Piastovci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Piastovci byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.
Svůj původ odvozovali od bájného Piasta, oráče z hnězdenského podhradí. Polsku vládli do roku 1370, vedlejší větve Piastovců se udržely dále v samostatném mazovském knížectví (vévodství) a ve Slezsku. Mazovští Piastovci vymřeli po meči vévodou Janem IV. roku 1526. Slezské větve vymíraly postupně: 1335 vratislavská, 1368 svídnická, 1492 olešnická, 1504 hlohovská, 1532 opolská, 1625 těšínská a poslední břežsko-lehnická roku 1675 vévodou Jiřím IV. Vilémem, který byl posledním mužským příslušníkem dynastie Piastovců vůbec. Poslední Piastovna, sestra Jiřího IV. Viléma Karolína, žila do roku 1707.
- Bájná knížata: Piast, Siemowit, Lestko, Siemomysł
- První historicky doložený piastovský kníže: Měšek I. († 992)
- První polský král Boleslav I. Chrabrý (992-1026)
- Poslední panující Piastovec: Kazimír III. Veliký (1333-1370)
Obsah |
[editovat] Pověst o původu dynastie
Podle pověsti vládl v dávných letech v Hnězdně zlý vládce Popiel. Byl však vyhnán a na jeho místo nastoupil rolník z hnězdenského podhradí jménem Piast. Jeho potomci vládli v Hnězdnu dále a postupně zde vytvořili stát. Tuto pověst zachytil počátkem 12. století v díle Polská kronika (Chronicon Polonorum) Gall Anonym (Gallus Anonimus), neznámý autor, nazývaný tak pro svůj pravděpodobný francouzský původ. Psal na zakázku knížete Boleslava III. Křivoústého.
V pověsti se zřejmě mlhavě odrážejí boje mezi mocným kmenovým svazem Goplanů a jejich nejsilnějšími protivníky Lenčici, které si dočasně podrobili. Usuzuje se, že Popiel mohl být představitelem Goplanů, kteří vytlačili Lenčice z jejich sídla Hnězdna. Lenčici se sem později vrátili a začali kolem Hnězdna sjednocovat další západoslovanské kmeny.
Motiv knížete - zakladatele, který je rolnického původu, je typický pro pověsti západních Slovanů. Prvním představitelem rodu je nejenom u polských Piastovců, ale také u českých Přemyslovců a u slovanské knížecí dynastie v Korutanech.
[editovat] Polští vládci z dynastie Piastovců
- Siemowit (9. století – nedoloženo)
- Lestek (Lešek) (9. až 10. století – nedoloženo)
- Siemomysł (10 století - nedoloženo)
- Měšek I. (960? - 992 – první historicky doložený vládce)
- Boleslav Chrabrý (992 - 1025)
- Měšek II. Lambert (1025 – 1031)
- Bezprym 1031 – 1032)
- Měšek II Lambert (1032 – 1034)
- Kazimír I. Obnovitel (1039 – 1058)
- Boleslav II. Smělý (1058 –1079)
- Vladislav I. Herman (1079 –1102)
- Zbygněv (1102 – 1107)
- Boleslav III. Křivoústý (1102 – 1138)
- Vladislav II. Vyhnanec (1138 – 1146)
- Boleslav IV. Kučeravý (1146 –1173)
- Měšek III. Starý (1173 – 1177)
- Kazimír II. Spravedlivý (1177 – 1194)
- Lešek I. Bílý (1194 –1202)
- Vladislav III. Dlouhán (1202 –1206)
- Lešek I. Bílý (1206 – 1210)
- Měšek IV. Křivonohý (1210 – 1211)
- Lešek I. Bílý (1211 – 1227)
- Vladislav III. Dlouhán (1227 – 1229)
- Konrád I . Mazovský (1229 – 1232)
- Jindřich I. Bradatý (1232 – 1238)
- Jindřich II. Pobožný (1238 – 1241)
- Konrád I . Mazovský (1241 – 1243)
- Boleslav V. Stydlivý (1243 –1279)
- Lešek II. Černý (1279 – 1288)
- Jindřich IV. Probus (1288 – 1290)
- Přemysl II. Velkopolský (1290 – 1296)
Dynastie přerušena vládou Přemyslovců: Václav II. (1291 – 1305) a Václav III. (1305 – 1306)
- Vladislav I. Lokýtek (1306 – 1333)
- Kazimír III. Veliký (1333 – 1370)
Následovala dynastie Anjouovská.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
|
||
|
Anjouovci | Jagellonci | Piastovci | Přemyslovci | Romanovci | Valois-Angoulême | Vasové | Wettinové |
||
|
||
|
Měšek I. | Boleslav I. | Měšek II. | Bezprym | Kazimír I. | Boleslav II. | Vladislav I. | Zbygněv | Boleslav III. | Vladislav II. | Boleslav IV. | Měšek III. | Kazimír II. | Lešek I. | Vladislav III. | Měšek IV. | Jindřich I. | Konrád I. | Jindřich II. | Boleslav V. | Lešek II. | Jindřich IV. | Přemysl II. | Vladislav I. | Kazimír III. |
||
|
||
|
Přemyslovci | Piastovci | Lucemburkové | Jagellonci | Habsburkové | Habsbursko-Lotrinská dynastie |
||
|
||
