Massachusetts

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Commonwealth of Massachusetts

(Vlajka státu Massachusetts) (Pečeť státu Massachusetts)
Přezdívka: State Bird, Bay State
Úřední jazyky	angličtina
Hlavní město	Boston
Největší město	Boston
Rozloha  - Celkem  - Z toho souš  - Z toho vodstvo	44. 27 336 km² km² km² (25,7 %)
Obyvatelstvo  - Obyvatel  - Hustota zalidnění	13. 6 349 097 (2000) 312,7/km² (3.)
Počet okresů	14
Časové pásmo	UTC -5/-4 (letní čas)
Souřadnice  - Zeměpisná šířka  - Zeměpisná délka	41°14' s.š. až 42°53' s.š. 69°56' z.d. až 73°30' z.d.
Nadmořská výška  - Nejvyšší bod  - Průměrná výška  - Nejnižší bod	1 064 m 150 m 0 m
Guvernér	Deval Patrick (D)
Senátoři	Ted Kennedy (D) John Kerry (D)
Oficiální zkratky  - Oficiální (též poštovní) zkratka  - Tradiční zkratka  - ISO 3166-2	MA US-MA
Přistoupení do unie	6. únor 1788 (6..)
Oficiální web	www.mass.gov

Massachusetts je 6. stát Unie, k níž se připojil 6. února 1788. Má asi 6 350 000 obyvatel a rozlohu 27 360 km². Leží na severovýchodě USA, v oblasti Nové Anglie. Na severu sousedí se státy Vermont a New Hampshire, na východě a jihovýchodě s Atlantským oceánem, na jihu se státy Rhode Island a Connecticut, a na západě se státem New York. Hlavním a zároveň největším městem je Boston. V tomto státě také sídlí Harvard University

Obsah 1 Historie 2 Obyvatelstvo 2.1 Etnické skupiny 2.2 Náboženství 3 Poznámky

[editovat] Historie

Bylo to právě Massachusetts, kde se usadili první Otcové poutníci - v osadě Plymouth. Zpočátku tvořilo Massachusetts i dnešní Maine a Nové Hampshire, ty se ale později odtrhly. V roce 1643 zformovaly kolonie Massachusettská zátoka, Plymouth, Connecticut a New Haven zformovaly Novoanglickou konfederaci. Massachusetts bylo silně puritánskou kolonií, která netolerovala ostatní náboženství - po roce 1660 se odtrhly kvakerské Connecticut a Rhode Island. Po roce 1675 se v Massachusetts rozmohl zvyk „otroka do každé počestné rodiny“. Massachusets jako takové vznikly 1691 sloučením Plymouthu a Massachusettské zátoky. Salemské procesy s čarodějnicemi zde vypukly okolo roku 1692. Životem za ně zaplatilo 24 osob a také dva psi.

V sedmdesátých letech osmnáctého století se Massachusetts staly centrem revoluce. Roku 1773 se zde konal protest proti britskému impériu, tzv. Bostonské pití čaje. Americkým státem se staly 6. února 1788. Za občanské války byly Massachusetts centrem abolicionismu.

[editovat] Obyvatelstvo

V roce 2000 zde žilo 6 349 097 obyvatel.^[1]

[editovat] Etnické skupiny

• 84,5% Běloši
• 5,4% Černoši
• 0,2% Indiáni
• 3,8% Asiaté
• 3,7% Jiná rasa
• 2,3% Dvě nebo více ras

Obyvatelé Hispánského původu, bez ohledu na rasu, tvořili 6,8% populace.

[editovat] Náboženství

• stav z roku 2001
• Křesťané — 79%
  • římští katolíci — 47%
  • protestanti — 31%
    • United Church of Christ - 4%
    • baptisté — 4%
    • episkopální církve - 3%
    • metodisté — 2%
    • letniční církve — 2%
    • jiní protestanti – 16%
  • jiní křesťané — 1%
  • mormoni - 1%
• židovství - 2%
• unitáři - 1%
• jiná náboženství — 1%
• bez vyznání — 17%

[editovat] Poznámky

1. ↑ Podle: United States Census Bureau, sčítaní z roku 2000

Související články obsahuje Portál Spojené státy americké

Tento článek o Spojených státech amerických je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.