Německá demokratická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

vlajka (1959-1990) státní znak NDR vlajka předsedy Státní rady NDR (1960-1990) státní vlajka NDR (1949-1959)
Poloha NDR v Evropě
Země NDR 1947-1952 (hranice a popisy černě) a po sjednocení v letech 1990-1994 (červeně)
Základní údaje
Úřední jazyk	Němčina
Hlavní město	Východní Berlín (1 200 000 obyvatel)
Rozloha	108 333 km²
Obyvatelstvo (1989)	17 000 000
Hustota zalidnění	154/km²
Ústava	7. října 1949
Měna	1 marka NDR = 100 fenigů
Časové pásmo  - v létě	GMT +1 GMT +2
Státní hymna	Auferstanden aus Ruinen (Založeno na ruinách)
Telefonní předvolba	+37 (historická)

Německá demokratická republika (NDR, „východní Německo“, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik) byla od 7. října 1949 lidově demokratickým (socialistickým, komunistickým) státem na území sovětské okupační zóny Německa a východního sektoru Berlína. 3. října 1990 se stala součástí Spolkové republiky Německo.

Obsah 1 Administrativní členění 2 Historie 3 Zánik NDR 4 Historické zajímavosti 4.1 Aktuální 5 Externí odkazy 6 Reference

[editovat] Administrativní členění

Od 7. října 1949 do 22. července 1952 formálně federace složená ze 6 zemí (Länder): Berlín, Braniborsko, Durynsko, Meklenbursko, Sasko, Sasko-Anhaltsko

Postupně docházelo k čím dál silnější centralizaci^[1] a zákonem „Gesetz über die weitere Demokratisierung des Aufbaus und der Arbeitsweise der staatlichen Organe in den Ländern der Deutschen Demokratischen Republik“ ^[2] z 23. července 1952 (který vstoupil okamžitě v platnost) pak dochází na území NDR k definitivnímu odstranění posledních zbytků federalismu a přeměně NDR v centralistický stát a k faktickému zrušení zemí. 25. července 1952 se ve všech dosavadních zemích NDR konaly poslední schůze zemských sněmů. Ty měly nyní za úkol odhlasovat zákony stanovující nové rozdělení na kraje a okresy, které již nerespektovaly stávající hranice zemí, které byly až na výjimky historické (ještě z dob Vídeňského kongresu; a v případě tehdejších Meklenbursko-Braniborských hranic staré řadu staletí).

NDR se pak členila na 15 krajů (Bezirke): Berlín, Hlavní město NDR, Drážďany, Karl-Marx-Stadt, Lipsko, Gera, Erfurt, Suhl, Halle, Magdeburg, Chotěbuz, Postupim, Frankfurt nad Odrou, Neubrandenburg, Schwerin, Rostock. Ty se dále členily na okresy (Kreise) a městské okresy (Stadtkreise).

[editovat] Historie

Po porážce Německa spojenci bylo obsazené území rozděleno do čtyř okupačních zon. Vlivem rivality SSSR a USA se okupační správa nemohla dohodnout na provedení výměny říšské marky za marku novou. Peněžní reforma byla jen vyústěním sporů mezi západem a východem. V září 1949 byla vyhlášena Spolková republika Německo, načež v říjnu téhož roku, jako reakce na tento čin, byla vyhlášena se svolením sovětského vedení Německá demokratická republika. V nově vzniklém státu měla vedoucí úlohu Jednotná socialistická strana Německa v čele s Waltrem Ulbrichtem. Jediným prezidentem NDR byl Wilhelm Pieck (po jeho smrti v roce 1960 byl úřad zrušen). Rok 1953 byl pestrý. Po smrti J.V.Stalina a nástupu nové garnitury ve vedení SSSR, bylo očekáváno celkové uvolnění. Tužby lidu se však nenaplnovaly, a pod počáteční záminkou protestu berlínských dělníků na zvyšování výroby, se 16.června 1953 zvedla vlna celostátních demonstrací. Byly to tak silné protesty, že okupační správa musela na demonstrany poslat okupační síly dislokované na území NDR. Rok 1956 byl pro NDR zlomový, protože v tomto roce byla oficiálně založena Národní lidová armáda NDR, jako reakce na založení a vztup Bundeswehru do [[NATO]. Na počátku 60.let byla NDR představena před problém s emigrací přes hlavní město Berlín, jež bylo rozděleno na dvě části (východní a západní). Vedení státu na nátlak z ostatních socialistických států, se rozhodlo uzavřít hranice Berlína neproniknutelnou zdí. Američané s postavením Berlínská zed počítali, ale nepředpokládali tak rychlou akci vedení NDR. Brzy rána 13.srpna 1961 obsadila Wolkspolizei a NVA hranice mezi Západnbím a Východním Německem. Důvod k takovým opatřením bylo zahájení stavby Berlínské zdi, jež měla zastavit migraci obyvatel NDR na západ. Hospodářské těžkosti socialistického tábora z let 1960 až 1963, vydly k zavedení revoluční Nové ekonomické politiky , která přinesla výrazné pozvednutí životní úrovně. Se demokratizací systénu v ČSSR v roce 1968 nastává u většiny komunistických stran obava, aby se tyto snahy nerozšířily i do jejich republik. Proto v červenci 1968 posílá vedení SED a dalších čtyř komunistických stran varovný tzv. Varšavský dopis československému vedení. I přes varování, ale změny pokračují,je proto rozhodnuto o vojenské intervenci. Vpád do ČSSR se zůčastnuje pět zemí Varšavské smlouvy, táké i NDR. Po dvouch měsících pobytu se vojská čtyř zemí stahují zpět na své území, avša zna území zůstává vojska SSSR. Roku 1973 byl odvolán dosavadní generální tajemník SED Walter Ulbrich,. pro svůj vysoký věk a obstarožní názory. Na jeho místo nastupuje Erich Honecker. Za jeho vlády

[editovat] Zánik NDR

3. října 1990 pak dochází ke sjednocení se Spolkovou republikou, přičemž byly země obnoveny a Východní Berlín byl sjednocen se Západním Berlínem do jednotné spolkové země. Nedošlo však k obnově historických hranic zemí (viz mapa spolkových zemí v letech 1990-1993).

[editovat] Historické zajímavosti

• Berlínská zeď, Checkpoint Charlie, Památník Berlín-Hohenschönhausen
• Drážďany, Karl-Marx-Stadt
• Trabant

[editovat] Aktuální

NDR je v diskusi o dopingových skandálech označována jako „Německá dopingová republika“ – viz též Ines Geipel.

[editovat] Externí odkazy

• Mapa zemí (Länder)
• Mapa krajů (Bezirke)
• První, ještě federalistická ústava NDR (německy)
• Poslední opět federalistická ústava NDR z dubna 1990 (německy)
• Povstání dělníků v NDR (17. červen 1953)
• 17. Juni 1953 - 17. červen 1953. Bibliographical database of the international literature

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.sachsen.de/de/bf/verwaltung/archivverwaltung/v2/archive/dresden/1113.htm
2. ↑ http://www.documentarchiv.de/ddr/1952/aufloesung-laender_ges.html