Soběslav II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Soběslav II.
Český kníže
Doba vlády	I. 1172 - 1173 II. 1178 - 1189
Narození	asi 1128
	Praha
Úmrtí	29. leden 1180
Přechůdce	Bedřich
Následník	Bedřich
Manželky	Eliška Polská (1173/7-1180)
Dynastie	Přemyslovci
Otec	Soběslav I.
Matka	Adleyta Arpádovna

Soběslav II. (asi 1128 – 29. leden 1180) byl český kníže (1173–1178) z dynastie Přemyslovců, druhorozený syn Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské

Obsah 1 Před nástupem na trůn 2 Kníže Soběslav II. 3 Genealogie 4 Literatura 5 Externí odkazy

[editovat] Před nástupem na trůn

Soběslav odešel po smrti svého otce z Čech. Během výpravy knížete Vladislava II. na II. křížové výpravě se snažil v roce 1148 získat trůn, byl ale zatčen Děpoltem I. a vězněn na hradě Přimda.

Roku 1150 se Soběslavovi podařilo utéct a nalézt útulek na dvoře Friedricha Barbarossy. Roku 1161 obsadil Olomouc. Vladislav nedokázal Soběslava porazit a pozval ho proto do Prahy. Zde byl znovu vzat do zajetí a opět držen na hradě Přimda až do r. 1173 (Vladislav tak činil především z toho důvodu, že Soběslav byl v té době po něm nejstarším Přemyslovcem), kdy musel být propuštěn na příkaz císaře.

Už roku 1172 si ale Vladislav II. si zajistil podporu šlechty a na sklonku roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu svému synovi Bedřichovi. V českých zemích ovšem platilo ještě v té době nástupnické právo seniorátu, proto nebyl Bedřich dle tohoto práva právoplatným nástupcem svého otce. Císař ovšem na přímluvu Soběslavovců zbavil Bedřicha moci a za českého knížete určil Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi. Změna na trůně měla tentokrát jedinou obět - Soběslavova věznitele na Přimdě Konráda Šturma, který byl setnut.

[editovat] Kníže Soběslav II.

Příbuzenstvo
otec	Soběslav I.
matka	Adleyta Arpádovna
manželka	Eliška Polská
bratr	Oldřich
bratr	Václav II.
bratranec	Vladislav II.

Ačkoliv Soběslav II. je znám jako „kníže sedláků“, jeho sympatie k neurozenému stavu je třeba brát s rezervou. Spíše české šlechtě nedůvěřoval. Nejspíš nechoval ani příliš důvěry v císaře Barbarossu, protože se nezúčastnil jediného jeho dvorského sjezdu. Kníže podporoval církev (dary Plasům, imunita johanitům) a jako první udělil práva pražským Němcům.

Nový kníže byl brzy ze strany Barbarossy zatažen do sporu mezi císařem a papežem. Roku 1176 přepadl společně s Konrádem II. Otou Rakousko, když se dostal do sporů o Vitorazko, které sice náleželo k českému knížectví, ale rakouskou kolonizací z něj ubývalo. Spojemcem proti rakouskému vévodovi Jindřichovi II. mu byli uherský král Béla III. a štýrský vévoda Ota. Tím ovšem na sebe Soběslav II. přivolal klatbu papeže Alexandra III. Aby císař zlepšil vztahy s papežem, sesadil roku 1178 knížete Soběslava z trůnu. Bedřich uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno, také šlechta si zvolila staronového knížete Bedřicha.

V následujícím desetiletí došlo v zemi k hluboké vnitropolitické krizi. Bedřich vtáhnul na Moravu a r. 1178 se zmocnil Prahy. Když byl Bedřich císařem povolán do Švábska, pokoušel se Soběslav dobýt Pražský hrad. Nejprve došlo v lednu 1179 mezi Bedřichem a Soběslavem k bitvám u Loděnice (u Berouna) a v Praze Na bojišti, ze kterých vyšel vítězně Bedřich. Na Moravě mezitím posiloval moc Konrád II. Ota z linie znojemských Přemyslovců, jemuž se podařilo spojit moravské úděly v jeden celek.

Soběslav II. utekl do zahraničí, kde r. 1180 zemřel a zanechal po sobě bezdětnou ženu Elišku, dceru polského knížete Měška III.

[editovat] Genealogie

Vratislav II. zm. 14. ledna 1092

Svatava Polská nar. asi 1046-1048 zm. 1. září 1126

Almuš Uherský

Predslava Kyjevská

Soběslav I. nar. kolem 1075? zm. 14. února 1140

Adleyta Arpádovna zm. 15. září 1140

Soběslav II. nar. asi 1128 zm. 29. leden 1180

[editovat] Literatura

• ŽEMLIČKA, J. Čechy v době knížecí 1044–1198. Praha : NLN, 2002. 660 s. ISBN 80-7106-196-4.

[editovat] Externí odkazy

• Soběslav II. na e-stredovek.cz
• Vláda Bedřicha a Soběslava II.