Richard I. Lví srdce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Richard Lví srdce

Richard I. Lví srdce (francouzsky Richard I Cœur de Lion anglicky Richard I the Lionheart, latinsky Ricardus I Cor leonis (8. září 1157 v Oxfordu – 6. dubna 1199 Châlus) pocházel z dynastie Plantagenetů a v letech 1189–1199 byl anglickým králem. Jeho otcem byl Jindřich II. Plantagenet, matkou proslulá anglická královna Eleonora Akvitánská.

[editovat] Francouzská výchova

Francie v roce 1154

Richard byl až druhým synem, a proto i v pořadí na trůn byl druhý, pocházel z dynastie Anjou – Plantagenet. Nevyrůstal v Anglii, nýbrž v Anjou, které bylo centrem říše jeho rodičů. V mládí byl silně ovlivněn trubadúry, sám prý dokonce složil několik oslavných písní, a také kultem rytířství, který si později osvojil. 6. ledna 1169 složil spolu s otcem a bratry Jindřichem a Geoffreym přísahu vazalské poslušnosti francouzskému králi Ludvíkovi VII. (bývalému prvnímu manželovi Richardovy matky) za Akvitánii, jelikož anglická královská rodina byla sice suverénním vládnoucím rodem na svých anglických územích, ale na územích, které jejím členům patřily ve Francii, podléhali tito příslušníci rodu francouzskému králi, k němuž měli lenní povinnost. V dubnu téhož roku se stal Richard formálně akvitánským vévodou.

Roku 1173 proti králi Jindřichovi II. povstal jeho nejstarší syn a spoluvládce, král Jindřich Mladík, a Richard a Geoffrey se v tomto sporu přiklonili na bratrovu stranu. Vévodství akvitánské šlo se zbraní v ruce proti jednomu ze svých dvou králů - Jindřichovi II. a podporovalo krále druhého - Jindřicha Mladíka. Richard tak začal po boku svého staršího bratra válku proti svému otci. 11. června 1186 Richardův bratr Jindřich Mladík zemřel a Richard se stal dědicem trůnu. Mladšímu bratrovi Janovi Bezzemkovi odmítl přenechat Akvitánii, kde žil celý život, v což jeho otec Jindřich II. doufal. Místo toho se spojil s francouzským králem Filipem Augustem, a tím svého otce velmi zklamal. 6. července 1189 Richardův otec Jindřich II. zemřel.

[editovat] Křížová výprava

Podrobnější informace naleznete v článku Třetí křížová výprava.

Souboj Richarda se Saladinem

Již brzy po své korunovaci (3. září 1189) 11. prosince vytáhl Richard společně se svým spojencem Filipem Augustem na křížovou výpravu do Svaté země. 7. srpna 1190 vyplul z Marseille a 24. září se setkal s Filipem na Sicílii. Nepříznivé počasí jim nedovolilo pokračovat v cestě do Svaté země, rozhodli se proto zpřezimovat na místě. Už zde se však objevily první rozepře, když se Filip zamiloval do Richardovy sestry Johany, vdovy po sicilském králi. Richard odmítl tuto lásku akceptovat, a proto Filip brzy Sicílii opustil. Francouzského krále vystřídala na Sicílii Richardova matka královna Eleonora, která mu přivezla budoucí manželku - navarrskou princeznu Berrengarii.

V dubnu 1191 vyplul Richard Lví Srdce na Kypr, kde se 12. května s Berrengarií oženil. Poté se novomanželé vydali do Svaté země. Zde se Richardovi podařilo porazit dosud neporaženého Saladina a rozhodl, kdo je právoplatným králem Jeruzaléma. Poraženému Guyovi z Lusignanu navrhl, aby se stal králem Kypru. V roce 1192 se mu podařilo uzavřít se Saladinem smlouvu o tříletém neútočení. Poté se vydal na zpáteční cestu do Evropy.

[editovat] Rakouské vězení

Při návratu z výpravy jej v roce 1192 zajal nedaleko Vídně babenberský vévoda a vládce nad Rakouskem a Štýrskem Leopold, který měl s Richardem rozepře už z doby, kdy ve Svaté zemi společně dobyli město Akkon. Při této válečné výpravě došlo k ostrým sporům o to, zda jsou korouhve Leopolda V. svým významem rovnocenné korouhvím Richarda I. Pravým důvodem vzájemné nevraživosti však byl spíše způsob dělení kořisti. Nyní měl ovšem Leopold V. Richarda pevně v rukou a požadoval za něj vysoké výkupné. V pozadí Richardova zajetí však stáli ve skutečnosti jiní lidé - německý císař Jindřich VI. a francouzský král Filip II.. Leopold byl jen prostředníkem a jako věrný leník císaře pouze plnil jeho rozkazy. V roce 1193 byl také Richard císaři předán. Ve vězení pak strávil ještě rok, než uzavřel dohodu o zaplacení výkupného a byl propuštěn. Vládu v Anglii mezitím řídil jeho bratr Jan Bezzemek (pozdější král Jan Bezzemek), podporovaný francouzským králem Filipem II. Po propuštění, v únoru 1194 se Richard pustil do války proti Filipovi II. Jako v případě jeho otce šlo i tentokrát o udržení anglických lén na území francouzského království. Do doby, kdy byl Richard v zajetí, je také zařazována legenda o slavném anglickém zbojníkovi Robinu Hoodovi, který byl údajně nejprve v osobní stráži Richarda při bojích ve Svaté zemi, vrátil se ale dřív.

[editovat] Válka s Francií a Richardův konec

Válka se vyvíjela příznivěji pro anglickou stranu. V lednu 1199 Filip dokonce musel zahájit mírová jednání. Následná dohoda vydávala do rukou Angličanů řadu opěrných bodů v Normandii a Vexinu, jichž se předtím zmocnili Kapetovci. Její realizaci však zabránila Richardova smrt, kterou způsobilo poranění šípem, jež utrpěl za války s místohrabětem z Limoges při obléhání hradu Châlus (v dnešním departementu Haute-Vienne, 35 km jz. od Limoges).

Podle mínění historiků byl Richard Lví srdce velmi statečným a zdatným rytířem, zcela však postrádal vladařské schopnosti svého otce a částečně i vojevůdcovské kvality. Svůj přídomek - Lví srdce - nezískal jako ocenění svých udatných činů, jak by se mohlo zdát, ale byl mu přidělen až po jeho smrti. Při balzamování jeho mrtvého těla bylo zjištěno, že Richardovo srdce má skutečně abnormální míry - tedy lví srdce.