Ekonomika Kosova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek nebo jeho část obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení.

Ekonomika Kosova je jedna z nejslabších v Evropě.

I přes rozvoj v časech Jugoslávie bylo Kosovo stále nejzaostalejší částí země. Po pádu socialismu však místo reforem hospodářství přišla krize, kterou návíc zhoršily národnostní problémy mezi Srby a Albánci a poté i válka. Izolace některých částí země a rozvoj černé a šedé ekonomiky navíc celou situaci také zhoršují; zatím nevyřešený statut republiky odrazuje mnohé zahraniční investice.

[editovat] Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt a jeho růst od 90. let 20. století velmi kolísal; od záporných čísel až k dvouciferným kladným. Od roku 2004 je však vidět mírné oživení (tříprocentní růst). Zahraniční dluhy Kosova jsou značné, dosahují 70 % HDP. Mnoho obyvatel Kosova žije v zahraničí a část svých výdělků posílají zpět do vlasti; toto tvoří zhruba 13 % domácího produktu. Problémy s inflací vyřešilo zavedení eura. V době tzv. paralelního státu od roku 1992 kosovští Albánci odváděli část svých příjmů do pokladny národních struktur. ^[1]

[editovat] Ekonomické problémy

Od roku 1999, kdy je Kosovo pod správou OSN, přišly do země různé investice, většinou směřovaly do obchodu a stavebnického průmyslu. Velkým problémem je však nedostatečné a nespolehlivé zásobování elektrickou energií, což omezuje dnes tak malý soukromý sektor. Nezaměstnanost je velmi vysoká, její míra se pohybuje okolo 40 až 50 % práceschopného obyvatelstva. 37 % obyvatel žije pod hranicí chudoby; jedná se většinou o příslušníky národnostních menšin.

[editovat] Zahraniční obchod

Správu zahraničního obchodu a daní vykonávají úřady OSN UNMIK. Kosovo již není se Srbskem v celní unii, zato podepsalo smlouvu o volném obchodu s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Albánií a Republikou Makedonie. Právě s ní také kosovské podniky nejvíce obchodují.

[editovat] Černá a šedá ekonomika

Velkou část příjmů Kosova představuje šedá ekonomika. Jedná se zejména o obchod s drogami, prostituce, obchod se zbraněmi a kradenými auty. Do této sféry jsou zapojeni mnozí čelní představitelé Kosova, kteří jsou spojováni s kosovskoalbánskou mafií a s Kosovskou osvobozeneckou armádou.^[2]

[editovat] Reference

1. ↑ Patrik Girgle, Kosovo - stručná historie států, Nakladatelství Libri 2006
2. ↑ Jiří Dientsbier, Daň z krve, Nakladatelství Lidové noviny, 2002

Ekonomika evropských zemí

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy ležící větší částí svého území v Asii