Hugo III. Kyperský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hugo III. Kyperský
Kyperský král Jeruzalémský král

Znak spojeného Království Kypru a Jeruzaléma
Doba vlády	1267/68-1284
Úplné jméno	Hugo z Antiochie
Narození	1235
	Antiochie
Úmrtí	24. březen 1284
Pochován	katedrála sv. Sofie v Nikosii
Následník	Jan I.
Královna	Isabella z Ibelinu
Rod	Lusignanové
Otec	Jindřich z Antiochie
Matka	Isabella Kyperská

Hugo III. (1235 – 24. březen 1284), původně Hughues de Poitiers a později, když přijal původní příjmení své matky, Hughues de Lusignan, řecky Ούγος Γ' της Κύπρου, zvaný Veliký byl od roku 1267 kyperským králem a o rok později se stal i titulárním králem jeruzalémským (jako Hugo I. Jeruzalémský). Hugo III. byl synem Jindřicha z Antiochie a Isabelly, kyperské princezny z rodu Lusignan. Byl též vnukem antiochijského knížete Bohemunda Jednookého.

[editovat] Život

Od roku 1261 Hugo z Antiochie sloužil jako regent kyperskému králi Hugovi II., neboť ho Královská rada (Haute cour) coby muže považovala za lepšího možného regenta, nežli jeho matku Isabellu. Přesto byla Isabella roku 1263 v Akkonu uznána regentkou Jeruzalémského království. Zemřela již následujícího roku. Novým jeruzalémským regentem byl zvolen její syn Hugo, který tak spravoval jak Kyperské, tak království jeruzalémské. Regentství v Akkonu mělo však původně připadnout Hugovu prvnímu bratranci, Hugovi z Brienne, který byl synem Marie Kyperské, nejstarší dcery krále Huga I. Kyperského a tudíž byl právoplatným dědicem Kypru a po Hugovi II. i dědic jeruzalémské koruny. Haute cour však rozhodl ve prospěch Huga III., neboť byl nejbližším pokrevním příbuzným Isabelly de Lusignan.

Král Hugo II. Kyperský zemřel roku 1267 bez legitimního dědice. Protože Hugo z Brienne neuplatňoval své nároky na trůn, na trůn zbyl jen jediný možný kandidát - Hugo z Antiochie. Hugo byl 24. prosince 1267 korunován v katedrále svaté Sofie v Nikosii jako Hugo III. Poté, co byl na Sicílii popraven legitimní jeruzalémský král Konrád III., prohlásil se Hugo III. i jeruzalémským králem. 24. září 1269 byl, se souhlasem jeruzalémské královské rady, v Tyru Hugo korunován jeruzalémským králem. Král poté přijal původní příjmení své matky de Lusignan, aby tak dal najevo svou kontinuitu a legitimitu s kyperským královským rodem.

Jistá práva na jeruzalémský trůn si však mohla dělat i titulární antiochijská kněžna Marie. Ta však svá práva prodala katovi Konráda III., sicilskému králi Karlovi z Anjou. Ten se energicky chopil šance a do Svaté země vyslal svého emisara, sicilského Normana Rogera ze San Severina. Baroni a města Jeruzalémského království se tak rozdělila na dva tábory. Zatímco města Tyros a Bejrút se hlásily k Hugovi III., Akkon, Sidon a templáři uznávali za svého krále Karla z Anjou.

Hugo III. zemřel 24. března 1284 a nástupcem se stal jeho syn Jan. Král Hugo je pohřben v katedrále svaté Sofie v Nikosii.

[editovat] Rodina

23. ledna 1255 se Hugo oženil s Isabellou z Ibelinu, s níž měl jedenáct dětí:

Jan I. (zemřel 1285) nástupce Huga III. na kyperském a jeruzalémském trůnu
Bohemund de Lusignan (* 1268 v Tyru - 3. listopadu 1281, pohřben ve františkánském kostele v Nikosii
Jindřich II. (1271 – 31. srpen 1324), nástupce Jana I. na kypersko-jeruzalémský trůn
Amaury z Tyru (zemřel 5. června 1310), konetábl Jeruzaléma, který nastoupil za Jindřicha a stal se kyperským regentem
Marie de Lusignan (1273 – září, 1322 v Tortose, pohřbena v Barceloně)
Amaury de Lusignan (1274-1280 – krátce před 9. dubnem 1316), byl jeruzalémským konetáblem, jeho nástupcem byl roku 1303 a krátce poté nastoupil po svém bratrovi Amaurym z Tyru do funkce kyperského regenta a guvernéra
Guy de Lusignan (1275-1280 – 1303, pohřben v Nikosii), od roku 1291 byl kyperským konetáblem, 7. prosince 1291 se oženil s paní Bejrútu Eschivou z Ibelinu, (1253 – 1312), jeho dětmi byli:
- Hughues IV. de Lusignan, král Kypru
- Isabella de Lusignan (1296-1300 – after 1340), 21. července 1322 provdána za Oda z Dampierru, titulárního jeruzalémského konetábla (zemřel 1330)
Marguerite de Lusignan (ca 1276 – v Arménii, 1296), 9. ledna 1288 provdána za arménského krále Thorose III.
Alice de Lusignan (1277-1280 – 1324), provdána nškdy v letech 1292-1295 nebo 1292-1294 za Baliana z Ibelinu (zemřel 1315-1316), titulárního knížete z Galileje a Betléma
Helvis de Lusignan (zemřela ppo březnu 1324), provdána za Hethuma II. Arménského
Isabella de Lusignan (1280 – 1319), v letech 1285-1290 provdána za Konstantina z Negiru, pána Partzerpertu (zemřel roku 1308), a podruhé roku 1310 za arménského krále Ošina I., se kterým se rozvedla někdy kolem roku 1316