Pythagoras

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pythagoras ze Samu (správněji Pýthagorás, řec. Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo 582 př. n. l. – okolo 496 př. n. l.) byl řecký matematik, astronom a filozof. Byl žákem Milétské školy.

Obsah 1 Život 2 Pythagorejská škola 3 Filozofické názory 4 Objevy 5 Pythagoras a školská matematika 6 Reference 7 Související články 8 Externí odkazy

[editovat] Život

Pythagoras, přezdívaný otec čísel, se narodil na ostrově Samos. Jeho otcem byl podle některých údajů rytec prstenů Mésarchos.^[1] O jeho životě toho mnoho nevíme. Založil dva stupně škol, v Egyptě a kolem roku 530 př. n. l. v Krotónu v Itálii pythagorejskou školu.

[editovat] Pythagorejská škola

Jeho škola byla otevřená mužům i ženám a diskriminační chování bylo zakázáno. Mezi jeho studenty se nacházeli lidé všech národností, barev pleti, náboženství, a finančního nebo sociálního postavení.

Pythagorejci, jak se žáci této školy nazývají, se zabývali přirozenými čísly a vztahy mezi nimi. Číslům přidávali znaky v číselné mystice. Vše kolem nich bylo číslem

Doktríny tohoto kulturního střediska byly vázány velmi přísnými pravidly chování, někdy byli považováni za sektu – ovlivněnou náboženskou sektou orfiků:

• Vliv orientální filosofie, hlavně v otázce reinkarnace, víra ve stěhování duší.
• Název je odvozen od Orfea.
• Duše je v těle vězněna.

[editovat] Filozofické názory

Prazákladem a prapříčinou jsou podle něj čísla, tím se tedy vzdaluje od naivního materialismu Eleatů, čísla jsou již abstraktní a nehmotný prvek. Každá věc má také dvě stránky, hmotnou (vnímatelnou) a číslo. Vše se snaží převádět na geometrii – čísla značí poměr a rozměr věcí. Nejdokonalejší geometrické obrazce jsou koule a kruh, potom čtverec jakožto symbol čtyř elementů. Matematické vztahy vidí i v hudbě.

Čísla ovšem nebyla chápána přímo jako abstraktní hodnota, nýbrž jako poměr dvou navzájem souměřitelných délek. Již v rámci Pythagorejské školy došlo ale k objevu tzv. nesouměřitelných čísel (v dnešní terminologii iracionálních), např. odmocnina ze dvou (která se dokonce vyskytuje v čtverci, v jednom z podle pythagorejců nejdokonalejších útvarů).

Kosmos je vytvořen ze spočitatelných jednotek, ty vytvářejí pohybem hudbu sfér, existence zákonů. Ona spočitatelnost se stala základem pro Zénónovy pohyb popírající aporie. Podstatou vesmíru je něco nehmotného, podstatou člověka také – uznává existenci duše. Zabýval se tedy také etikou a tvrdí, že duše je ve špatném vlivu těla a je třeba ji tedy zdokonalovat pomocí askeze.

S tím také souvisí jeho teorie o vzniku člověka, když tvrdí, že člověk vznikl z popelu titánů a získal proto hmotně jejich vlastnosti jako touhu po moci, sobectví apod.

[editovat] Objevy

Jeho žáci mu připisovali objev vztahu mezi obsahy čtverců u stran pravoúhlého trojúhelníka, dnes vztah známý jako Pythagorova věta. Podle pověsti prý na důkaz vděčnosti za tento objev věnoval bohům sto volů. Tato věta však byla známa ve starověkém Babylónu za dob vlády Chammurapiho (1792–1750 př. n. l.). Je možné, že Pythagoras nalezl obecný důkaz této věty.^[2]

Zformuloval, nebo jeho žáci, teoretické základy jednoho z možných ladění, pomocí něho lze vytvořit diatonickou stupnici. Toto ladění se nazývá pythagorejské ladění.

Pravděpodobně je také autorem názvu filosofie (řecky filosofia). Když jej jeho žáci nazývali sofos („mudrc“, „moudrý“), řekl jim, že moudrým ho nazývají neprávem a ať mu raději říkají „milovník moudra“ (filosofos z filein - „milovat“ - a sofos - „moudrý“) a stejně smýšlející a hledající podstatu všeho si tedy začali říkat filosofové.^[1]

[editovat] Pythagoras a školská matematika

Po Pythagorovi je pojmenována matematická soutěž Pythagoriáda, která je určena žákům šestých a sedmých ročníků a příslušných ročníků víceletých gymnázií. Připravuje ji od školního roku 1978/1979 Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Koná se vždy školní a okresní kolo soutěže.^[3]

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b} Kraus I.: Dějiny evropských objevů a vynálezů, Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0905-1
2. ↑ Struik, Dirk J.: Dějiny matematiky, Orbis, Praha 1963
3. ↑ http://www.vuppraha.cz/clanek/412

[editovat] Související články

• Pythagorova věta
• Athénská škola - dílo Rafaela Santiho, na němž je Pythagoras znázorněn.

[editovat] Externí odkazy

Tento článek o filosofovi je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Předsókratovští filosofové

Předfilosofická tradice — Hésiodos • Epimenidés • Ferekýdés • Akúsilaos • Sedm mudrců • Orfika Milétská škola — Thalés z Milétu • Anaximandros • Anaximenés Pýthagorejci — Pýthagorás • Alkmaión • Filoláos • Archytás • Tímaios Eleaté — Xenofanés • Parmenidés • Zénón z Eleje • Melissos Atomisté — Leukippos • Démokritos • Anaxarchos Sofisté — Prótagorás • Prodikos • Gorgiás • Hippiás • Kritiás • Lykofrón Ostatní (mimo školy) — Hérakleitos • Anaxagorás • Empedoklés • Díogenés z Apollónie