Rovensko pod Troskami

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rovensko pod Troskami
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0514 577472
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Semily (CZ0514)
obec s rozšířenou působností:	Turnov
pověřená obec:	Turnov
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	12,77 km²
počet obyvatel:	1255 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka:
zeměpisná délka:
nadmořská výška:	306 m
PSČ:	512 63
zákl. sídelní jednotky:	6
místní části:	6
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Náměstí 1 51263 Rovensko pod Troskami
starosta / starostka:	Pavel Koldovský
Oficiální web: http://www.rovensko.cz E-mail: m.u@rovensko.cz

Město Rovensko pod Troskami se nachází v okrese Semily, kraj Liberecký. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 1255 obyvatel.

Obsah

1 Historie
2 Muzea
3 Pamětihodnosti
- 3.1 Kostel svatého Václava
- 3.2 Zvonice s rebelantskými zvony
  - 3.2.1 Pověsti
4 Části města
5 Historická zajímavost
6 Sekundární literatura

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1374, kdy je zmiňována ves Týn, jako městečko vzniklé pod touto vsí, s níž brzy splynulo, r. 1407. Od konce 15. století se po více než 200 let v okolí těžila železná ruda, obyvatelé se živili broušením českých granátů a jiných polodrahokamů. Neověřené jsou zprávy, že z Rovenska pochází mnoho kamenů zdobících kapli sv. Kříže na Karlštejně a svatováclavskou kapli v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě.

Roku 1629 nastala velká neúroda a hlad. Podle dopisu, který 13. srpna zaslal úředník panství Gerard Taxis Valdštejnovi „v celém vévodství není ani jediného, kdo by sklidil tolik co zasil“. Když se nezmenšovaly kontribuce a naopak je zvyšována robota, poddaní v městečku povstali. Současně téhož roku docházelo k násilné rekatolizaci, k níž je do městečka povolán jezuita Matěj Burnatius z Jičína, a tak povstání mělo i charakter protikatolický. Burnatius si povolal na potlačení povstání vojsko, ale rovenští se o tom dozvěděli a když zvědové zjistili blížící se vojsko, byli zvoněním svoláváni lidé i z okolních vesnic na pomoc. Vojsko nebylo tak početné, a tak se vojáci smířili se zapálením zvonice a k boji nedošlo. Zvony se požárem rozlily a zvonice shořela, při hašení požáru zahynul hrnčíř Václav Jiruda. Když se ozbrojení sedláci dozvěděli, že Burnatius očekává na faře v Libuni oznámení o pokoření Rovenska, vytáhli proti němu a ubili ho i s jeho průvodcem, studentem Janem Rokytou.

Povstalci pak táhli k Turnovu, ale tentokrát proti nim vyrazilo silnější vojsko a porazilo je. Sedmnáct zajatých sedláků mělo být popraveno a život si zachránili přestupem ke katolické víře. Je njeden z nich to odmítl a byl popraven.

V lednu 1943 byla v Rovensku na plovárně zlikvidována odbojová výsadkářská skupina Antimony.

[editovat] Muzea

Městské muzeum na náměstí – expozice zaměřená na broušení kamenů

[editovat] Pamětihodnosti

Kostel svatého Václava
Zvonice z roku 1630, proslavená třemi zvony obrácenými srdci vzhůru
Empírový silniční most se sochou svatého Jana Nepomuckého
Sloup se sochou Panny Marie na náměstí
Sousoší Rozhovor na náměstí
Socha svatého Václava u nádraží
Busta Svatopluka Čecha

[editovat] Kostel svatého Václava

Kostel sv. Václava na Týně je postaven z hruboskalského pískovce. Původní je gotický presbytář s pěti okny z poloviny 14. století, loď byla přestavěna goticko-renesančně v 16. století, kdy byla k severnímu boku lodi přistavěna i zákristie, mladší je předsíň v průčelí. Loď má rozměry 19 x 12 metrů, presbytář 9 x 7 metrů. V kostele je rodová hrobka Smiřických, leží v ní i zakladatel rodu Zikmund.

[editovat] Zvonice s rebelantskými zvony

Dřevěná zvonice z roku 1630 připomíná zmíněné povstání sedláků proti robotním povinnostem a náboženskému útisku z r. 1629. Vznikla na místě starší, pravděpodobně ze 16. století, která byla zapálena vojáky za povstání. Zvonice je dole osmiboká, mohutná a rozložitá, věž je čtyřboká. Stavba ma nízkou stanovou střechu. Unikátem v Česku (s výjimkou zvonice v Kouřimi) jsou zvony obrácené „rebelantsky“ srdcem vzhůru. Jsou rozhoupávány šlapáním, trojice zvonů je sladěna a vyžaduje zvonění v jistém rytmu, což si vyžadovalo zapojení čtyř zvoníků. Dva zvony byly ulity r. 1630, třetí r. 1639. Váží 1500, 1200 a 600 kg a nikdy nebyly zrekvírovány! Proč byly ve skutečnosti obráceny, se přesně neví. Dle tradice proto, aby připomínaly povstání 1629, dle jiné, že to bylo „na husitský“ způsob.

[editovat] Pověsti

Velký zvon ze zvonice prý dokáže splnit přání dívce, která udeří třikrát srdcem o zvon.

[editovat] Části města

Rovensko pod Troskami
Blatec
Křečovice 2.díl
Liščí Kotce
Štěpánovice
Václaví

[editovat] Historická zajímavost

Zajímavostí v rovenských dějinách je vystěhování několika rodin do Brazílie roku 1893. Po zrušení otroctví totiž Brazílie projevovala zájem o imigranty z Evropy. Rakouské úřady se tomu marně snažily zabránit. Nejpozoruhodnější českou výpravu zorganizovala skupina z Rovenska pod Troskami. V 90. letech se na Turnovsku octitlo v krizi broušení granátů a zhoršilo se tak postavení mnoha rodin. Někteří spatřovali východisko ve vystěhovalectví. Když se dozvěděli o nabídce brazilské vlády, několik rodin z Rovenska se rozhodlo emigrovat, nakonec však jejich počet dosáhl devadesáti.

Výprava měla v jižní Brazílii vytvořit ohnisko české zemědělské kolonizace. Občané odjeli na několika povozech do Turnova, kde se k nim přidalo lidé z Mladoboleslavska. V polovjně září přibyli do Hamburku a nalodili se na německý parník Argentina. Když však 9. října vystoupili v Rio de Janeiru, zjistili, že v Brazílii vypukla revoluce a v cestě do Rio Grande de Sul pokračovat nemohou. Někteří se pak dali najmout na práci v Riu, největší skupina odjela do Sao Paula, do Rio Grande se dostalo jan málo rodin. Ty nemohly udržet český jazyk a přes vytváření českých spolků naši krajané postupně v Brazílii asimilovali.

[editovat] Sekundární literatura

Jaromír Jermář, článek Krok za krokem za památkami našeho kraje, sborník Od Ještěda k Troskám, 1/2007, str. 53
ŠVIHÁLEK, Milan. Jak se rodí zvony. Brno: Jota, 1997.