Kyselina mléčná
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kyselina mléčná | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | kyselina 2-hydroxypropanová |
| Triviální název | kyselina mléčná |
| Ostatní názvy | |
| Latinský název | |
| Anglický název | |
| Německý název | |
| Funkční vzorec | |
| Sumární vzorec | C3H6O3 |
| Vzhled | bílý prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 50-21-5 10326-41-7 (D) 79-33-4 (L) 598-82-3 (racemát) |
| Registrační číslo EINECS | |
| SMILES | |
| InChI | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 90,08 g/mol |
| Molární koncentrace cM | |
| Teplota tání | 53 °C (16,8 ˚C racemát) |
| Teplota varu | 122 °C (20 hPa) |
| Teplota sublimace | |
| Teplota rozkladu | |
| Teplota změny krystalové modifikace | |
| Teplota skelného přechodu | |
| Hustota | 1,209 g/cm³ |
| Viskozita | |
| Dynamický viskozitní koeficient | |
| Kinematický viskozitní koeficient | |
| Index lomu | |
| Tvrdost | |
| Kritická teplota | |
| Kritický tlak | |
| Kritická hustota | |
| Disociační konstanta pKa | 3,86 |
| Disociační konstanta pKb | |
| Rozpustnost ve vodě | |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
|
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
|
| Součin rozpustnosti | |
| Teplota hoření | |
| Meze výbušnosti | |
| Relativní permitivita | |
| Tlak páry | |
| Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
| Izoelektrický bod | |
| Součinitel elektrické vodivosti | |
| Součinitel tepelné vodivosti | |
| Součinitel elektrického odporu | |
| Součinitel délkové roztažnosti | |
| Součinitel objemové roztažnosti | |
| Měrná vodivost | |
| Měrný elektrický odpor | |
| Ionizační energie | |
| Povrchové napětí | |
| Průměrný výskyt | |
| Rychlost zvuku | |
| Krystalová struktura | |
| Hrana krystalové mřížky | |
| Koordinační geometrie | |
| Tvar molekuly | |
| Dipólový moment | |
| Standardní slučovací entalpie ΔfH | |
| Entalpie tání ΔHt | |
| Entalpie varu ΔHv | |
| Entalpie rozpouštění ΔHv | |
| Entalpie sublimace ΔHv | |
| Standardní molární entropie S | |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | |
| Měrné teplo | |
| Izobarické měrné teplo cp | |
| Izochorické měrné teplo cV | |
| R-věty | |
| S-věty | |
| NFPA 704 | |
| Číslo RTECS | |
| Teplota vznícení | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina mléčná je kysele chutnající, lehce rozpustná, bezbarvé krystaly tvořící kyselina s chemickým vzorcem CH3–CHOH–COOH. Tato kyselina vzniká mléčným kvašením cukrů, např. v mléce, sýrech, kyselém zelí. Používá se proto v pekařství, pivovarnictví, koželužství, k přípravě limonád a při barvení a zušlechťování textilií (pohmat, lesk). Většinou je opticky neaktivní (viz optická aktivita). Používá se také kvůli svým antiseptickým vlastnostem v mastech, ústních vodách a jako prostředek k ošetřování vlasů. Její L-enantiomer je koncovým produktem mléčného kvašení cukrů, a proto je přítomen v kyselém mléku a zelí.
Sůl kyseliny mléčné (anion kyseliny mléčné) se nazývá laktát CH3-CHOH-COO-. Laktát vzniká (krystalizuje) při nadměrné námaze, kdy se glukosa spaluje za nedostatku vzduchu ve svalech (viz anaerobní glykolýza). To se projevuje bolestí svalů po pohybu (během určité doby se krystalky kyseliny mléčné ve svalech za přítomnosti kyslíku zase začnou rozpuštět, což pocítíme tím, že svaly po této době přestanou bolet).
Polymer kyseliny mléčné (PLGA) má využití jako médium pro růst kmenových buněk [1].
[editovat] Literatura
- Výkladový slovník biochemických pojmů, http://www.vscht.cz/eds/knihy/uid_es-002/ebook.obsah.htm
