TGV

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dvoupodlažní souprava TGV (zde na nádraží v Toulonu) má kapacitu 510 cestujících

Vysokorychlostní tratě TGV (tučně) ve Francii a přilehlých zemích

TGV [te:že:ve:] je označení pro vysokorychlostní vlaky (Train à Grande Vitesse) francouzských státních drah (SNCF) pro přepravu cestujících, obdobu japonského systému Šinkansen. Zkratka představuje slova train à grande vitesse („vysokorychlostní vlak“). Vlaky TGV jsou elektricky poháněná vozidla, pohybující se po kolejích normálního rozchodu. Vzhledem k vysoké provozní rychlosti (kolem 300 km/h) však pro ně zpravidla jsou budovány vysokorychlostní tratě (LGV – Ligne à Grande Vitesse) bez úrovňových křížení a s mimořádně velkými poloměry oblouků (v současnosti přes 7 000 m), sklon trati nepřesahuje 35 ‰.

Vysokorychlostní vlaky byly ve Francii vyvíjeny od konce 60. let a první speciální trať TGV dána do provozu mezi Paříží a Lyonem 27. září 1981.

Nástupcem TGV bude vysokorychlostní vlak AGV, kterého vývoj je v současnosti v závěrečné fázi.

[editovat] Popis vlaků

Jednotky TGV se skládají ze dvou hnacích (čelních) a několika hnaných (vložených vozů). Hnací nápravy jsou vždy všechny nápravy hnacího vozu a někdy též sousedního podvozku hnaného vozu. Vložené vozy spočívají na společných podvozcích se sousedními vozy (s výjimkou spřažení s čelními vozy). Předností tohoto netypického řešení je snížení počtu náprav, zvýšení prostornosti uvnitř vozů, snazší průchodnost a lepší aerodynamiku vlaku. První prototyp TGV 001 byl poháněn plynovou turbínou. Zvýšení cen ropy během ropné krize v roce 1973 však rozhodlo ve prospěch elektrické trakce. Většina vlaků je napájena soustavami:

25 kV/50 Hz~ (vysokorychlostní tratě a konvenční na severu a východě [ Evian les Bains ]) a
1,5 kV= (konvenční tratě na jihu a východě, včetně mezistátní trati do Švýcarska [ Bellegarde (Ain) - La Plaine – Genéve ]), některé rovněž
3 kV= (pro jízdy do Belgie) nebo
15 kV/16,7 Hz~ (pro jízdy do Německa a Švýcarska [ Vallorbe – Lausanne – Brig, Pontarlier – Neuchâtel - Bern – Zürich HB])

Doposud byly vyrobeny tyto typy:

TGV 001 (prototyp)
TGV Paris Sud-Est
TGV Atlantique
AVE S-100
AVE S-101 Euromed
TGV La Poste
TGV Réseau
Thalys PBA
TGV Duplex
TGV Eurostar
Thalys PBKA
KTX (TGV Korea)
TGV POS
AGV

[editovat] Tratě

Tratě, které využívají jednotky TGV se označují LGV (ligne à grande vitesse - vysokorychlostní trať) V současnosti jsou ve Francii a v přilehlém okolí v provozu následující tratě:

LGV Sud-Est - Paříž - Lyon; výstavba 1975 až 1983 (St. Florentin - Lyon 1981); délka 538 km; traťová rychlost 270 km/h
LGV Atlantique - Paříž - Le Mans, Tours; výstavba 1985 až 1990; délka 282 km; traťová rychlost 300 km/h
LGV Nord-Europe - Paříž - Lille - Calais; výstavba 1989 až 1993; délka 333 km; traťová rychlost 300 km/h
LGV Rhône-Alpes - Montanay Junction - Valence; výstavba 1990 až 1994; délka 115 km; traťová rychlost 300 km/h
LGV Méditerranée - Valence - Nîmes, Marseille; výstavba 1996 až 2001; délka 251 km; traťová rychlost 300 km/h
LGV Belgium / HSL 1 - Lille - Brusel; výstavba 1993 až 1997; délka 84 km; traťová rychlost 300 km/h
LGV Est (1. úsek) - Paříž - Baudrecourt; výstavba 2002 až 2007; délka 301 km; traťová rychlost 350 km/h (provoz pouze na 320 km/h)
High-Speed 1 - Folkestone - Londýn; výstavba 1994 až 2007; délka 109 km; traťová rychlost 300 km/h

V následujících letech se plánuje zprovoznění těchto tratí:

LGV Est (2. úsek) - Baudrecourt - Strasbourg; výstavba 2002 až 2010; délka 106 km; traťová rychlost 350 km/h (provoz pouze na 320 km/h)
LGV Perpignan-Figueras - Perpignan-Figueras (Španělsko); výstavba 2004 až 2011
LGV Aquitaine - Tours - Bordeaux; výstavba po roce 2006; délka 361 km
LGV Rhin - Rhône - Lyon - Dijon - Mulhouse; bude otevřena v roce 2011
HSL-Zuid / HSL 4 - Antverpy - Amsterdam; bude otevřena koncem roku 2008
Trať Haut-Bugey - rekonstrukce tratě mezi Bellegarde a Bourg-en-Bresse (trasa Paříž-Ženeva); bude otevřena v roce 2009
Lyon Turin Ferroviaire - Lyon - Turín

V roce 2015 začne provoz na prodloužené trati LGV Est do Vídně a poté do Bratislavy

[editovat] Rekordy

O možnostech francouzského systému svědčí fakt, že TGV drží světový rychlostní rekord pro kolejová vozidla (rychleji jel jen magnetický vlak maglev, 583 km/h, v Japonsku v roce 2005) 574,8 km/h, dosažený 3. dubna 2007 na trati Paříž - Strasbourg u vesničky Passavant-en-Argonne. Vlak tím vylepšil svůj vlastní nedávný rekord 553 km/h ze dne 13. února 2007 a předchozí z roku 1990, kdy jel na trati Paříž - Tours rychlostí 515,3 km/h.

Další pozoruhodný výkon předvedla souprava TGV č. 531 dne 26. května 2001, kdy překonala vzdálenost napříč Francií z Calais do Marseille (1 067,2 km) za 3 hodiny a 29 minut. Na překonání 1 000 km tak potřebovala pouhé 3 hodiny a 9 minut. (Pro srovnání: rychlíku Českých drah trvá v běžném provozu 316 km cesty z Prahy do Břeclavi 3 hodiny a 14 minut.)