Ekonomika Moldavska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Moldovský leu

Moldavsko se v současnosti potýká s velkými ekonomickými problémy. Hrubý domácí produkt je zde nejnižší z evropských zemí. V zemi se platí Moldavským leu (počátkem roku 2008 měl hodnotu přibližně 1,55 Kč), za jehož stabilitu odpovídá Národní banka Moldavska.

[editovat] Historie

Východní polovina Moldávie, tedy Besarábie, jejíž území zaujímá dnešní Moldavsko, bylo tradičně chudou a suchou zemědělskou oblastí. Souhrou historických událostí mají dnes Moldavané vlastní stát, přestože mezi světovými válkami patřila Besarábie k tzv. Velkému Rumunsku a její obyvatelé se označovali za Rumuny. Po obsazení Besarábie sovětskými vojsky roku 1940 byly však svazky s Rumunskem násilně zpřetrhány. Vznikla zde Moldavská sovětská socialistická republika, součást Sovětského svazu. Na rozdíl od sousední Ukrajiny však neproběhla výraznější industrializace, nevznikla srovnatelná síť dopravních cest. Rozpad Sovětského svazu tedy znamenal pro moldavskou ekonomiku velmi silný otřes; dodnes je hlavním partnerem Rusko a separatistické Podněstří se hlásí ke komunismu. Po hluboké krizi 90. let, kdy zemi v ekonomických ukazatelích předstihla i Albánie, přichází pomalé zlepšení situace.

[editovat] Současnost

Hlavní město Kišiněv zbytek země silně ekonomicky převyšuje, ale jinak Moldavsko nemá dobré vyhlídky. Země nemá velký turistický potenciál (hory ani moře) a nikterak velké zásoby nerostných surovin. Má špatnou infrastrukturu a v zemi jsou velmi nízké platy, kvůli kterým ji opouštějí její obyvatelé (mnoho jich zvláště za socialismu pracovalo v Československu, nejvíce jich nyní pracuje v Rusku a Itálii) a zahraniční investoři zatím nejeví zájem přinést do země tolik potřebný kapitál. Objem peněz, které v zahraničí pracující Moldavané posílají svým rodinám domů, dvakrát převyšuje moldavský rozpočet. Není se čemu divit, v zahraničí Moldavané obvykle dostávají řádově vyšší plat, než ve své rodné zemi. V roce 2007 vykázal rozpočet saldo -200 000 000 MDL. Asi jediná naděje na rychlý ekonomický růst země je tedy vstup do Evropské unie, ten však v blízké budoucnosti pravděpodobně nenastane.

Související články obsahuje Portál Ekonomie

Ekonomika evropských zemí

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy ležící větší částí svého území v Asii