New Age
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hnutí New Age (angl. Nový věk) představuje zastřešující označení pro celou řadu lidí, organizací, akcí, praktik a myšlenek. Skládá se z několika myšlenkových proudů, má svou vlastní filosofickou a náboženskou interpretaci a dovolává se vědeckých názorů. Podle některých názorů vzniklo hnutí z potřeby reflektovat postmodernistické zklamání nad vědou a pokrokem.
Počátky hnutí bývají spojovány s vydáním knihy Kristův návrat teosofky Alice Ann Baileyové. Hnutí New Age nemá vlastního vůdce ani zakladatele ani svoji základnu. Za ideologa hnutí bývá považován atomový fyzik Fritjof Capra. Myšlenky na všeobecně vzatý obrat ve vývoji společnosti, spjaté mimo jiné s New Age, jsou ale mnohem starší, sahají do období reformace 15. století a 16. století a snad ještě dále, k úvahám o dosažení ráje či zlatého věku.
Veřejně známé začalo být hnutí koncem 60. let v USA v souvislosti s postmodernismem a kulturou odporu vůči tradičním hodnotám (například hnutí hippies). V polovině sedmdesátých let začíná šířit svůj program o sjednocení světa (ekonomiky, kultury a politiky).
Obsah |
[editovat] Čtyři pilíře New Age
New Age je založeno na čtyřech základních pilířích.
[editovat] První pilíř – vědecký podklad
Tvrdí, že
- hmota je složena nejen z částic, ale i z vlnění.
- vše, co existuje, je spolu navzájem spřízněné a člověk jako součást organického celku nemůže stát vně jako pozorovatel. Vše je součástí vesmíru (i Bůh) a člověk je zároveň částečkou svobodně se podílející na utváření celku ,zároveň je jeho jednání do jisté míry determinováno vnějšími vlivy...[zdroj?]
[editovat] Druhý pilíř – Náboženství Orientu
Monistické východní náboženské nauky mají s hnutím New Age společnou představu o jednotě a splynutí. Hnutí nesouhlasí s tradičním pohledem na křesťanství, které podle některých příznivců New Age rozděluje lidi a v historii bylo dle nich příčinou válek a inkvizice. Na druhou stranu je New Age vlastní syntéza tradičních náboženských systémů a hnutí se tak odvolává na část křesťanské věrouky i některé soudobé křesťanské myslitele (Pierre Teilhard de Chardin).
Vesmír není podle hnutí pouhý stroj, ale živý tvor, který nepodléhá jen zákonům mechaniky, ale i kvalitativním vztahům.
Tato představa vychází z alchymistického názoru, že hmota je živá a může růst (abiogeneze) a pomocí vhodných postupů může transmutovat do vyšších forem. Totožný je názor materialistické verze sánkhji, jedné ze šesti tradičních indických filosofií.[1] Sdílí jej různé esoterické filosofie a je základem moderního materialismu.
[editovat] Třetí pilíř – Nová psychologie
Vychází z tvrzení C. G. Junga, že vědomé „Já“ je ponořeno do nadosobního vědomí. V lidech je kolektivní vědomí, kde jsou uskladněny zkušenosti celého lidstva obsahující zkušenosti, způsoby myšlení apod. K tomuto materiálu lze proniknout např. ve snech či mýtických vyprávěních.
[editovat] Čtvrtý pilíř – Znamení Vodnáře a nové náboženství
Čtvrtý pilíř obsahuje tajné nauky a esoterismus. Jednou z nejznámějších tajných nauk je od dávných dob astrologie. Podle hnutí rokem 2000 vstoupilo lidstvo do věku Vodnáře (lat. Aquarius) a to s sebou přináší nový řád, lidskou společnost a náboženství.
Hnutí má ambice stát se novou globální ideologií, které by mohlo vytvořit celkové poznání světa a naší civilizace. Snaží se o splynutí různých náboženství a světonázorových proudů. Získalo příznivce i u čelních přestavitelů vědy a politiky a podle některých má vliv i na některé významné celosvětové organizace jako OSN. Hnutí má údajně na světě kolem čtvrt miliardy skutečných stoupenců, stává se součástí západní kultury. Jeho vyznavači hledají oporu v různých ekologických organizacích, čarodějnictví, feminismu, ufologii, šamanismu, transpersonální psychologii, atd. S neexistencí centrálního a slučujícího bodu je ale spojena i nejednotnost a rozmanitost hnutí New Age, což může způsobovat mnohé obtíže při pokusech vymezit a definovat hnutí jako takové. Příznivci New Age si obvykle vybírají pouze ty myšlenky a postoje, které jim osobně vyhovují a s kterými se následně identifikují.[zdroj?]
[editovat] Hudba New Age
Za první projev New Age na poli hudby je považován (převážně rockový) muzikál Vlasy s úvodní skladbou Aquarius (Vodnář). Americká kapela The Velvet Underground pak poprvé použila termín New Age v názvu skladby z roku 1969.
Výrazná část hudby identifikovaná s New Age je instrumentální či elektronická. Skutečný vývoj lze sledovat na začátku 70. let mimo jiné s interprety ambientní hudby. Výrazný je také dotek s World Music, reprezentovaný např. interpretem Yanni. Obvyklé je využití syntetizátorů, práce s lidským hlasem (zpěvačka Enya), elektrické klávesy, akustické kytary (Medwyn Goodall).
Mezi interprety populárními v Česku a spojovanými více či méně s New Age patří Kitaro, Mike Oldfield, Vangelis či Jean Michel Jarre. Čeští autoři jsou například Petr Piňos, Robert Jíša, Roland Santé nebo sourozenci Havlovi.
Hudba New Age je typicky optimistická s vizí lepší budoucnosti, zaměřená na pozitivní hodnoty (krása, dobro), které má u posluchače vyvolávat.
[editovat] Související články
[editovat] Poznámky
- ↑ Čaitanja Čaritámrita 1.6.18
[editovat] Literatura
- Godfried Danneels. Kristus nebo Vodnář? : Pastýřský list. 1. vyd. v Karmelitánském nakl. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1993. 47 s. ISBN 80-85527-38-3.
- Richard David Bach:
- Vlasta Marek: Co to je hnutí new age?
- Jonathan Livingston Racek
- Iluze
- Jediný
- Most přes navždy
