AGV

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

AGV [a:že:ve:] je označení pro vysokorychlostní vlaky (Automotrice à Grande Vitesse, česky „vysokorychlostní vlak s poháněnými vozy“) pro přepravu cestujících vyráběné společností Alstom, které jsou nástupci vysokorychlostních vlaků TGV. Pohonný systém je (na rozdíl od TGV) rozložen do motorů umístěných pod podlahou vozů pro cestující. Z tohoto důvodu souprava nabízí více míst k sezení. Souprava může být sestavena ze 7, 8, 11 nebo 14 vozů, tj. 250 - 650 sedadel^[1]. Vlaky AGV jsou elektricky poháněná vozidla, pohybující se po kolejích normálního rozchodu. Vzhledem k vysoké maximální provozní rychlosti (360 km/h) budou však používány zejména na vysokorychlostních tratích.

Obsah 1 Trakční systémy 2 Historie 3 Tratě 4 Související odkazy 5 Reference 6 Externí odkazy

[editovat] Trakční systémy

Trakční systémy instalované v AGV jsou:

• 25 kV 50 Hz
• 15 kV 16,7 Hz
• 3 kV =
• 1,5 kV =

[editovat] Historie

27. září 1981 byla ve Francii uvedena do provozu první vysokorychlostní trať určená pro rychlovlaky TGV. Ty následně absolvovaly 36 let bezproblémového provozu. Během těchto let prošly několikrát modernizací. Ta však nestačila, a tak byl započat vývoj AGV. 5. února 2008 byl za přítomnosti francouzského prezidenta Nicolase Sarkőzyho slavnostně odhalen prototyp tohoto vysokorychlostního vlaku.

Vývoj AGV byl také podpořen společností Nuovo Transporto Viaggiatori, která projevila zájem o koupi 25 kusů 11vozové verze AGV. Kontrakt byl podepsán 17. ledna 2008. Do roku 2009 ho chtěla nasadit na trať z Říma do Neapole^[2], nakonec se tak ale stane až v roce 2011 a o rok později bude AGV nasazeno také na trati do [Miláno|Milána]]^[3].

[editovat] Tratě

V tomto seznamu se nacházejí tratě, u nichže je plánováno nasazení AGV.

• Neapol - Řím; traťová rychlost 300 km/h; nasazení vlaku plánováno nejpozději na rok 2011
• Řím - Miláno; traťová rychlost 300 km/h; nasazení vlaku plánováno nejpozději na rok 2012

[editovat] Související odkazy

Fotografie na Wikipedii EN

[editovat] Reference

1. ↑ (en) Alstom Transport
2. ↑ Rychlovlaky TGV budou brázdit Argentinu
3. ↑ Nástupce TGV se bude prohánět rychlostí 360 km/h

[editovat] Externí odkazy

• Fotoreportáž z odhalení vlaku na serveru Novinky.cz

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Automotrice à grande vitesse na anglické Wikipedii.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Automotrice à grande vitesse na francouzské Wikipedii.

Vysokorychlostní vlaky

AVE (E) | Euromed (E) | ETR 401 (I) | ETR 450 (I) | ETR 460 (F / I) | ETR 480 (I) | ETR 500 (I) | ETR 600 (I) | ETR 610 (CH / I) | Eurostar (UK / F / B) | ICE (D / F / B / NL / CH) | Krengetog (N) | KTX (KOR) | RENFE S-120 (E) | RENFE S-130 (E) | Šinkansen (J) | Sokol (RUS) | Talgo (E / PT / F / CH / I / D / US / CA / KZ) | TGV (F / D / CH / I / E) | Thalys (F / B / NL / D) | Transrapid* (D) | JR-Maglev* (J) | Swissmetro** (CH) *technologie Maglev **Maglev ve vakuovém tunelu (Vactrain)

Naklápěcí vlaky > 199 km/h
310 SŽ (SL) | 390 Virgin (UK) | 490 RENFE (E) | 680 ČD (CZ / SK / A)| 4000 CP (PT) | AGV (F) | ETR 401 (I) | ETR 450 (I) | ETR 460 (F / I) | ETR 470 (I / CH) | ETR 480 (I) | ETR 600 (I) | ETR 610 (CH / I) | ICE-T (D / CH / A)  | ICE-TD (D / DK) | RABDe 500 (CH) | S-120 (E) | Sm3-S220 (FI) | Talgo (E / PT / F / CH / I / D / US / CA / KZ) | X2000 (SV / DK)