Šternberk
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šternberk | |
---|---|
znak |
|
status: | město |
NUTS 5 (obec): | CZ0712 505188 |
kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
okres (NUTS 4): | Olomouc (CZ0712) |
obec s rozšířenou působností: | Šternberk |
pověřená obec: | |
historická země: | Morava |
katastrální výměra: | 48,79 km² |
počet obyvatel: | 14 060 (3. 7. 2006) |
zeměpisná šířka: | 49° 43' 38" |
zeměpisná délka: | 17° 17' 43" |
nadmořská výška: | 268 m |
PSČ: | 050 32 až 785 01 |
zákl. sídelní jednotky: | 22 |
místní části: | 5 |
katastrální území: | 6 |
adresa městského úřadu: | Horní náměstí 78/16 Šternberk 785 01 Šternberk 1 |
starosta / starostka: | Mgr. Jaromír Sedlák |
Oficiální web: http://www.sternberk.eu E-mail: sedlak@sternberk.cz |
Šternberk je moravské město ležící na úpatí Nízkého Jeseníku, 16 km severně od Olomouce. Vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. S necelými 15 tisíci obyvateli patří k menším městům České republiky.
Historické jádro města je jednou z nejcennějších městských památkových zón na Moravě.
[editovat] Historie
- 1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch
- 1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Alberta ze Šternberka
- 1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka
- 1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici
- 1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity
- 1538 ničivý požár města, kláštera a hradu
- 1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády
- 1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie
- 1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií
- 1741 období prusko - rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou
- 1784 zrušen augustiniánský klášter
- 1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města
- 1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty
- 1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu
- 1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem
- 1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka
- 1872 zřízení státní tabákové továrny
- 1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století
- 1921 první ročník automobilového samostatného závodu ECCE HOMO, poprvé na trati se jelo již 1905
- 1935 otevření českého reálného gymnázia
- 1938 Šternberk připojen k nacistické "Třetí říši"
- 1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna
- 1960 zrušení samostatného okresu Šternberk, začlenění do okresu Olomouc
- 2005 100. výročí tratě ECCE HOMO, jubilejní závod s mimořádnou jezdeckou účastí, nový traťový rekord Andera Vilariňa
[editovat] Obce pod správou města Šternberk
- Dálov
- Krákořice
- Těšíkov
- Chabičov