Karel Berman
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Berman (14. dubna 1919 Jindřichův Hradec – 11. srpna 1995 Praha) byl významný český basbarytonista, skladatel, operní režisér, libretista a překladatel.
Obsah |
[editovat] Život a kariéra
Vyrůstal v hudební rodině. Po maturitě na gymnáziu v Jindřichově Hradci začal v roce 1938 studovat na pražské konzervatoři. Od r.1943 byl jako Žid vězněn v nacistických koncentračních táborech, nejprve v Terezíně (kde se jako zpěvák, režisér a skladatel podílel na práci vězeňského divadla), potom v Osvětimi, Kauferingu a Allachu u Dachau.
Po osvobození dokončil studia na konzervatoři (zpěv u Egona Fuchse a Hilberta Vávry, režie u Františka Pujmana, kompozice u Rudolfa Karla a dirigování u Pavla Dědečka). V letech 1946–1948 působil v opavské opeře, v dalších letech v opeře Městského divadla v Plzni. V r.1953 byl angažován jako sólista a později i jako režisér opery Národního divadla v Praze. Za čtyři desítky let vytvořil více než 3000 rolí a nastudoval na 80 operních inscenací (např. Mozartova Dona Giovanniho a Janáčkovu, Její pastorkyňu). V jeho obsáhlém repertoáru byli např. Mozart, Rossini, Weber, Wagner, Verdi, Smetana, Dvořák, Musorgskij, Janáček, Stravinskij, Martinů.
Podobně jako Ladislav Mráz se jako jeden z prvních soustavně věnoval předklasickému repertoáru. Pro mimořádné hlasové dispozice a brilantní techniku se stal v Československu i v zahraničí vyhledávaným interpretem obtížných partů oratorních a kantátových. Vystupoval mj. s Pražským komorním orchestrem a souborem Ars rediviva, s nímž spolupracoval na československé premiéře cyklu árií z Bachových duchovních kantát, pašijí a oratorií a na některých dalších projektech, například na první evropské nahrávce Zelenkových Lamentací Jeremiáše proroka (podrobněji:Diskografie Ars rediviva).
Působil také jako hudební pedagog. V letech 1961–1971 vyučoval na pražské konzervatoři a od r. 1964 na Hudební fakultě AMU.
Byl jedním z nejtalentovanějších českých libretistů. Jako překladatel hudebních textů skvěle uplatňoval nejen své zkušenosti vokalisty, ale i svůj humor a fantazii (např.Telemannova Smuteční óda za umělecky vzdělaného kanárka).
Vystupoval pravidelně na zahraničních operních a koncertních scénách, např. v Berlíně a ve Vídni, kde byl v roce 1995 za přítomnosti rakouského kancléře vyznamenán prestižní medailí Fidelio.
V roce 1993 získal za celoživotní tvorbu cenu Thálie.
[editovat] Kompoziční tvorba
- Poupata, písňový cyklus pro baryton a klavír (1944)
- Reminiscences, klavírní suita (1938–1945, vydáno posmrtně v roce 2000)
- Terezín, klavírní suita
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí, I (Praha 1963)
