Bratři Mašínové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek nebo jeho část obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení.

Ctirad Mašín

Josef Mašín

Bratři Ctirad Mašín (* 11. srpna 1930) a Josef Mašín (* 8. března 1932) jsou syny generála Josefa Mašína.

V roce 1945 byli bratři vyznamenáni prezidentem Edvardem Benešem čs. medailí Za chrabrost za „osobní statečnost v době války“. Jsou však známi především svým ozbrojeným útěkem z komunistického Československa přes východní Německo do západního Berlína v roce 1953. Český premiér Mirek Topolánek ocenil tento čin čestnou plaketou, kterou předal 28. února 2008 ve Spojených státech Josefu Mašínovi.

Po únoru 1948 pokračovali v ozbrojeném odboji, tentokrát proti komunistům. Ctirad a Josef Mašínovi byli za žertovnou debatu o schopnosti před nimi stojícího vraku letadla, považovanou jako záměr uprchnout na Západ po nějakou dobu vězněni, Ctirad byl nasazen i v uranových dolech v Jáchymově.

[editovat] Posloupnost událostí před útěkem

13. září 1951 v Chlumci nad Cidlinou zabit příslušník SNB Oldřich Kašík při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní.
28. září 1951 v Čelákovicích podřezán svázaný příslušník SNB strážmistr Jaroslav Honzátko při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní.Tento čin Mašínů je nejčastěji odsuzován, neboť i v případě vyhlášeného válečného stavu by se v souladu s Úmluvou o zacházení s válečnými zajatci z roku 1929 jednalo popravou bezbranného zajatce o válečný zločin. Na druhé straně při partyzánské válce je takové zacházení ze zajatci běžné, neboť si je žádá vojenská nutnost, a za druhé světové války je navzdory právnímu pohledu praktikovaly všechny strany konfliktu, včetně českých a slovenských partyzánů - a právě takovéto činy protinacistického odboje vyviňoval zákon č. 115/1946 Sb.
2. srpna 1952 mezi Čáslaví a Hedvikovem byl zastřelen svou zbraní pokladník Kovolisu Josef Rošický při přepadení vozu vezoucího výplaty pro zaměstnance do Hedvikova. Ozbrojený pokladník bránil peníze před Mašíny, kteří byli převlečeni do uniforem Lidových milicí. Mašíni se dnes hájí, že šlo o vysoce postaveného milicionáře, ale v tomto případě došlo k záměně jmen, milicionář se jmenoval Rosický a Mašínové zastřelili bezpartijního nečlena milicí Rošického. Podle některých svědectví si za uloupené peníze (cca 900 000 korun) pořídili motorky, kožené boty, módní oblečení a jeden z členů skupiny si měl nechat zavést vodovod v domě a koupit rozkládací gauč.^[1]^[2]^[3]^[4]
7. září 1953 na Olomoucku po zapálení 11 stohů byl těžce zraněn hasič a příslušník Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti Lecián, který se pokusil Mašíny zadržet (přišel o oko).

[editovat] Útěk z Československa

Teprve v roce 1953 se jejich pětičlenná skupinka rozhodla utéct z Československa, byla však brzy odhalena a pronásledována vojskem a příslušníky bezpečnostních sil. V říjnu 1953 v tehdejší NDR byli ve stanici Urzo zastřeleni komisaři H. Grumini a M. Lehman, další policista byl těžce zraněn. Potom byli zastřeleni policisté H. Hoffmann a H. Sunckel.

Dva členové skupinky Václav Švéda a Zbyněk Janata byli v sovětské zóně Německa dopadeni a vydáni do Československa, kde pak byli popraveni. Bratři Mašínové a poslední člen skupiny Milan Paumer úspěšně dorazili do západního Berlína. Později, v USA, se všichni tři přeživší členové skupiny přihlásili do americké armády se záměrem pokračovat v protikomunistickém odboji.

Jelikož při přípravě útěku a při něm zabili celkem šest ozbrojených lidí (dva příslušníky bezpečnosti a ozbrojeného pokladníka, který vezl výplaty, tři příslušníky východoněmeckých ozbrojených složek), je dodnes ta část české veřejnosti, kterou kauza zajímá, rozdělena na dva tábory, z nichž jeden považuje skupinu bratrů Mašínů za vrahy, zatímco druhý za národní hrdiny, kteří vedli legitimní ozbrojený odboj proti totalitnímu komunistickému režimu.

[editovat] Vyznamenání

V roce 1945 vyznamenání Dr. Edvarda Beneše za "osobní statečnost v době války" čs. medaile Za chrabrost.
Nově vytvořená Plaketa předsedy vlády České republiky - udělena 28.února 2008 premiérem Topolánkem. Podle svých slov jí Topolánek udělil, aniž by svůj záměr s někým konzultoval.

Vyznamenání od Miroslava Topolánka vzbudilo novou vlnu diskuze o třetím odboji, mnohé veřejně známé osoby však s vyznamenáním nesouhlasily[1] [2].

[editovat] Literatura

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Ctirad Mašín

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Josef Mašín

Barbara Masin: Odkaz, Mladá Fronta, Praha 2005, ISBN 80-204-1248-4
Jan Novák: Zatím dobrý, Petrov, Brno 2004, ISBN 80-7227-194-6
Sborník Za svobodu a demokracii 3.díl – Protikomunistický odboj, editoři Doc. Weber a PhD. Babka, UK 2002
Zdena Mašínová, Rudolf Martin: Čtyři české osudy, Paseka, Praha 2001, ISBN 80-7185-403-4
Ota Rambousek: Jenom ne strach, Nezávislé tiskové středisko, 1990
Jan Němeček: Mašínové – zpráva o dvou generacích, Torst, 1998

anglicky:

Barbara Masin: Gauntlet, Naval Institute Press, 2006, ISBN 1-59114-515-5
(A date with destiny – review in The Prague Post, 9.8.2006)
http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_11587.html

[editovat] Dokumentární filmy

Dokumentární filmy Martina Vadase „o činnosti odbojové skupiny bratří Mašínů a jejich rozporuplném přijetí v postkomunistickém Česku“:

Proti komunismu se zbraní v ruce, se vstupy JUDr. Pavla Bretta, zástupce ředitele ÚDV, historiků Dr. Jana Němečka, Dr. Jiřího Pernese a d. (ČT 1999)
Země bez hrdinů, země bez zločinců… (ČT 1996)

[editovat] Další tematická díla

Třicet případů majora Zemana, díl 8 (Strach) - propagandistické dílo, které bylo inspirováno činností skupiny bratrů Mašínů. Jeho účelem bylo pošpinit je i případné další jejich následovníky. Mezi stoupenci bratrů Mašínů je velmi rozšířen názor, že za odporem velké části české veřejnosti k Mašínům je přetrvávající vliv tohoto díla a nepravdivého obrazu, který o nich poskytlo^[zdroj?].