Dějiny Arménie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti historie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
[editovat] Starší historie
Původ Arménů je nejasný, nejpřesněji se o nich vyjadřují antičtí autoři. Podle Herodota přišli do oblasti hory Ararat a jezera Van někdy v 9. - 7. století před Kristem, ale není jasné, zda území kontrolovali. Je ale téměř jisté, že se minimálně etnicky podíleli na existenci říše Urartu[zdroj?]. Další období arménské historie má mnoho interpretací, je typické boji i spoluprácí s následníky alexandrijské říše - jak seleukovská, tak Perská říše ovládaly Arménii podle toho, jak byly silné. Od úplné nadvlády na jedné straně, až po letmé kontroly zejména pomocí nepravidelných daní. V roce 301 se Arménie díky působení svatého Řehoře na panovníka Tiridata stala prvním křesťanským státem na světě, a to o pár desetiletí dříve, než Římská říše. Pro křesťanství v Arménii byly určující dva výrazné vlivy - expanzivní politika perských Sásánovců, respektive krvavé boje s nimi, a ideologický konflikt mezi východním a západním křesťanstvím. Arméni sice ještě byli přítomni na koncilu v Nikáji, ale poté ztratili s hlavním křesťanským proudem kontakt[zdroj?]. Od této chvíle můžeme arménské křesťanství označit za ortodoxní v původním slova smyslu. Arménští křesťané se věroučně odlišují od pravoslavné i katolické církve. Naopak blízká je místní církev k egyptské koptské církvi a arménskému pojetí byli nakloněni i věrozvěsti Cyril a Metoděj[zdroj?]. Vliv církve na identitu Arménů je stěžejní[zdroj?], naposledy se ukázal ve 20. století při turecké genocidě a při sérii konfliktů po rozpadu SSSR.
[editovat] Moderní dějiny
Politické neúspěchy Osmanské říše v Evropě na konci 19. století vedly Turky k posilování jejich vlivu v Zakavkazí. Na přelomu 19. a 20. století došlo ke genocidě Arménů s následnou arménskou emigrační vlnou. Podle arménských údajů zahynulo 1,5 miliónu Arménů. Celá Arménie je poseta chačkary - neopakovatelnými kamennými kříži, z nichž každý symbolizuje jednoho mrtvého při turecké genocidě[zdroj?]. Arménská komunita žije dodnes v diaspoře, zejména v USA. Někteří emigranti či jejich potomci dosáhli v nových zemích významného úspěchu - například spisovatel William Saroyan. V roce 2001 se udává počet arménských emigrantů na 7 250 000, zatímco v Arménii žijí necelé 4 milióny. Po vzniku Sovětského svazu se Arméni na více než 70 let ocitli v područí sovětského komunismu, který byl v oblasti Zakavkazí považován za pokračování ruského imperialismu. Ovšem to hovoříme jen o východní Arménii, ta západní leží na území dnešního Turecka. Národnostní problémy, které vznikaly i na základě náboženských střetů, byly v době komunismu drženy pod pokličkou. Ale ještě před rozpadem SSSR se objevily boje mezi Ázerbajdžánci a Armény. Na jedné straně existuje Nachičevanská enkláva Ázerbajdžánců, obklopená Armény - na druhé straně bývalá azerbajdžánská autonomní oblast Náhorní Karabach, obklopená ázerbajdžánskými muslimy. Nezávislý stát Náhorní Karabach uznává jen jerevanská vláda a je výsledkem vítězné války, ukončené příměřím v roce 1994. Mír dosud uzavřen nebyl a tak se tato oblast řadí k potencionálním zdrojům neklidu ve světě.
Afghánistán • Arménie² • Ázerbájdžán¹ • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt³ • Filipíny • Gruzie¹ • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán¹ • Kuvajt • Kypr² • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Dějiny Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Palestinská autonomie • Rusko¹ • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Tchaj-wan (Čínská republika) • Turecko¹ • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr
