie (kontinent)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Austrálie je nejmenším a nejníže položeným kontinentem. Ačkoliv stát Austrálie zabírá většinu kontinentu, často chybně uváděno celý, jeho hranice jsou definovány kontinentální plošinou, která pokrývá 2,5 mil. km² včetně Arafurského moře, Korálového moře s Velkým bariérovým útesem, s hloubkou kolem 50 m. Toto moře je jedním z nejdůležitějších mořských ekosystémů a chráněný životní prostor pro 1 500 druhů ryb, 4 000 druhů měkkýšů a 400 druhů korálů.

Během posledních deseti tisíc let zatopila vzrůstající úroveň moří nížiny a oddělila dnešní nízko položenou polovyprahlou pevninu a dva hornaté ostrovy Nové Guineje (Irian) a Tasmánie, které z tektonického hlediska k Austrálii také náležejí. Sedmdesát procent jeho území zahrnují pouště a polopouště a suché stepi. Malé území na severu patří k tropům s průměrnými ročními srážkami 2 000 mm a místy se na něm vyskytují zbytky tropického deštného pralesa. Lidské osídlení se soustředí zejména na severní až jihovýchodní pobřeží a přilehlé ostrovy (zejména Tasmánii), západní pobřeží a jihozápadní pobřeží, které bylo osídleno jako první, a střed kontinentu mají mnohem horší podmínky k životu.

Zvířecí druhy patřící do čeledi klokanovití, rodu ježura nebo kasuár jsou australskými endemity.

[editovat] Přírodní specifika

Austrálie byla dlouhodobě oddělena od zbytku pevninských formací a díky tomu se zde mohla v izolaci vyvinout unikátní flóra a fauna. Austrálie je známa jako kontinent vačnatců, ovšem ti od objevení kontinentu Evropany trpí celou sérií ekologických invazí, které některé z nich již zlikvidovaly. Největší dravý vačnatec Vakovlk v době příchodu lidí podlehl cílenému honu a konkurenci dinga. Drobní vačnatci trpí díky systematickému lovu ze strany dinga, lišek a koček či díky devastaci prostředí způsobované velbloudy, vodními buvoli, myšmi, krysami, potkany, ropuchami a králíky. Přírodě také úplně nesvědčí rozsáhlý chov dobytka, zejména ovcí.