Afrodita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Afrodita (v řeckém originále Afrodíté) je řecká bohyně lásky, v římské mytologii se nazývala Venuše.

Podle některých bájí byla dcerou Diovou a Dióninou, podle jiných bájí se vynořila nahá z mořské pěny, které se Zeus dotkl bleskem; proto byla nazývána také Anadyomené, „Vynořující se“. V lastuře doplula k ostrovu Kythéra, kde byl postaven její první chrám. Kythéra však byl chudičký ostrov, a proto si zvolila za své sídlo ostrov Kypr; podle něho dostala příjmení Kypris. Další její přízviska pocházejí podle měst Pafu, Kniihu a Amathúntu, v nichž jí byly zasvěceny početné chrámy.

Afrodíté měla kouzelný pás, který každého podmanil její moci. Zeus ji určil za choť kulhavému bohu Héfaistovi, pravým otcem jejich tří dětí však byl bůh války Áres - Afrodíté mu porodila syny Foba a Deima, kteří byli věrnými průvodci svého pravého otce, a dceru Harmonii. Klamaný manžel dlouho nevěděl o nevěře své ženy; bůh slunce Hélios však Héfaistovi prozradil pravdu. Žárlivý pošetilec předstíral cestu na svůj zamilovaný ostrov Lémnos a překvapil milence ve svém manželském loži. Spoutal je sítí ukovanou z bronzu, jemnou jako pavučina, a svolal bohy, aby viděli zradu.

Nepochodil však, neboť se mu bohové vysmáli a ani Zeus mu nepomohl. Sličný Hermés vyznal svůj obdiv a lásku Afrodítě, a ta se mu odměnila. Zplodila s ním syna Hermafrodíta. Ani vládce moře Poseidón nevyšel naprázdno, když se zaručil Héfaistovi za odpykání Áréovy viny. Afrodíté mu porodila dva syny, Rhoda a Hérofila. Bohyně rozdávala svou lásku dále a s Áreem měla dalšího syna Eróta. Zeus ji chtěl ztrestat a vzbudil v ní lásku ke smrtelnému Anchísovi, kterému porodila Aineia.

obraz Zrození Venuše od malíře 19. století William-Adolphe Bouguereau z roku 1879

Sama Afrodíté však tvrdě postihla každého, kdo ji urazil nebo pohrdal láskou. Její vinou zahynula krásná Myrrha, zneužita vlastním otcem, králem Kinyrem. Plod této hříšné lásky Adónis, pak byl milencem Afrodítiným i vládkyně podsvětí Persefony. Záletná bohyně chtěla vzbudit Adónidovou žárlivost a podvedla ho s Bútem, účastníkem výpravy Argonautů, kterému darovala syna Eryka, krále Sicílie.

Afrodíté Pontia, Mořská, nezachránila Leandra, který byl milencem její krásné kněžky Héry ve svatyni v Séstu. Pro pohrdání láskou zahubila nelítostně i Sísyfova syna Glauka. Nešťastný Hippolytos doplatil na své uctívání bohyně Artemidy, kterým byla uražena Afrodíté.

Zasáhla do mnoha dalších osudů smrtelníků, některým i pomáhala, jako Iásonovi a Théseovi, zabránila Achilleovi, když chtěl zneuctít mrtvolu svého soka Hektora. Byla to však právě ona, která pomáhala Paridovi, aby získal lásku nejkrásnější ženy, královny Heleny, i když za to byla nakonec zbořena staroslavná Trója; tak bylo zaplaceno vítězství bohyně nad jejími soupeřkami, bohyní Hérou a Pallas Athénou v zápase o zlaté jablko pro nejkrásnější z nich.

Afrodíté byla symbolem vrcholné krásy, nesčetněkrát zobrazeným největšími umělci. Nejkrásnější byla Praxitelova socha bohyně v knidské svatyni. Afrodíté byla symbolem lásky čisté i smyslné. Proto se stala i matkou Priápovou, kterého zrodila bohu vína Dionýsovi.

Zasvěcenými zvířaty této bohyni byli delfíni, holubice, vrabec a vlaštovka, z rostlin pak mák, jablko, myrta a růže.

Tento článek obsahuje materiál získaný ze serveru Astro.pef.zcu.cz.