ebooksgratis.com

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Dějiny Indie - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Dějiny Indie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dějiny Indie sahají hluboko do minulosti, přičemž jedna z prvních známých kultur byla harappská kultura, která se kolem 3. tisíciletí př. n. l. začala usidlovat v poříčí Indu. Trvala pravděpodobně až do poloviny 2. tisíciletí př. n. l., kdy z dosud neznámých příčin zaniká. Již za existence harappské kultury Indii započali osidlovat Árjové.

První zmínka o Indii pochází až ze 6. století př. n. l., kdy se o ní zmínil perský král Dárajavauš. V této době také v prostředí brahmánismu vzniká buddhismus, který byl v pozdějším období vytlačen hinduismem a islámem.

Ve 4. století př. n. l. se do Indie dostal Alexandr Veliký, o století později nejednotnou říši sjednotila vládnoucí dynastie Maurjů, z nichž se asi nejznámějším stal král Ašóka. Následovalo množství vládnoucích dynastií, které se u moci často střídali. Vrcholu dosáhla starověká Indie za vlády dynastie Guptovců.

Od 15. století se do Indie dostávají evropané a zakládají zde první kolonie. Od 16. století pak Britové začala kolonizovat celou zemi. Vrcholem tohoto procesu bylo 19. století a vznik Britské Indie.

[editovat] Indie ve 20. století

V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na Západní Pákistán a Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) a Indii. Díky ústavě z roku 1950 je dnes samostatná Indie demokratickou republikou. Problémem mezi Pákistánem a Indií byla po celou druhou polovinu 20. století oblast Kašmíru, na který si dělaly nárok obě země. Dodnes je Kašmír politicky rozdělenou oblastí.

Více informací o konfliktu v Kašmíru a dějinách Indie během tohoto konfliktu najdete v těchto článcích:

[editovat] Literatura


aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -