Tibetská autonomní oblast
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Tibetská autonomní oblast | |
|---|---|
|
Zkratka : 蒙 méng |
|
| Stát | Čínská lidová republika |
| Správní středisko | Lhasa (拉萨) |
 |
|
| Rozloha - celková - část území - voda%. |
1 228 400 km² (2.) % % |
| Počet obyvatel - celkově (2004) - přírůstek obyvatelstva - hustota osídlení |
2 740 000 ob. (31.) 1,86 % (ročně) 2,2 ob/km² |
| HDP - celkový (2002) - z národního HDP - HDP/os |
21,15 M RMB (31.) 0,586 % 7720 RMB |
| Administrativní status | autonomní oblast |
| Předseda | Qiangba Puncog |
| Obl. výk. tajemník KS Číny | Čang Čching-li |
Tibetská autonomní oblast (tradiční znaky: 遼寧自治區; zjednodušené znaky: 辽宁自治区; pinyin: Xīzàng Zìzhìqū; tibetsky བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས་ latinkou: Bod-rang-skyong-ljongs) je autonomní oblast tibetské národnosti v Čínské lidové republice. Leží v západní Číně na Tibetské náhorní plošině na historickém území Tibetu. Svou rozlohou se jedná o druhou největší provincii ČLR, obývá ji však nejméně obyvatel ze všech provincií, což z Tibetské autonomní oblasti činí nejřidčeji osídlenou oblast země. 1. července 2006 byla slavnostně otevřena Čchingchajsko-tibetská železnice, která vede z Golmudu v provincii Čching-chaj do Lhasy, čímž bylo poprvé v historii dosaženo kvalitního dopravního pozemního spojení mezi Čínou a Tibetem.
Obsah |
[editovat] Geografie
[editovat] Poloha
Směrem od jihu na západ hraničí Tibetská autonomní oblast s Myanmarem, Indií, Bhútánem, a Nepálem; hranice je dlouhá 4 000 km. Směrem od severu na východ pak sousedí s provinciemi Sin-ťiang, Čching-chaj, S'-čchuan a Jün-nan.
[editovat] Historie
Území autonomní oblasti tvoří něco přes polovinu celkové rozlohy historického Tibetu, které se dostalo do závislosti na Číně již ve 13. století[1]. Roku 1912 se území zhruba v rozsahu moderní autonomní oblasti opětovně osamostatnilo, roku 1950 však byl tento novodobý tibetský stát násilně obsazen a anektován komunistickou Čínskou lidovou republikou. Oficiálně byla Tibetská autonomní oblast vyhlášena až v roce 1965.
[editovat] Demografie
Z celkového počtu 2 740 000 obyvatel provincie Tibeťané tvoří asi 93 % populace; druhou nejvýznamnější etnickou skupinou jsou Chanové, kterých je asi 6 %. Ve zbylém 1 % jsou zastoupeny všechny ostatní národnostní menšiny, např. Chuejové, Monpové a Lhopové aj. Ze sčítání lidu dále vyplývá, že etnické skupiny nejsou rozmístěny rovnoměrně, když např. obyvatelstvo ve Lhase je tvořeno ze 63 % Tibeťany, 34 % Chany a ostatní národnosti jsou zastoupeny 3 %.
Gramotnost dosahuje 59 % (1999) a míra urbanizace činí 27 %. Na jednoho lékaře připadá 478 obyvatel (2000). Je zde nejnižší příjem na hlavu ze všech čínských provincií a také se jedná o jediný region ČLR, kde průměrná délka života nepřekračuje 60 let (celostátní průměr je 69 let). Novorozenecká úmrtnost je zde dokonce jedenáctkrát vyšší než v Pekingu.[2]
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální informační server pro Tibetskou autonomní oblast (anglicky, čínsky a tibetsky)
- Informační systém o Tibetu
- Zločiny Čínské komunistické strany v Tibetu dle serveru Svetbezkomunismu.cz
[editovat] Reference
- ↑ FRENCH, Patrick. Tibet, Tibet: Historie ztracené země. Praha : BB/Art, 2004. ISBN 80-7341-189-X. Kapitola Devátá, s. 114.
- ↑ Yu Xejun: Population Development and Family Planning: Prerequisites for Western Development
[editovat] Související články
|
|
 |
|
|---|---|---|
| Provincie | An‑chuej • Če‑ťiang • Čching‑chaj • Fu‑ťien • Chaj‑nan • Chej‑lung-ťiang • Che‑nan • Che‑pej • Chu‑nan • Chu‑pej • Jün‑nan • Kan‑su • Kuang‑tung • Kuej‑čou • Liao‑ning • S'‑čchuan • Šan‑si • Šan‑tung • Šen‑si • (Tchaj-wan)* • Ťiang‑si • Ťiang‑su • Ťi‑lin | |
| Autonomní oblasti | Kuang‑si • Ning‑sia • Sin‑ťiang • Tibet • Vnitřní Mongolsko | |
| Centrálně spravovaná města | Čchung‑čching • Peking • Šanghaj • Tchien‑ťin (na úrovni provincie) | |
| Zvláštní správní oblasti | Hongkong • Macao | |
| * ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá | ||
