ebooksgratis.com

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Su-čou - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Su-čou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek obsahuje čínský text.
Bez správné podpory asijských jazyků se Vám mohou namísto čínských znaků zobrazovat otazníky, čtverečky nebo jiné symboly.
Tento článek pojednává o městě v provincii Ťiang-su. O stejnojmenném městě v provincii An-chuej pojednává článek Su-čou (An-chuej).

Su-čou (tradiční znaky: 蘇州, zjednodušené znaky: 苏州, pinyin: Sūzhōu; starověké jméno: ) je město s dlouhou historií, leží na dolním toku řeky Jang-c' a březích jezera Tchaj v provincii Ťiang-su v Čínské lidové republice. Město je známé pro své krásné kamenné mosty, pagody a pečlivě navržené zahrady, které se staly vyhledávanou turistiskou atrakcí. Su-čou bylo také, počínaje obdobím vlády dynastie Sung (960-1279), důležitým centrem produkce čínského hedvábnictví; toto významné postavení si udrželo dodnes. Je rovněž součástí oblasti zvané Zlatý trojúhelník. V roce 2004 dosahoval HDP na hlavu hodnoty 66 826 jüanů (tj. přibližně 7 649 USD), páté nejvyšší mezi 659 velkými čínskými městy.

Obsah

[editovat] Historie

Su-čou, kolébka kultury Wu, je jedním z nejstarších měst v údolí řeky Jang-c'.

Před třemi a půl tisíci lety, během období vlády dynastie Šang, žily na území tehdy ještě neexistujícího města Su-čou kmeny, které se nazývaly „Kou Wu“.

V roce 514 př. n. l., v období Jara a Podzimu, král Che Lu, vládce státu Wu (阖闾), založil „Che Luovo velké město“, které se stalo hlavním městem jeho říše. V roce 496 př. n. l. byl Che Lu pohřben v Chu-čchiou (Tygří pahorek - 虎丘).

Zahrada pokorného služebníka státu.
Zahrada pokorného služebníka státu.

V roce 473 př. n. l. byl stát Wu poražen státem Jüe, dalším z východočínských království, které bylo v roce 306 př. n. l. anektováno státem Čchu. Zlatá éra Su-čou byla u konce. Pozůstatky této kultury zastupují ruiny dva a půl tisíce let staré zdi a brány (brána Pchan).

V období dynastie Čchin bylo město známo jako okres Wu a v roce 209 př. n. l. se stalo místem povstání vedeného Siang Jüem (项羽), které přispělo k pádu Čchinů.

V roce 589 n. l., v období dynastie Suej, bylo město přejmenováno na Su-čou.

S dokončením Velkého kanálu získalo Su-čou strategickou pozici na hlavní obchodní cestě. Bylo centrem průmyslu a obchodu jihovýchodního pobřeží Číny.

V roce 825, během vlády dynastie Tchang, postavil velký básník Paj Ťü-i (白居易) Šantchangský kanál (山塘街), kterým propojil Su-čou a Chu-čchiou pro turistické účely.

V roce 1035 byl velkým básníkem a spisovatelem Fan Čung-jenem (范仲淹) založen Konfuciův chrám, jenž se stal místem konání císařských úřednických zkoušek.

V únoru roku 1130 ze severu postupující armáda dynastie Ťin město vyrabovala a zmasakrovala. Následovaly invaze Mongolů, jež proběhla roku 1275, a zničení královského města (v centru města obehnaného hradbami) na počátku vlády dynastie Ming roku 1367.

Poté však město opět prosperovalo. Mnohé ze slavných soukromých zahrad byly vybudovány příslušníky nižší šlechty za dynastií Ming a Čching. V roce 1860 však město postihla další pohroma, když se města zmocnili příslušníci povstání Tchaj-pchingů. Až v listopadu 1863 Vždy vítězná armáda Charlese Gordona město od tchaj-pchingských povstalců osvobodila.

Zahrada Mistra rybářských sítí v Su-čou.
Zahrada Mistra rybářských sítí v Su-čou.

Další krize město postihla během japonské invaze do Číny v roce 1937. Mnohé ze zahrad byly v průběhu války zdevastovány. Počátkem 50. let byly zreastaurovány a přivedeny zpět k životu zahrady Čuo-Čeng Jüan (Zahrada pokorného služebníka státu), Tung Jüan (Východní zahrada) a další.

V roce 1981 bylo toto prastaré město čínskou vládou označeno za jedno ze čtyř měst (spolu s Pekingem, Chang-čou a Kuej-linem), v nichž má být ochrana historického a kulturního dědictví a přírodní scenérie prioritou. Od té doby se Su-čou se svými předměstskými ekonomickými projekty vyvinulo v jedno z nejvíce prosperujících měst v Číně.

Klasické zahrady v Su-čou byly zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO v letech 1997 a 2000.

[editovat] Pamětihodnosti

Vstup do jedné ze zahrad v Su-čou.
Vstup do jedné ze zahrad v Su-čou.
  • Brána Pchan
  • Tygří pahorek (Chu-čchiou) [1]
  • Süan-miao Kuan (původně postaven v roce 276, přestavěn v roce 1584)
  • Chrám Chu-čchiou (původně postaven v roce 327, přestavěn v roce 1871)
  • Chrám Studená hora (Chan-šan S') [2] (postaven v roce 503, mnohorát zničen a znovu vybudován, poslední přstavba z roku 1896)
  • Most Pao-taj (postaven v roce 816, přestavěn v roce 1442)
  • Šan-tchangský kanál (vyhlouben v roce 825)
  • Pagoda Jün-jen na Chu-čchiou (postavena v roce 961)
  • Pagoda Žuej-kuang (postavena v roce 1009)
  • Zahrada otálení (Liou Jüan) [3] (vybudována v roce 1525, znovu vybudována v roce 1953)
  • Zahrada Mistra rybářských sítí (Wang Š' Jüan) (vybudována za dynastie Sung)
  • Pavilón modré vlny (Cchang-lang Tching) [4] (postaven v roce 1696)
  • Horská vila objímající krásy
  • Zahrada lvího hájku (vybudována v roce 1342)
  • Zahrada šlechtění mysli
  • Zahrada zátiší a odrazu ve vodě
  • Zahrada pokorného služebníka státu (Čuo-Čeng Jüan) [5] (vybudována v roce 1513, obnovena v roce 1860)

[editovat] Doprava

Pagoda Jün-jen. Tato šikmá věž je jednou z nějznámějších věží v celé východní Číně.
Pagoda Jün-jen. Tato šikmá věž je jednou z nějznámějších věží v celé východní Číně.

Su-čou se nachází na železnici spojující Šanghaj a Nanking, dvě hlavní města čínských provincií, do kterých jezdí vlaky ze Su-čou každou hodinu. Nádraží v Su-čou je jedním z nejrušnějšíh osobních železničních stanic v Číně, denně v něm staví 139 vlaků. Jízda vlakem do Šanghaje trvá 45 minut a do Nankingu hodinu a půl. Automobilem je Su-čou dostupné ze tří různých dálnic. Po vodě je Su-čou spojeno s Čang-ťia-kangem, Lu-č', Liou-ťia a Čchang-šou.

Přestože se ve městě nacházejí dvě civilní letiště – Šuo-fang a Kuang-fu United Airlines, většina letecké dopravy je realizována přes Šanghaj, která je od města vzdálena jen hodinu cesty autem.

[editovat] Kultura

  • čínská opera – kchun-čchü má svůj původ v Su-čou, stejně jako mnohem pozdější sučouská opera; zpěv balad, čili or sučouský pching-tchan, je místní formou vyprávění příběhů, která mísí zpěv (s doprovodem čínské loutnu) s částmi v mluveném dialektu
  • hedvábí
  • rukodělná umění – sučouská výšivka, čínské vějíře, národní hudební instrumenty, výroba svitků, luceren, mahagonového nábytku, vyřezávání nefritu
  • čínské malířství
  • kaligrafie
  • čínská kuchyně – jangčchengský velký jezerní krab

[editovat] Citáty

Výstava čínských bonsají v jedné ze zahrad v Su-čou.
Výstava čínských bonsají v jedné ze zahrad v Su-čou.
„Velmi velké a vznešené město… Má 1600 kamenných mostů, pod nimiž může proplout galéra.“ - Marco Polo
„Hlavní město hedvábí“, „Země dostatku“, „Město Ku-su city“, Benátky Orientu“', '„Kolébka kultury Wu“ a „Svět zahrad“ - přezdívky pro Su-čou
„V Nebesích je ráj. Na zemi jsou Su-čou a Chang-čou.“ - čínské přísloví
„Narodit se v Su-čou, žít v Chang-čou, jíst v Kuang-čou a zemřít v Liou-čou.“ - čínské přísloví

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje
Portál Čína


aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -