Alžběta Uherská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Alžběta Uherská
Česká kněžna
Úmrtí	12. leden po 1189
Přechůdce	I. Judita Durynská II. Eliška Polská
Následník	I. Eliška Polská II. Hellicha z Wittelsbachu
Manželé	Bedřich
Dynastie	Arpádovci
Otec	Gejza II. Uherský
Matka	Eufrozina Kyjevská

Alžběta Uherská (datum narození neznámé - 12. leden po 1189) byla manželka knížete Bedřicha a česká kněžna.

Obsah 1 Původ 2 Česká kněžna 3 Potomci 4 Literatura

[editovat] Původ

Alžběta byla dcera uherského krále Gejzy II. a Eufroziny Kyjevské, pocházela z rodu Arpádovců. Dva z jejích bratří se stali uherskými králi - Béla III. a Štěpán III. Pozdější královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I., byla dcerou Bély III. a tedy Alžbětinou neteří.

[editovat] Česká kněžna

Za pozdějšího knížete Bedřicha se Alžběta vdala zřejmě roku 1157, už v době panování jeho otce Vladislava II. Českou kněžnou se stala poprvé v roce 1172, ale už o devět měsíců později po Bedřichově sesazení odjela za tchánem a tchyní do Durynska.

V roce 1178 se Bedřichovi naskytla nová šance a s podporou císaře Barbarossy, u jehož dvora se zdržoval, se znovu stal knížetem. Když Bedřich odjel na dvorský sněm do Wűrzburgu v roce 1179, svěřil své ženě správu Čech. Sotva ovšem odjel, sesazený Soběslav II. se pokusil dobýt Prahu, ovšem Alžběta ji uhájila. Bedřich se vrátil do země a i když byl poražen u Loděnic, s podporou Konráda II. Oty, kterou snad pomáhala zajistit i kněžna, bitvu v Praze nakonec vyhrál. Po bitvě dala Alžběta postavit na místě boje kostel Jana Evangelisty Na bojišti.

Emancipovaná kněžna na knížecí listiny připojovala svou pečeti a byla Bedřichovým rádcem. Přesto ovšem jejich vláda úspěšná nebyla, protože postupně se český stát rozpadl na Čechy, Moravu a pražské biskupství.

Roku 1184 uhájila Alžběta Pražský hrad znovu, proti bratrovi Soběslava II. Václavovi. Bedřich Václava s pomocí svého bratra Vojtěcha a rakouského vévody Leopolda V. z Čech vytlačil.

Po Bedřichově smrti v roce 1189 žádala Alžběta na Konrádu II. olomoucký úděl, jinak mu odmítala Pražský hrad vydat. Konrád souhlasil, ale jakmile se ocitl na hradě, své rozhodnutí změnil. Nekrologium kláštera v Doksanech uvádí, že kněžna Alžběta zemřela 12. ledna, ne však kterého roku.

[editovat] Potomci

• Vratislav († 1180)
• Žofie (* před 1176-1195)

∞ 1186 Albrecht I. Míšeňský (1158-1195)

• Helena-Eirene

∞ 1164 Petr Komnénovec (Petraliphas Komnenos), syn byzantského císaře Manuela I.

• Olga († asi 1163)
• Markéta († asi 1183)
• Ludmila Přemyslovna (1170-1240), bavorská vévodkyně

∞ 1189 Albrecht z Bogenu († 1198)

∞ 1204 Ludvík I. Kelheimský/Bavorský (1173-1231)

[editovat] Literatura

• ŽEMLIČKA, J. Čechy v době knížecí 1044–1198. Praha : NLN, 2002. 660 s. ISBN 80-7106-196-4.

Česká kněžna
Předchůdkyně: Judita Durynská	1172- 1173	Nástupkyně: Eliška Polská
Předchůdkyně: Eliška Polská	1178- 1189	Nástupkyně: Hellicha z Wittelsbachu