Jasko-kišiněvská operace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jasko-kišiněvská operace byla ofenzíva Rudé armády ve dnech 20. - 29. srpna 1944, v jejímž důsledku se zhroutila rumunská vláda a Rumunsko se stalo spojencem SSSR.
V srpnu roku 1944 stála Rudá armáda na pomezí Ukrajiny a Rumunska, resp. bývalé Moldavské SSR a připravovala se k hlavnímu útoku na Rumunsko. 20. srpna zahájila vojska 2. ukrajinského frontu a 3. ukrajinského frontu čítající 92 pěších divizí a šest tankových a mechanizovaných sborů mohutnou ofenzívu. Proti ní stála německá skupina armád "Jižní Ukrajina" o síle asi půl miliónu mužů a rumunská armáda čítající něco málo přes 400 tisíc vojáků. Vojska generála Rodiona Malinovského zaútočila severozápadně od města Jasy (Iaşi) a postupovala k řece Prutu, kterou na několika místech překročila. 3. ukrajinský front, který měl již na západním břehu řeky Dněstru poblíž Tiraspolu vybudované předmostí, zaútočil východněji. I když se německá a rumunská vojska stále urputně bránila, Sovětům se do 23. srpna podařilo postoupit značně na jih a obklíčit hlavní město Moldávie Kišiněv. Téhož dne sesadil rumunský král Michal I. premiéra maršála Iona Antonesca a přikázal rumunské armáda ukončit bojové akce proti SSSR. V důsledku toho se fronta zhroutila a Rudá armáda mohla dále rychle postupovat na jih a osvobodit Rumunsko od zbytků německých vojsk. Ofenzíva byla oficiálně ukončena 29. srpna, avšak ještě do 31. srpna byly obsazovány zbytky rumunského území.
Jasko-kišiněvská operace dopadla pro Rudou armádu úspěšně. Za cenu zhruba 15 tisíc mrtvých a 55 tisíc raněných zlikvidovala stejné množství německých vojáků, zajala jich asi 180 tisíc. Rumunsko vyhlásilo válku Německu a jeho armáda bojovala po boku Rudé armády až do konce 2. světové války. Rodion Jakovlevič Malinovskij byl v září 1944 jmenován maršálem Sovětského svazu.
[editovat] Válečná dohra
Po obsazení Rumunska vyhlásil SSSR 5. září válku Bulharsku, které bylo sice spojencem Německa, ale ve vztahu k SSSR se chovalo neutrálně. 8. září překročila Rudá armáda rumunsko-bulharské hranice a následující den vypuklo v Bulharsku povstání. Bulharsko se stalo spojencem SSSR a vyhlásilo Německu válku.
