Svatava Polská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Svatava Polská | ||
|---|---|---|
| Česká kněžna a královna | ||
 |
||
| Svatava Polská, jak ji zpodobnil Jan Matejko. | ||
| Korunovace | 1085 | |
| Narození | asi 1046-1048 | |
| Úmrtí | 1. září 1126 | |
| Praha | ||
| Pochována | Vyšehrad | |
| Přechůdce | Adléta Uherská | |
| Následník | Virpirka z Tenglingu | |
| Panovník | Vratislav II. | |
| Dynastie | Piastovci | |
| Otec | Kazimír I. Obnovitel | |
| Matka | Dobroněga Kyjevská | |
Svatava Polská (asi 1046-1048 - 1. září 1126) byla třetí manželkou Vratislava II. a od roku 1085 první českou královnou.
Obsah |
[editovat] Původ
Svatava byla dcerou polského knížete Kazimíra I. a jeho choti Dobroněgy Kyjevské, dcery Vladimíra I. Kyjevského, a po prababičce Doubravce byla spřízněna s Přemyslovci. Jejími bratry byli polští panovníci Boleslav II. Smělý a Vladislav I. Heřman.
[editovat] Svatba s Vratislavem
Ke sňatku Svatavy s Vratislavem došlo zřejmě v roce 1062, rok po smrti předchozí kněžny, Vratislavovy druhé manželky Adléty Uherské. Jeho první manželka zemřela při předčasném porodu poté, co ji Spytihněv II. věznil. Podle německých historicků bylo Svatavě v době sňatku asi 15 let, podle Oswalda Balzera 19 až 22.
Důvodem ke svatbě bylo zachování neutrality Čech v polsko-německém konfliktu a Vratislav tak potvrdil přátelské vztahy se Svataviným bratrem, polským knížetem (později králem) Boleslavem II. Smělým, se kterým ale Vratislav později bojoval o česko-polské hranice.
[editovat] Kněžna Svatava
K Vratislavovým čtyřem dětem Svatava přidala Boleslava, Bořivoje, Vladislava, Soběslava a Juditu. Nejmladší potomek, Soběslav, se narodil zřejmě v roce 1075. V té době už byla Svatava relativně zralou ženou, proto snad měla k nejmladšímu synovi poněkud jiný vztah. Bořivoj, Vladislav a Soběslav se stali knížaty v neklidných letech po smrti jejich otce, Juditu její otec provdal za svého přítele a rádce Wiprechta Grojčského.
O manželce knížete se ovšem nezachovalo z této doby příliš zpráv, snad jen ta, že podporovala vyšehradskou kapitulu.
[editovat] Korunovace
15. června 1085 trevírský arcibiskup Egilbert Vratislava korunoval králem a Svatava se po tak jeho boku stala první českou královnou. Kosmas k této události píše: Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými odznaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho.
[editovat] Vdova
Svatava ovdověla v roce 1092 a přihlížela poté bojům mezi členy přemyslovského rodu. V roce 1111 sehrála roli při jednání Vladislava I. s Boleslavem III. Křivoústým. Po králově smrti Svatava také usmiřovala své nejmladší syny Soběslava a Vladislava.
V roce 1125 umírající Vladislav I. potvrdil jako svého nástupce Otu II. Olomouckého, jehož nástupnictví podporovala také Vladislavova manželka Richenza z Bergu. Teprve zásah královny matky jeho rozhodnutí změnil. Po velkém nátlaku, k němuž se připojil i Svatavin přítel biskup Ota Bamberský, se umírající kníže s bratrem smířil, i když velice nerad.
Svatava, která byla více než 30 let vdovou, ještě zažila vítězství svého syna Soběslava v bitvě u Chlumce a zemřela 1. září 1126. Pohřbená je stejně jako její manžel na Vyšehradě v kostele sv. Petra a Pavla.
[editovat] Potomci
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
Z pěti známých dětí Vratislava II. a Svatavy se všechny dožily dospělosti.
[editovat] Literatura
- VANÍČEK, V. Vratislav II. (I.) První český král. Praha: Vyšehrad, 2004.
- KAREŠOVÁ, Z.; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. 1. vyd. Praha : X-Egem, 1996.
[editovat] Externí odkazy
| Česká kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Adléta Uherská |
1062 - 1085 | Nástupkyně: Virpirka z Tenglingu |
| Česká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: - |
1085 - 1092 | Nástupkyně: Judita Durynská |
