Dějiny Lichtenštejnska
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lichtenštejnské knížectví je sice malý stát, přeto má dlouhou a nepřerušenou historii, za zajímavost lze považovat to, že se jeho hranice od roku 1434 nezměnily. Jeho dějiny jsou provázány s rakouskými, od roku 1919 se politicky orientuje na Švýcarsko.
Lichtenštejnsko bylo jako jako část Rhétie součástí římské říše. V průběhu 6. století toto území osídlili germánské kmeny. V 9. století se stalo součástí karolinské říše.
Po zániku švébského vévodství roku 1268 se oblast dnešního Lichtenštejnska stala přímo podřízenou císaři. Roku 1342 bylo na jeho území zformováno hrabství Vaduz. Na území Lictejnštejnska tak existovala až do roku 1719 dvě hrabství (Vaduz a Schellenberg), která podléhala císaři. Roku 1699 koupil hrabství Schellenberg třetí lichtenštejnský kníže Jan Adam a o devět let později (1708) přikoupil i hrabství Vaduz. V roce 1719 tato hrabství císař sloučil a povýšil je na knížectví, které bylo součástí Svaté říše římské. V tomto období sice Lichtenštejnové vlastnili toto knížectví, ale nijak se zde neangažovali a Lichtenštejnsko byl chudý a zaostalý, zemědělský kraj.
V době napoleonských válek (roku 1806) získalo Lichtenštejnsko nezávislost a připojilo se k Rýnskému spolku. Po mírových dohodách z roku 1815 se Lichtenštejnsko připojilo k Německému spolku, jehož členem bylo až do roku 1866, kdy vznikla celní unie s Rakousko-Uherskem. Roku 1868 Lichtenštejnsko rozpustilo svou osmdesátičlennou armádu a vyhlásilo neutralitu, tu potvrdilo ještě roku 1914, kdy dokonce vyhlásilo trvalou neutralitu, která trvá dodnes. Po první světové válce se Lichtenštejnsko začalo orientovat na Švýcarsko, se kterým roku 1924 podepsalo celní dohodu.
Lichtenštejnsko se dlouhou dobu nezapojovalo do žádných světových politických organizací, teprve roku 1990 se stalo členem OSN.
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr
