Pelištejci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pelištejci (Filištínové; hebrejsky פְּלְשְׁתִּים, pelištim) byli nesemitský národ (kmen Peleštet (Pelištim)), který přišel pravděpodobně z Kréty (jeden z tzv. mořských národů), dobyl kolem roku 1200 př.n.l. jižní pobřeží Palestiny a uzavřel kanaanejské městské státy v jeden svazek. Podle biblických zdrojů ovládali Pelištejci pět měst - Gaza, Ašdod, Aškalon, Gat a Ekron.
[editovat] Původ Pelištejců
O nesemitském a pravděpodobně indoevropském původu Pelištejců svědčí i skutečnost, že jsou často uváděni v Bibli jako neobřezaní na rozdíl od blízkovýchodních národů. Pro krétskou teorii svědčí i vykopávky v pelištejských městech (kromě Gazy), které odhalily podobnost mezi krétskou - mínojskou a mykénskou kulturou s pelištejskou. Některé architektonické prvky objevené v Ekronu připomínají mykénský megaron. Někteří archeologové se domnívají, že první Pelištejci uctívali tytéž bohy, jako Mykéňané. Starý zákon uvádí, že se přizpůsobili kanaanejskému náboženství a uctívali zvláště boha Dagona (mořského boha - „rybáře“) (kniha Soudců 16,23).
Byli zdatní válečníci, kteří ovládali v době izraelských soudců celou pobřežní pláň. Byli poraženi teprve králem Davidem, podrželi si však vlastní státnost. Nedlouho na to je však podrobili Asyřané a Egypťané. Pelištejci mizí z historie během 4. stol. př. n. l. po babylonské a následné perské invazi.
[editovat] Jazyk Pelištejců
Pelištejci pravděpodobně mluvili indoevropským jazykem, možná jazykem příbuzným mykénštině, avšak existují i domněnky, že Pelištejci mluvili jazykem Kenaanců, které si podrobili, tedy semitským jazykem. Jediný nápis, o kterém se archeologové domnívají, že je čistě pelištejský, byl nalezen v Ekronu. Rovněž některá pelištejská jména uvedená v Bibli - Goljat (Goliáš), Achíš (pelištejský král, jehož jméno může připomínat řecké Αγχίσης - Anchísés) jsou indoevropského původu.
[editovat] Pelištejci a Palestina
Po potlačení Bar Kochbova povstání Římany roku 135 n.l. bylo hlavní město římské provincie Iudaea (Judsko) Jeruzalém přejmenováno na Aelia Capitolina. Zároveň byla celá provincie na znamení porážky Židů posměšně přejmenována podle jejich dávných, tou dobou dávno zmizelých, nepřátel Pelištejců na Syria Palaestina. Na rozdíl od Jeruzaléma převzal nový název celý západní svět a oblast je pod tímto názvem známa až dodnes. Z latinského Palaestina pochází i arabské slovo فلسطين Filasṭīn, Falasṭīn.
Tento národ tak nemá nic společného s dnešními Palestinci, jak se velmi často mylně uvádí.
